Změny v presidiu zemského civilního soudu v Praze.

V poslední době došlo v presidiu tohoto největšího sborového soudu prvé stolice ve státě našem k významným změnám. Dosavadní vysoce zasloužilý president p. Jan Dvořák odešel v letních měsících na odpočinek, zanechávaje po sobě památku rozvážného, svědomitého a spravedlivého soudce a vždy vlídného představeného. Všichni, kdož s ním přišli do bližšího styku, přejí mu ze srdce, aby svého odpočinku ještě dlouho v klidu, zdraví a spokojenosti užíval. — Bohužel, nikoli stejné přání můžeme vysloviti vicepresidentovi zem. soudu p. Edvardu Schindelkovi, při jeho odchodu od zemského soudu. Neboť tento — na venek vždy tak statný muž — odešel neočekávaně koncem listopadu t. r. tam. odkud není návratu. Těžko opravdu uvěřit, že tento všem soudcům tak milý muž, jenž býval horlivě činným i ve stavovských organisacích soudcovských, tento tak klidně a správně usuzující právník a horlivý spolupracovník našeho listu, není už mezi živými. Byl jedním z těch několika soudců, kteří si najdou při své velké práci vždy ještě čas, aby svoje poznatky, zejména zajímavý praktický případ, sdělili širší právnické veřejnosti a tím přispěli k vytříbení úsudku а k odstraňování pochybnosti prakse. Zanechává po sobě čestnou a jasnou vzpomínku. — A tak se dostává zemskému soudu civilnímu nového presidenta i vicepresidenta najednou. Presidentem byl jmenován p. Antonín Bílý, dosavadní senátní president nejv. soudu, vicepresidentem p. František Červený. Oba mají pověst vynikajících soudců, přinášejících sebou do nového postavení bohaté zkušenosti, vědomí o důležitosti soudnictví a pevnou vůli i snahu, pracovati k jeho rozkvětu. Doba dnešní, kdy co chvíli čteme o ohrožené justici, klade na nové muže, postavené v čelo soudu, k němuž bývaly za soudce vybírány jen síly nejlepší, nemalé požadavky. Přejeme si ze srdce, aby práce jejich, směřující k pozdvižení našeho soudnictví, měla plný úspěch. A ještě jedno přání nemůžeme potlačiti: nový pan president je znám také literárně. Byl jedním z těch praktických právníků, kteří svými cennými literárními pracemi přispívali zejména i k proniknuti našich procesních zákonů. Pěstoval tento obor právní s obzvláštní láskou. Procesní právo mu nebylo nikdy snůškou pou- hých formalit. Proto očekáváme, že v novém svém významném postavení dovede s úspěchem čeliti znehodnocování právě tohoto oboru právního, na něž si tak mnozí, kdož přicházejí v častý styk se soudy, stěžují. A přejeme mu i k tomu plného zdaru.

Citace:

Změny v presidiu zemského civilního soudu v Praze. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Právnická jednota v Praze, 1923, svazek/ročník 62, s. 510-511.