К výkladu § 16. I. novely k obč. z. Udelil-li poručenský soud poručníkovi příkaz k vedení sporu proti nemaželkemu otci, jest tím procesní soud vázán.

Poručenský soud udělil poručníci zmocnění a příkaz k vedení sporu s B. K., ačkoliv tento v řízení nesporném svoje otcovství uznal a chtěl pro dítě složití odbytné 400 К, kteréž však od poručnice nebylo uznáno za postačující.
V protokolární žalobě, s poručníci hned sepsané, navrhuje se vydání rozsudku, že žalovaný uznává se za otce dítěte a že jest povinen platiti výživné měsíční částkou 40 K. Okresní soud v B., jako soud procesní uznal podie návrhu žalobního. Krajský soud v B., na odvolaní žalovaného zrušil rozsudek í, stolice j řízení jemu předcházející z důvodu zmatečnosti v § 477, č. 6 s. ř. vytčeného, odmítl žalobu pro nepřípustnost pořadu práva a nařídil procesnímu sondu, aby spisy odstoupil soudu poručenskému k příslušnému jednání.
Odůvodnění soudu odvolacího zní: Podle poručenských spisů uznal žalovaný své otcovství k nezl, В. V., což vidno jest také ze žaloby.
Přes to podána byla proti němu žaloba, ve které se tvrdí, že žalovaný otcovství sice uznává, ale zdráhá se plniti otcovské povinnosti.
Pro tento případ nařizuje však § 16., odst. 2. cis. nař. ze dne 12. října 1914, čís. 276. ř. z., že musí soud poručenský v nesporném řízení určiti výměru) plnění, které nemanželský otec podle zákona má platiti. V přítomném případě jsou také nesporný všechny ostatní okolnosti, týkající se majetkových poměrů nemanželského otce, které ostatně i soudce nesporný má si zjistiti.
Nenáleží tudíž tato věc na pořad práva a bylo z povinnosti úřední na důvod zmatečnosti §u 477, č. 6 s. ř. zřetel vzíti, rozsudek i řízení zrušiti a žalobu pro nepřípustnost pořadu práva odmítnouti (§ 478, odst. 1. s. ř.).
Nejvyšší soud na stížnost žalobkyně zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a nařídil mu, aby nehledě ke zrušovacímu důvodu odvolání žalovaného vyřídil a při tom i k nákladům stížnosti hleděl — a to z těchto důvodů:
Bylo-li otcovství k nemanželskému dítěti uznáno, dlužno vyměřiti výživné zásadně v nesporném řízení. Ve sporném řízení jest tuto otázku řešiti jen tehda, když rozhodnuti závisí na vyšetření sporných okolností, jež nemohou býti zjištěny prostředky řízení nesporného (§ 16 nov.). V našem případě bylo nemanželské otcovství uznáno. Že poručenský soud nepustil zájmů dítěte se zřetele, jde na jevo z toho, že si vyžádal návrh nemanželského otce o vyrovnání alimentačních nároků, dal ho vyslechinouti o jeho výdělkových, majetkových a osobních poměrech a sepsal po odmítnutí návrhů otcových žalobu, uděliv současně zmocnění a příkaz ku provedení sporu.
Tím vyslovil poručenský soud, že prostředky nesporného řízení nestačí ku. zjištění rozhodných okolností a že nutno nastonpiti pořad práva. Toto rozhodnutí poručenského soudu jest závazné a nelze je v zahájeném sporu přezkoumávati. Správně byl tedy nastoupen ipořad práva a nejsou tu předpoklady prd zahájení nesporného řízení ve smyslu §u 16. nov. Bylo tedy rozhodnouti, jak shora uvedeno. Výrok o nákladech spočívá na § 52. c. ř. s.1
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 7. ledna 1920, čj. RI. 510/19-1.

Poznámka zasílatele: Ve smyslu shora uvedeném rozhodl také nejvyšší soudní dvůr ve Vídní usnesením ze dne 21. září 1916 R. II. 583-15 (otištěným v Jur. Bt. 1915 str. 472) a v témže smyslu také dr. Hellmer v Jur. Bl. 1915 str. 204.Proti tomu však možno namítnouti, že náleželo by pak čistě jen na libovůli poručenského soudce, zdali chce sám předpisu § 16. odst. 2. dostáti a v řízení nesporném alimenty vyměřiti, či úkol ten na procesního soudce přesunouti. Tím stal by se zákon přes svoje kategorické znění: so hat das Gericht das Ausmass . . . « lex imperfecta.Vícepres. V. Cícha.

Citace:

K výkladu § 16. 1. novely k obč. z. . Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1920, svazek/ročník 59, číslo/sešit 8, s. 312-314.