Po prvním odborovém sjezdu.

Začínáme slovy předsedy sjezdu univ. prof. dr. Hory, pronesenými na závěrečné schůzi: ,,Byl.."
Dlouho připravovaný, dlouho očekávaný, v nějž skládali jsme velké naděje, které nebyly zklamány. Kdo z nás měl příležitost osobně se ho zúčastnit, potvrdí jistě náš dojem: že se vyznačoval jak ve svém celkovém průběhu, tak i v průběhu zasedání jednotlivých sekcí vysokou úrovní a naprostou harmonií všech spolupracujících složek právnických. Byl to takový staročeský boží mír „treuga Dei“ mezi právníky. Byl to první pokus soustřediti různé složky právnické na jednom poli, a pokus ten se zdařil.
Všeobecná resoluce, obsahující spravedlivé požadavky všech právnických složek, byla jednomyslně přijata spontánním bouřlivým potleskem, kterým byly přijaty i resoluce jednotlivých sekcí. Hold všech právníků, přítomných na závěrečné schůzi v poslanecké sněmovně, mezi nimi vynikajících praktiků v soudnictví, ve svobodných povoláních, ve službách veřejných i soukromých — předsedovi sjezdu univ. prof. dr. Horovi působil nezapomenutelným dojmem. Rozešli jsme se dojati a šťastni.
Než jest nutno, aby význam sjezdu byl trvalý a aby sjezd nestal se pouhou episodou. Jest na nás všech, abychom se o to přičinili společnou prací s ostatními stavy právnickými na společném poli. Tím jest pro nás Ústředí československých právníků, které jako vrcholná korporace právnická, soustřeďující v sobě právníky všech stavů, bylo na sjezdu slavnostně zmocněno, aby podniklo veškeré kroky, nutné k realisování požadavků, vytýčených ve všeobecné resoluci, a aby se postavilo i za požadavky jednotlivých stavů právnických. Správná jsou proto slova presidenta notářské komory dr. Ponce, pronesená v sekci notářské během zasedání kongresu: „Čím více notářů a kandidátů notářství bude členy Ústředí, tím větší jest naděje, že požadavky notářů budou respektovány.“ Je proto stavovskou povinností těch, kdo dosud nejsou členy Ústředí československých právníků, aby tak učinili co nejdříve.
I. odborový sjezd československých právníků konal se v Praze ve dnech 26.—28. září 1936 pod protektorátem presidenta republiky Dr. Edvarda Beneše, za čestného předsednictví ministra vnitra Dr. Josefa Černého, ministra spravedlnosti Dr. Ivana Dérera a ministra unifikací Msgr. Dr. Jana Šrámka. V čestném výboru zastoupeni byli vynikající právníci českoslovenští ze všech odvětví právnických. Za stav notářů pánové: Dr. Jaroslav Čulík, em. notář a president stálé delegace notářských komor v Praze, Dr. Jaroslav Ponec, president notářské komory v Praze, Dr. J. Kállay, notář a ministr m. sl., vicepresident notářské komory Josef Křen a president olomoucké notářské komory a notář Dr. Josef Togner. Sjezd pořádaly: Ústředí československých právníků, Svaz československých soudců, Jednota advokátů československých a Spolek československých notářů. Ke sjezdu přihlásilo se na 1500 československých právníků ze všech stavů právnických povolání. V rámci sjezdu konaly vrcholné stavovské právnické organisace, a to: Svaz čsl. soudců, Jednota čsl. advokátů a Spolek čsl. notářů současně také sjezdy svých příslušníků. O sjezdu čsl. notářů — prvém to sjezdu za republiky Československé — podána bude níže podrobná zpráva. Sjezd byl zahájen slavnostní schůzí v zasedací síni poslanecké sněmovny Národního shromáždění v Praze v sobotu dne 26. září 1936 panem universitním profesorem Dr. Václavem Horou, děkanem Právnické fakulty university Karlovy, a zároveň předsedou sjezdu a předsedou Ústředí čsl. právníků, v plně obsazené a slavnostně osvětlené místnosti sněmovny. Prof. Dr. Hora na počátku svého zahajovacího přednesu vzpomněl, jakého vyznamenání se sjezdu dostalo tím, že protektorát jeho převzal sám president republiky Dr. Edvard Beneš a čestné předsednictví vláda republiky Československé. Předseda vítal zástupce presidenta i vlády, ministra spravedlnosti Dr. Dérera, a dal generálním tajemníkem sjezdu, ministerským radou Dr. Kučerou, přečisti pozdravný telegram, který byl zaslán kanceláři presidenta republiky.
Poté uvedl předseda prof. Dr. Hora, že schůze nabývá slavnostního rázu četnými zástupci úřadů, ústavů a korporací, delegacemi a vzácnými hosty, které vítá co nejvřeleji. Nemůže každého jednotlivě vítati, avšak obzvláště vítá representanty předsednictev Národního shromáždění, Dr. Markoviče a Dr. Soukupa, dále zemského presidenta českého Dr. Sobotku, náměstka primátora hl. m. Prahy Dr. Štůlu, náměstka starosty města Brna Dr. Ečera , kancléře Dr. Šámala, vyslance Dr. Wellnera, guvernéra Dr. Trapla, poslance Dr. Meissnera, presidenta Dr. Schauera, generál, ředitele pošt a telegrafů Dr. Fatku a všechny ostatní.
Se zvláštním potěšením uvítal zástupce kolegů německých, presidenta „Ständige Vertretung des deutschen Juristentages in der Tscjjechoslovakischen Republik“, Dr. Jаrоlíma, jehož přítomnost není jen akt zdvořilosti, ale ukazuje na stejné poslání právnictva českého i německého ve státě, v němž je zaručeno veškerému občanstvu bez rozdílu národnosti i rasy klidné soužití. Německy pak pravil: „Die Liebe zur eigenen Nation kann nicht rechtfertigen den Hass gegen andere Nationen.“ Francouzsky uvítal zástupce cizích hostí, člena pařížské advokátní komory i odvolacího soudu, Dr. Marcelle Poignarda, zástupce Jugoslavie, Dr. Sino Alkalai z Bělehradu, Dr. Jakšiče a Dr. Stankoviče z Nového Sadu, pak zástupce Estonců, pravě: „Nous tous en sommes très reconnaissants et heureux d’avoir l’honneur de saluer les hôtes près des difficultées présentes.“
Doslovně pak pravil: „Právníci dosud nevěnovali svým vlastním zájmům dosti zřetele a scházejí se teprve dnes, aby pojednali o svých bolestech, tužbách a potřebách a hledali cestu a prostředky, které by vyhovovaly semknutému a neroztříštěnému právnickému stavu.“
Důvody toho jsou dva. Předně: právníci se v životě rozestupují v různé povolání, kde jsou stavěni namnoze proti sobě, čímž se v životě nutně navzájem odcizují. Zapomínají pak na sebe a na to, co je jim společné a mělo by je spojovati.
Druhým důvodem je, že právě v době přítomné se znepokojením právnictvo pozoruje, že práce právnická je neprávnickou veřejností podceňována. „Právní řád tvoří organický celek. Nemůže léčiti, kdo nezná důkladně celou stavbu lidského těla; zrovna tak bez otřesů pro státní celek nemůže práce právnické vykonávati ten, kdo není právnicky vzdělán a odborně vychován.“ Vysvětluje psychologicky zaujetí laika proti právníku tím, že onen nevidí složitosti případu, který se mu jeví zcela jednoduchým. Když právník ukáže na složitost a s úsudkem se neukvapuje, vzbudí podezření a nespokojenost. Tato nechuť laika k právníkovi je příznivou půdou pro snahy ubrati mu a zúžiti jeho působení. „Právnictví není však jen vedeno zájmy sobeckými. Myslíme na celek. Každé znehodnocení právnické činnosti je nebezpečím pro jednotlivce, jehož se týká, i pro celek a stalo by se osudným i pro celý stát. Právníci konají především službu veřejnosti. To platí nejen o právnících, jsoucích přímo ve službách veřejných, nýbrž i o advokátech, notářích, o právnících v soukromých podnicích. Jejich činnost směřuje k tomu, aby poměr jednotlivce k ostatnímu světu nevybočil z mezí právního řádu.“
Právník je povolán, aby zasahoval do životních dějů. Má co činiti se spletí skutečností namnoze nejasných a sporných. Tato podstata právníkovy činnosti vtiskuje mu nutně určité vlastnosti, jimiž jsou: objektivnost, rozmyslnost, kritičnost, znalost lidských duší, schopnost chápati a porozuměti.
Pro to vše musí se právník sbližovati se světem kolem, ale také se nesmí vyvyšovat nad ostatní ani z důvodů společenských, ani rasových, ani náboženských, ani národnostních, nýbrž vhodně přispívati k vyrovnávání protiv.
„Právník je určen k tomu, aby byl elementem pořádku ve státě.“
Co sledují právníci svým sjezdem?
Poskytnouti neprávnické veřejnosti příležitost správně posuzovat a hodnotiti právnickou činnost.
Zprostiti právnictvo všech prací, které přímo s jeho povoláním nesouvisí, a nepřipustiti, aby práce ryze právnické byly svěřovány neprávníkům.
Upozorniti na nedostatky právního řádu, jež právní jistotu , ohrožují.
Ve vlastních řadách buditi vědomí o důležitosti, ale i o veliké odpovědnosti povolání.
Vzbuditi smysl pro soudržnost.
„Podaří-li se nám to, uděláme kus dobré práce. Zjevně tak imposantním sjezdem chceme se s Boží pomocí o to pokusiti.“ Po tomto téměř hodinovém přednesu, který úkol právníka tak lidsky dovedl osvětlit a srdcím všech přítomných přiblížiti, a který všichni v hlubokém tichu a s vřelou účastí vyslechli, následovaly projevy zástupců delegací a hostů.
Prvý promluvil ministr spravedlnosti Dr. Dérer, který zdůraznil, že president republiky převzal protektorát sjezdu в vědomím důležitosti podniku. Doslova pravil: „Žádný stát se neobešel bez právníků, není bez nich myslitelný. V moderním státě jsou ještě potřebnějšími. Jednotící myšlenku buduje právník a stará se s konservativní důsledností o dodržování a praktikování. Tuto jednotící myšlenku nutno sledovati dnes, kdy technika napomáhá rozkladu společnosti na prvky i jednotlivce, kteří by hověli vlastním choutkám a zanedbali celek.
Jedině takový stát je schopen obrany před svévolí, terorem a chaosem.“
Dále apeloval řečník na demokratický ráz státu i demokratickou tvorbu řádu právního, jeho lepší a vyšší. Slova, která president republiky razil při svém zájezdu na Slovensko: „V demokracii se nedějí zázraky,“ doplňuje ministr Dr. Dérer a rozšiřuje takto: „ .. ale nejsou v ní možná ani překvapení.“ Právní bezpečnost nejlépe je zabezpečena jen v demokracii. Řečník vyslovil přání, aby jednání sjezdu ospravedlnila a posilnila dobré jméno právníků a přeje sjezdu za presidenta i vládu mnoho zdaru.
Další promluvil místopředseda poslanecké sněmovny, Dr. Markovič, a pravil, že zasedáním v parlamentě se manifestuje navenek, že právnictvo i parlament musí býti v úzkých stycích a doplňují se. Zákon byl by mrtvá litera, když by nebylo dobrých právníků. Naopak právní praxe může skresliti zákon. Lze s uspokojením na obou stranách konstatovati harmonii.
Krásným, hudebně ladným způsobem promluvil jménem zahraničních hostí Dr. M. Poignard. Pravil, že nese bratrské pozdravy Francie. Je šťasten tlumočiti sympatie své země na tomto velkolepém sjezdu, manifestu všech právníků. Není krásnější vědy, než právnické. „II n’y a de profession plus noble.“ Žádáme vás, abyste potvrdili, že právo není jen theorie, ale živá skutečnost. Nechť jsou jakékoli těžkosti pro vaši i mou zemi, zůstaneme vždy věrni právnické myšlence, která nás pojí. „Chci vás ujistiti, že právníci Francie jsou k vám vždy plni oddanosti a lásky.“
Náměstek primátora hl. m. Prahy Dr. Štůla ve svém stručném projevu zdůraznil, že právě zásluhou vysoce vyspělého právnického zaměstnanectva i právníků — volených členů zastupitelstva vytvořilo naše hlavní město jednu z nejlepších organisací samosprávných v Evropě.
Náměstek starosty města Brna Dr. Ečer mezi jiným zdůraznil, že je právník nositelem myšlenky, která jedině může pacifikovat, nositelem ideálu smluvní věrnosti proti theorii i praxi, kde smlouva je cárem papíru. Ve vztazích mezinirodních, kde často jde moc nad právo, má platiti heslo: Pacta sunt servanda.
Děkan právnické fakulty Masarykovy university v Brně, prof. Dr. Čáda, jménem všech čtyř universit republiky zdůrazňuje, že právnické fakulty jako ústavy výslovně vědecké byly v úzkém styku se sjezdem a jeho přípravou. Bylo by klamné mysliti, že jsou činnosti sjezdu vzdáleny. Jsou prvním polem, kde soustředění právníků, byť i jen adeptů právní vědy, je provedeno do důsledku. „Našima rukama procházejí ti, kdož mají sloužiti veřejnosti, státu i lidstvu.“
Jménem německých právníků pravil Dr. Jarolím, že naše státní zřízení je demokratické a svobodné. Bylo by zradou, abychom opovrhli velikým odkazem Magnae Chartae Libertatum. Vědy i umění jsou pojítka národů, neznají hranic, zušlechťují kultury, kladou mosty mezi národy. Jsme zde právníci, abychom bez ohledu na rozdíly národností, vyznání a sociálního postavení tvořili organisací a právní řád zušlechťovali. Nechť padnou čínské zdi autarkií; usilujeme o právní universalismus k blahu národů. Zároveň zve všechny účastníky na příští sjezd německých právníků v Brně o svátcích svatodušních příštího roku.
Dr. Joachim promluvil jménem právních Jednot, nejstarších organisací právnických.
Vrchní rada Dr. Pražák za stav soudcovský zdůraznil zejména zásadu právní bezpečnosti. Uvedl, že soudcové jsou zde, aby napravili porušené právo. Jednomyslným přáním všeho organisovaného soudcovstva je spolupráce s advokáty i notáři v zájmu klidného soužití.
President Stálé delegace advokátních komor Dr. Klouda ve svém delším přednesu ukazuje, že jde zároveň о IV. sjezd advokátů. První konal se v r. 1904 současně s prvním vědeckým sjezdem právnickým, druhý v r. 1925 v Brně již na půdě nového státu, třetí v r. 1928. Nynější čtvrtý je manifestací, že všichni právníci máme společné zájmy i společný cíl, právo i spravedlnost.
Řádné i svědomité plnění advokacie vyžaduje zvláštní ochrany státu. Nerušený výkon její prospívá stejně jako činnost soudcova, advokátova i jiných právních povolání. U vědomí vyšší funkce vítáme manifestace všech, usilujeme o těsnou spolupráci soudců, advokátů i notářů, kteří jsou povoláni ochrániti jistotu a pořádek.
President Dr. J. Čulík pravil: „Dostalo se mi cti, abych jménem notářů přinesl sjezdu upřímnou a srdečnou zdravici. Vítám s radostí, že i právníci, ač nejvíce postiženi, odhalovali konečně své rány a dožadují se nápravy a odčinění křivd na nich páchaných. Upozorňuji na souhlasné stížnosti stavu soudcovského i advokátského. Vítám popud pp. Dr. Pražáka i Dr. Kloudy o spolupráci.
Byla doba, kdy právník byl vždy a všude v popředí veřejného života a vedoucí. Je to přirozené. Veškeré lidské dění i konání je upraveno spletí právních norem. Kdo je může lépe znáti než právník?
Nesporno jest, že hlavním pilířem státu je devisa, kterou mělo staré Rakousko, které však nedbalo: Justitia regnorum fundamentum. My všichni jsme nositelé a udržovatelé právního pořádku.“
Docentka Dr. Veselá jménem žen-právniček uvedla, že je pro, ženy velikým zadostiučiněním, že mohou pracovati spolu s muži na poli práva, vědomy především povinností, pod stejným měřítkem jako mužové. „Nám ženám bylo teprve nedávno popřáno, pracovati v různých oborech právních povolání, lede je moment ethické činnosti jedním z nejdůležitějších. Chceme vždy vědomě a pokorně sloužiti právu.“
JUC. Holátko jménem studujících právníků vyvracel podezření, že poslední úsilí studující mládeže by byl boj dvou právnických generací.
Po přednášce profesora Komenského university v Bratislavě, Dr. J. Karvaše: „Unifikace práva a s ní souvisící problémy“, ukončena byla schůze sdělením generálního tajemníka sjezdu, ministerského rady Dr. O. Kučery. Dr. O. H.
*
Za sjezdu uspořádána byla řada společenských akcí. 26. IX. 1936 o 17. hod. přijati byli účastníci sjezdu panem primátorem hl. m. Prahy Dr. Baxou na recepci, pořádané na počest účastníků I. odb. sjezdu čsl. právníků v budově Ustř. městské knihovny, kdež pobyli v družném hovoru do 1/2 19. hodiny.
Téhož dne o 20. hod. pořádána byla společná večeře ve Smetanově síni Obecního domu za velké účasti účastníků sjezdu, jejich dám a pozvaných hostů. Během večeře učiněno bylo několik proslovů z řad právníků a proneseny přípitky.
V neděli 27. září 1936 konal se společný oběd notářů, o němž podána bude zpráva níže. Rovněž advokáti pořádali svůj společný oběd v Obecním domě.
Téhož dne odpoledne podniknuta byla pro účastníky sjezdu okružní jízda Prahou autokary a večer konalo se při plně vyprodaném domě slavnostní představení Dvořákovy opery „Rusalka“ v Národním divadle.
V úterý dne 29. září 1936 byl uspořádán pro účastníky sjezdu autokarový zájezd na Kokořín a Mělník, spojený s prohlídkou sklepů zámeckého vinařství Lobkowiczkého a společným obědem v zámecké restauraci na Mělníku.
O dámy účastníků sjezdu po dobu sjezdových jednání pečoval zvláštní sjezdový dámský komitét a připravil pro ně návštěvu filmových ateliérů na Barrandově, návštěvu sbírek obrazů Spolku vlasteneckých přátel umění a sbírek umělecko-průmyslového musea, návštěvu Waldesova musea ve Vršovicích a j.
Národní a universitní knihovna v Praze uspořádala u příležitosti I. odborového sjezdu československých právníků ve své výstavní síni v nádvoří Klementina knižní výstavu hlavních representantů literárního vývoje života čelných československých právníků až do XIX. století.
Zasedání sjezdu zakončeno bylo závěrečnou schůzí v pondělí dne 28. září 1936 ve 12 hodin 15 minut v zasedací síni posi, sněmovny Národního shromáždění v Praze.
Schůzi zahájil přesně ve 12 hod. 15 min. předseda kongresu, univ. prof. Dr. V. Hora, přečtením pozdravného telegramu kanceláře presidenta republiky.
Poté dal přečisti resoluce jednotlivých sekcí tajemníky těchto sekcí. Požadavky IV. sekce (notářské) tlumočila jednatelka Ústředí, Dr. Anděla Kozáková a resoluce je otištěna v celém znění níže. Nakonec přečetl gener. tajemník sjezdu, min. r. Dr. O. Kučera, resoluci všeobecnou, která byla bez debaty shromážděním jednomyslně schválena v tomto znění:
Československé právnictvo, shromážděné na prvním svém odborovém sjezdu, u vědomí důležitosti svého poslání pro stát i jednotlivce, i své velké odpovědnosti, usiluje, aby dosáhlo úrovně co nejvyšší a bylo v našem státě spolehlivou složkou opravdu demokratickou i republikánskou.
Chce působiti k tomu, aby bylo uznáno za činitele, bez něhož by byl ve státním soužití vnesen zmatek a nejistota, s jehož úpadkem klesá smysl pro právo a spravedlnost a nabývá vrchu zvůle a násilí.
Proto brání se také tomu, aby právnické práce byly konány neprávníky; zejména žádá, aby byla učiněna opatření k zamezení pokoutnictví, bujícího na škodu občanstva, autorisovaných právníků i státu. Pokud jde o zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou, žádáme, aby titul notář byl vyhrazen pouze veřejným notářům a aby listinná a veškerá soukromá agenda obecních a obvodních notářů byla zakázána a vyhrazena jen autorisovaným právníkům.
Těžce pociťuje některé nedostatky právního řádu, které činnost právníkovu citelně ztěžují, právní jistotu ohrožují a právní život znesnadňují. Proto volá po brzkém sjednocení právního řádu, při čemž poukazuje mimo jiné na důvody státně-politické, neboť jest přesvědčeno, že jednotný právní řád podmiňuje státní jednotu československou. Zejména žádá, aby z kodifikačních prací byly co nejdříve předloženy k parlamentnímu jednání aspoň ty části, které jsou již dohodnuty a mohou tvořiti uzavřený celek; je tomu tak u kodifikace občanského práva i u civilního řádu soudního. Upozorňuje na nutnost republikace právních předpisů platných v našem státě, žádá dále vydání moderního řádu advokátního a notářského a varuje před všemi počiny, jimiž se otřásá stabilitou prvního řádu a do života vnáší nejistota a nedůvěra v trvalost jeho. Zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem právní jistoty i stability právního řádu jsou samostatní a na všechny strany neodvislí soudcové.
Přimlouvá se za decentralisaci správy, přihlížející k územní a zájmové samosprávě, jakož i za to, aby při jakékoli nové úpravě právní bylo hleděno k potřebám praktického života. Budiž zejména používáno při zákonodárných pracích odborných znalostí a praktických zkušeností právníků.
Spatřuje záruku způsobilosti k právnickému povolání v řádné výchově právnického dorostu ve všech odvětvích právnického povolání a jest přesvědčeno, že k hodnotnému výkonu právnického povolání jest třeba vedle odborných znalostí i vysoké úrovně mravní.
Jako zdárnému výkonu každého povolání, je i u povolání právnického třeba, aby se mu dostalo hmotného zabezpečení, jež by umožňovalo, aby se právník mohl cele a s klidnou myslí věnovati své činnosti. S tohoto hlediska jsou plně oprávněny jak snahy právníků ve veřejných službách o spravedlivé ocenění jejich působnosti, tak i snahy svobodných právnických povolání o invalidní a starobní pojištění. Zvláštního zřetele při úpravě hmotných poměrů zasluhují právníci působící v pohraničí za ztížených podmínek služebních.
Volá veškeré československé právníky do svých řad, připomínajíc jim, že jen v soudržnosti jest síla a záruka toho, že se právnictvu dostane správného ocenění a plné váhy ve veřejném životě.
Sjezd usnáší se, aby sjezdy odborové všeho právnictva staly se pravidelnými, a to v obdobích nejméně tříletých.
K návrhu předsedy zmocnil sjezd jednomyslně Ústředí československých právníků, aby:
1. podniklo další kroky k provedení resoluce všeobecné,
2. postavilo se za požadavky jednotlivých sekcí jako organisace všeobecné a spolu s přísl. stavovskými organisacemi podniklo kroky k jejich uskutečnění. Když by se octly požadavky jednotlivých stavů v rozporu, snažilo by se Ústředí o vyrovnání protiv.
Nato předseda poděkoval podrobně a obšírně všem činitelům, kteří se zasloužili anebo jakýmkoli způsobem přispěli ke zdaru sjezdu.
Pak pravil doslovně:
Vážené shromáždění!
Nyní dospíváme ke konci jednání. Maličko a bude se o našem sjezdu mluviti v čase minulém: Byl! Já myslím, že tlumočím dojmy vám všem společné, když řeknu, že si odneseme dojmy nejkrásnější. Viděli jsme družnost a horlivost, s níž se pracovalo v sekcích. Jsou to práce vesměs vysoké úrovně. Jejich výsledky jsou důstojný a vynikající. Zdůrazňuji, jak nás těšilo, že se tak horlivě zúčastnili naši kolegové slovenští. Ovšem tyto dojmy asi v životě budou ustupovati do pozadí. Pozbudou síly i životnosti, je to přirozený a nevyhnutelný důsledek. O jednom bych však nechtěl, aby ve vaší mysli pobledlo neb dokonce zapadlo bez jakýchkoli stop: přesvědčení, že organisace všeho právnictva je conditio sine qua non, má-li se ze své roztříštěnosti a tím způsobené bezmoci vzchopiti a v občanstvu plného uznání, vážnosti a váhy nabýti. Toto vědomí nesmí z myslí zmizeti, ale musí pevně zakořeniti. Vzpomínkou musí býti stále obnovováno a posilňováno. Jinak byl by sjezd pouhou episodou bez praktického účinku.“
Dále apeloval předseda na všecky účastníky, aby se stali apoštoly hnutí, aby získali členy a prostředky pro výstavbu právnického domu, již označil jako zevní symbol našich snah, za účelem technického usnadnění úsilí, ježto by tím práce společné organisace byla usnadněna a urychlena. Na praktických případech ukázal, jak lze finančně přispěti: majetnějším příspěvkem 3000 Kč jako člena zakládajícího, při sdělávání posledních pořízení atp.
„Hrstka sebeobětavějších nezmůže nic, zůstane-li odkázána na úzký kruh. Půjdeme-li však všichni semknuti ruku v ruce v pevný řetěz a bude-li v rukou přátelských a bratrských probíhati idea soudržnosti, pak — a jen pak stane se právnictvo mocnou složkou veřejnosti, jehož hlas bude vážen a vyhledáván. Rozejděte se s tímto závazkem ne právním, ale mravním; musí býti silnější a neodbytnější než závazek právní.“
Ke slovu se hlásil president advokátní komory pražské, senátor Dr. А. Klouda, který pravil, že pan profesor Hora ve svém díkůvzdání na každého pamatoval, ale na jednoho zapomněl, a tím je právě on sám. Řečník ocenil vzletnými slovy činnost „námi všemi milovaného a ctěného profesora Dr. Hory“, jenž vedle své vědy dovedl se věnovati nezbytně nutným pracím.
Zápase se slzami dojetí, pro něž chvíli nemohl promluviti, pravil na to Dr. Hora: „Jsem opravdu dojat uznáním, které mně bylo ústy váženého muže právě projeveno. Když jsem byl letos v zimě dotázán, zda bych přijal funkci předsedy, pánové i dámy mně dosvědčí, že jsem se bránil. Ale když mně byla vyložena podstata snah praktických právníků a když jsem viděl oddanost a ochotu, s níž mi nabízeli spolupráci, po delším otálení jsem funkci přijal. Práce svěřená mne počala těšiti. Udržel jsem si kontakt s praktickými právníky a pochopil jsem význam tohoto snažení. Našel jsem skutečně oddané spolupracovníky. Dnes mohu říci, že ji konám s radostí a průběhem sjezdu jsem vycítil, že ke mně máte důvěru a že mne máte rádi. (Dlouhý potlesk.) Děkuji za to ještě jednou co nejsrdečněji.
Nezbývá než skončiti. Práce sjezdové jsou skončeny, ale ne další práce. Sjezd budiž nám vzpruhou, povzbuzením i závazkem k další práci za vytčeným cílem.
Končím jedinou větou: Zdar našemu snažení a sláva republice!“ Neutuchající potlesk doprovodil konečná slova předsedy sjezdu.

Citace:

Po prvním odborovém sjezdu. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1936, svazek/ročník 18, číslo/sešit 8, s. 81-84.