Ve valné hromadě pražského kolegia notářů

(po sloučení s kolegiem českobudějovickým), konané v zasedací síni krajského soudu civilního v Praze za předsednictví presidenta téhož dr. Josefa Hudce dne 23. ledna 1936, byli zvoleni: presidentem komory dr. Jaroslav Pomec, notář v Praze-žižkově, členy komory notáři Ladislav Brábek v Kamenici nad Lípou, Karel Bičan v Třeboni, Ferdinand Hejna v Kutné Hoře, Heřman Janeček v Jičíně, Jan Krajíček v Berouně, Josef Křen v Praze XII., Karel Velkoborský v Rokycanech a Otakar Vlach v Praze VIII., náhradníky pak notáři František Vojta v Mělníku, Bohumil Kosterka v Praze VII., Ladislav Kuna v Praze-Dejvicích a dr. Karel Motlík v Dobřanech.
Redakční rada „Českého Práva“ pozdravila nového komorního presidenta dr. J. Ponce, jenž ve svém poděkování naznačil též svůj program. Za nejdůležitější a nejpřednější úkol považuje absolutní očistu ve stavu, přesné a řádné konání úředních povinností každého jednotlivce; ve výkonu рovolání notářského musí každý příslušník stavu spatřovati především čestnou a vznešenou službu, nikoliv příležitost k rychlému obohacení se. Vyřizování všech prací, i při minimálních punktech, musí býti materielně i formálně bezvadné a nemá zavdávati příčin k jakýmkoliv stížnostem, neboť chyby jednotlivcovy se často generalisují a škodí pak celému stavu. Poměr vůči úřadům, soudům a advokátům má býti vždy korektní, aby nebyla vzbuzována zbytečná averse proti notářům. Taktéž soukromý život a vystupování každého jednotlivce musí býti povzneseny nad jakékoliv podezření. President dr. Ponec jest přesvědčen, že všichni členové komorního sboru správně pochopí nutnost důsledného dodržování těchto zásad, a že sami přispěji ke stálé evidenci a kontrole každého jednotlivce, aby tak stav byl pro příště uchráněn od jakýchkoliv škodlivých zjevů, aby prestiž notářství byla opět pozdvihnuta a upevněna a aby komora mohla úspěšně čeliti náporu živlů nám nepřátelských i odvrátiti hrozící zákon o nedůstojných a ponižujících záručních fondech, které by znamenaly pro notáře a jejich rodiny těžká finanční břemena. Sám bude se snažiti o rozmnožení a prohloubení revisí, tyto ovšem vyžadují součinnosti všech, mají-li svůj účel plniti řádně. Na výsledku těchto preventivních opatření závisí i zachování autonomie stavu v těchto směrech. Apeluje proto důtklivě na všecky notáře a zároveň přímo prohlašuje, že každé porušení povinností povolání i stavu, i každé jednání, které by se nesrovnávalo se ctí a důstojností stavu, bude stíhati bez ohledu na osoby. Stejně tak bude přísně trvati na spravedlivém sestavování obsazovacích návrhů, neboť výběr osob, jimž se Veřejná víra propůjčuje, považuje za nejdůležitější předpoklad zdárného vývoje notářství. Samozřejmě bude dbáti o to, aby starší uchazeči nebyli přeskakováni mladšími, ovšem za předpokladu stejné kvalifikace. Při udělování kvalifikačních posudků musí pak přestátí dosavadní blahovůle, jež umožňuje dosažení notářství i adeptům nikoliv nejlépe kvalifikovaným, nýbrž kvalifikaci nutno posuzovati stejně přísně jako se to děje u soudců a státních úředníků.
Nepochybujeme, že důsledné provádění těchto zásad bude notářskému stavu skutečně ku prospěchu, k čemuž zajisté přispěje i všeobecná oblíbenost a důvěra, které se nový komorní president těší u rozhodujících kruhů.

Citace:

Ve valné hromadě pražského kolegia notářů. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1936, svazek/ročník 18, číslo/sešit 2, s. 26-27.