První sjezd československých notářů v Praze.

(IV. sekce notářská I. odborového sjezdu československých právníků).
Spolek československých notářů zúčastnil se současně se Svazem československých soudců a Jednotou československých advokátů pořádání I. odborového sjezdu československých právníků v Praze, jako IV. sekce notářská a v rámci tohoto sjezdu pořádal I. celostátní sjezd československých notářů. Bylo to po prvé za trvání naší samostatnosti, kdy notáři z celé Československé republiky měli příležitost se sejíti. A sjeli se notáři i kandidáti notářství z nejvzdálenějších končin republiky, aby na půdě Almae matris v právnické fakultě university Karlovy, kde získali základy svých právnických vědomostí, jako praktikové pojednali o svých stavovských záležitostech.
O předběžných pracích sjezdových byli všichni příslušníci našeho stavu informováni v Českém Právu, zvláštními oběžníky, i v denním tisku. Ke sjezdu přihlásilo se 123 notářů a 39 kandidátů notářství.
Informační schůzka účastníků sjezdu konala se dne 25. září 1936 v restauraci „Skaut“ v Praze o 7. hod. več., kde byly dány potřebné informace.
Z řad mladších notářů a kandidátů notářství četní kolegové zúčastnili se sjezdu jako pořadatelé.
Kol. Dr. O. Hanna s přesností jemu vlastní obstaral jako zapisovatel zápis o zahajovací a závěrečné schůzi sjezdové a kol. Dr. R. Bébr účastnil se v nemalé míře práce v sekretariátu sjezdovém během zasedání sjezdu, začež jim přísluší vřelý dík. Kol. notář Dr. F. Janatka ve výstižném článku, uveřejněném dne 25. září 1936 v Národních Listech, tlumočil požadavky čsl. notářstva.
Předběžně bylo usneseno, aby řízení sjezdových jednání vedl první den Slovák, druhý den Moravan a třetí den Cech. Usnesení toto bylo zachováno.
Předsedou sekce notářské byl pan Dr. Jaroslav Čulík, em. notář a president Stálé delegace notářských komor, místopředsedy Dr. Josef Togner, president notářské komory v Olomouci, a Dr. Josef Kállay, president notářské komory v Bratislavě; sekretářem náměstek notáře Dr. Anděla Kozáková.
Vzhledem k tomu, že pan ministr m. sl. Dr. Kállay se jednání sjezdových účastniti nemohl, zastupoval Slováky na sjezdu pan vicepresident Správního výboru spojených veřejnonotářských komor na Slovensku, Dr. V. Dušek.
Sekce notářská zasedala celkem třikráte: v sobotu 26. IX. odpoledne, v neděli 27. IX. a v pondělí 28. IX. dopoledne.
I. První pracovní schůzi v sobotu dne 26. IX. 1936 zahájil po půl třetí hodině odpolední pan president Stálé delegace notářských komor a předseda Spolku čsl. notářů JUDr. Jaroslav Čulík za účasti pana ministra spravedlnosti Dr. Ivana Dérera, ministerského rada Dr. Brožovského, osobního tajemníka pana ministra odborového rady Dr. Palečka a odborového rady Dr. Somra, presidenta olomoucké notářské komory Dr. Tognera, vicepresidenta Správního výboru spojených veřejnonotářských komor na Slovensku se sídlem v Bratislavě Dr. V. Duška, a presidenta chebské notářské komory Dr. Trinkse. Uvítal pana ministra Dr. Dérera, který poctil svou přítomností naši sekci první, a přivítal dále ostatní přítomné. Uvítal slavnou příležitost I. odborového sjezdu čsl. právníků, v jehož rámci koná se též I. sjezd čsl. notářů v Praze. Zmínil se stručně o historii notářství na území bývalého Rakouska, zejména o slavné době notářství od Karla IV. (ars notaria) až do druhé polovice XVIII. stol., t. j. do nešťastných patentů josefínských, jimiž notářství bylo silně omezeno, o omylu názorů tvůrce všeob. zák. obč. na notářství, jak se jeví zejména v § 883 o. z. o., což Zeiler dodatečně uznal, když pokoutnictví a fušerství úplně ohrozilo právní bezpečnost tak, že bylo nutno obnoviti notářství. Dále pojednal o notářských řádech z r. 1850, 1855 a o dnešním platném not. řádu. Poukázal na nutnost vykonatelného notářského spisu ve prospěch občanstva a na význam formy. Poukázal na to, že úprava poměrů mezi stranami notářem (zákon mezi stranami) nutně vyžaduje určité formy, má-li býti účastna zvýšené právní ochrany a moci. Z toho vyplývá nutnost listin veřejných s hlediska mezinárodního, ježto této formy vyžadují právní poměry v cizích státech pro všecka důležitější právní jednání. Ostatně forma notářského aktu není věc našeho prospěchářství, nýbrž je to prospěch občanstva, ochrana poctivých občanů proti využívání bezformálnosti k jejich škodám. Proklamovati tuto zásadu považuje za jeden z hlavních účelů našeho sjezdu. Dalším účelem je příprava k mezinárodnímu sjezdu notářů, který bude pořádán asi za dva roky. Na konec přál I. odborovému sjezdu plného zdaru. (Potlesk.)
Pan předsedající předal nato předsednictví panu vicepresidentovi správního výboru spojených veřejnonotářských komor na Slovensku se sídlem v Bratislavě, panu Dr. Viktoru Duškovi, který jménem Slováků vítá pana ministra i všechny přítomné. Uvedl, že všeobecná krise neušetřila ani notářský stav, poukázal na zhoubné následky demoralisace, která ohrožuje všecky stavy, a na nutnost, aby stav notářů skládal se z osob vynikajících po stránce právnické i morální. Je nutno pečovati o povznesení stavu ve všech směrech. Přál rovněž I. odborovému sjezdu zdaru. (Potlesk.)
Za moravské notáře učinil projev president olomoucké komory Dr. Togner, který uvítal pana ministra i všechny kolegy a uvedl, že moravští notáři jdou pevně a neochvějně za českými vůdci, zachovají nyní i v budoucnosti věrnost českým kolegům. Přeje sjezdu jménem moravských notářů nejlepšího zdaru. (Potlesk.)
K vyzvání pana předsedy vicepresidenta Dr. Duška přednesl pan president Dr. Čulík přednášku na thema „Notářství ve styku mezistátním“. Přednáška odměněna byla srdečným potleskem. Pan president Dr. Dušek poděkoval panu přednášejícímu za přednášku, která je důkazem jeho skvělé činnosti a znamená další mezník v programu našeho stavu. Poděkoval odcházejícímu panu ministrovi Dr. Dérerovi za účast, kterou naší pracovní schůzi i přednášce věnoval a prosil, aby věnoval péči osnově nového notářského řádu. (Potlesk.)
Po odchodu pana ministra Dr. Dérera a po krátké přestávce, jež následovala, proslovil pan president Dr. Togner přednášku na thema „Funkce notářova v právním životě a nutnost její ochrany“. Přednáška byla odměněna potleskem. Mezi přednáškou dostavil se do schůze pan odborový přednosta ministerstva unifikací Dr. Schrotz, jejž pan předsedající vřele uvítal.
Po přednášce poděkoval pan předsedající panu presidentu Dr. Tognerovi s tím, že přednáška dává směrnice k dalšímu postupu. Ocenil jeho práci jako osvědčeného pracovníka s přáním, aby ještě dlouhá léta byl stavu zachován. K vyzvání pana předsedajícího přednesl pan president Dr. Čulík svůj návrh resoluce, jež je připojena к přednášce, která byla interně schválena a předsednictvo bylo zmocněno, aby do všeobecné resoluce bylo pojato, co bude z ohledu celosjezdové resoluce vhodno a nutno.
V debatě promluvil pan Dr. Vavrouch (Morava) k námitce zdražení listin zřízených ve formě notářského spisu, kterou protivníci naši zpravidla operují, a vyvrátil ji jako bezpodstatnou. Pan president Dr. Togner za moravské notáře vyslovil dík a uznání presidentu Dr. Čulíkovi za všechnu práci, kterou pro stav vykonal. (Potlesk.)
Pan předsedající konstatoval, že sjezd jednomyslně projevil souhlas s programem, který oba páni řečníci vytyčili stavu k další práci o zvelebení a povznesení povolání i stavu veřejných notářů. Slova ujala se sekretářka sekce Dr. Kozáková a uvedla, že ke sjezdu přihlásilo se 123 notářů a 39 kandidátů notářství. Omluvili se pan místopředseda sekce notářské ministr Dr. Kállay, dále pp. notáři: Brábek, Podlipný, Dr. Bláha, Dr. Štědrý a Dr. Kantor. Konstatovala dále s potěšením, že percentuelně na sjezdu jsou notáři nejsilněji účastni, a že i v Ústředí čsl. právníků jsou poměrně velmi četně zastoupeni. Apelovala dále na přítomné, aby se přihlašovali za členy Ústředí. K slovu se přihlásil pan president Dr. Ponec a uvedl, že již letošního roku při zasedání Stálé delegace notářských komor v Bratislavě vznesl apel na přítomné notáře, aby se přihlašovali za členy Ústředí a upozornil, že čím více notářů bude členy Ústředí, tím je větší naděje, že aparát Ústředí čsl. právníků bude více respektovati postuláty notářů. (Potlesk.) Schůze byla skončena před 17. hodinou.
II. Druhou pracovní schůzi sekce zahájil 27. IX. 1936 podle pořadu p. president notářské komory v Olomouci Dr. J. Togner v 9 hod. 45 min. uvítáním účastníků, zejména pana ministerského rady Mrštiny a odborového rady Dr. Sommra za ministerstvo spravedlnosti.
Jako prvý bod programu proslovil přednášku pan notář Dr. Janatka na thema: „Poslání a služba veřejného notáře. — Úprava de lege lata a de lege ferrenda.“ Přednášejícímu poděkoval předseda Dr. Togner.
K debatě se přihlásil president Dr. Culík, který vřelými slovy poděkoval p. ministerskému radovi Mrštinovi za jeho vzácné pochopení pro stav notářský při pracech na novém notářském řádě, za nějž by zasluhoval, aby byl jmenován čestným notářem. Doplnil přednášku notáře Dr. Janatky, pokud jde o jmenování notářů presidentem republiky a o nutnosti zřízení velkých komor. Pan president Dr. Togner uvedl, že neměla by býti dávána stranám 15denní lhůta k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby notář projednával pozůstalost, ježto strany budou poučeny pokoutníky, aby notáři pozůstalost к projednání nedávaly.
Pan Dr. Vavrouch pojednal o otázkách jazykových a nutnosti jich úpravy.
Dr. Gážik, veřejný notář z Nových Zámků pojednal o nutnosti úpravy poměrů notářů na Slovensku, zejména o neslučitelnosti soukromé agendy obecních a obvodních notářů s jejich funkcí úřední.
K jeho vývodům připojil se pan vicepresident Dr. Dušek, který zejména poukázal na některé do očí bijící příklady z praxe těchto obecních a obvodních notářů.
Jako druhý bod programu byla přednáška pana Dr. K. Motlíka, notáře v Dobřanech, na thema: „Dualita názvů a funkcí notářských.“
Řečníku poděkoval pan předsedající za velmi výstižnou přednášku.
Ke slovu přihlásil se vicepresident Dr. Dušek, který poukázal na hrozící nebezpečí, které se chystá v ministerstvu vnitra tím, že instituce analogická těmto obecním a obvodním notářům, t. zv. vládní tajemníci, mají býti zavedeni i v zemích historických; žádal, aby notářstvo učinilo včas potřebné kroky na obranu. — Načrtl dále historii původu titulu notář na území Slovenska v nejstarších dobách a mnohostrannost tohoto názvu v tomto projevu:
„Názov „notár a notářství“ bol uhorskej býv. administrácie taktiež súdobníctve i cirkevnej hierarchii všeobecne zavedený. Prvý historik Uhorska z doby králov Arpádov sa podpisuje vo svojom diele ako „Anonimus Notárius Belae Regis“. Pri najvyššom súde (královská kuria), pri tabulárnom súde „Vrchný súd“, taktiež pri súdnej stolice „terajší Krajský súd“ a okresných súdov boli ustanovení konceptní úradníci titulom „senátny notár“ najvyššieho súdu, Vrchného súdu a pod. Taktiež v administratívnej službe pri župáth boli volení: „hlavný župný notár“, „župný podnotár“ a pri mestách zriadením magistrátom boli voleni „hlavný mestský notár“ a „podnotár“, mimo to boli zvláštni „poručenskí notári“, taktiež pre protesty boli určení „zmenkové notári“. Všetky títo funkcionári mali právnickú kvalifikáciu a len právnici mohli byť na tieto funkcie menovaní alebo volení. Mimo týchto právnický vzdelaných notárov boli v obciach obecnými zastupiteľstvami voleni tak menovaní obecní a obvodní notári, kvalifikácia týchto notárov bola minimálna, z počiatku stačilo absolvovanie štyroch stredných škôl, alebo mešťanky, pozdejšie šesť stredných škôl a len pred válkou bola zvýšená táto kvalifikácia na dokončenia osem stredných škôl, a skončenie polročného zvláštneho kurzu. Vzhľadom na tú okolnosť, že títo obecní obvodní notári boli pred válkou z obecnej pokladnice platení ako bočný dôchodok, bolo im uznané vykonanie a prevádzanie tabularnej praxe, ovšem toto povolenie bolo viazané schváleniu župného úradu, ktorý úrad v záujme verejnej služby mohol toto povolenie odňať, poťažme zamedziť.
V cirkevnej administrácii bol tiež používaný zvláštný titul „konzistorialny notár“.
Po prevrate bola vhodná práca k náprave prevedená ohľadom notárskych titulov v súdobnictve a administrative, boly tieto tituly úplne zmenené a zavedené zodpovedné tituly analogickým historickým zemiam. Ponechaný bol titul notár administrative jedine obecným a obvodným notárom a v mestách zriadením magistrátom v Bratislave a v Košiciach boly zriadené „mestské notárske úrady“, ovšem títo notárovi prevádzajú štátnu administráciu s právnickou kvalifikáciu a ich pôsobnosť v roku 1940 automaticky zanikne.
Na základe tohoto skutkového stavu by bolo nutno zrušiť názov obecných a obvodných notárov a premeniť tento názov na obecní a obvodní tajomníky a názov notárov ponechať výlučne len verejným notárom.
Co sa týka súkromnej praxe obecných a obvodných notárov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, je to stála sťažnosť verejnonotárskeho a advokátskeho stavu v týchto zemiach, aby toto naprosto neoprávnené privilégium bolo konečne zrušené, keďže títo úradníci sú štátni pragmatikálni úradníci, mimo platu majú zvláštne materielné výhody a boly prípady, že niektorí z nich vzdor nepatrnej kvalifikácie dosiahli aj hodnosť „vládneho radcu“.
Úplne súhlasíme s vývodami kolegu Motlíka, aby tu čím skorej bola učinená náprava, správny výbor notárskych komor na Slovensku pri anketách konaných v minulosti u ministerstvu spravedlnosti, by považoval za veľký výdobytok, kedy táto súkromná prax aspoň čiastočne obmedzená bola, do tých čias, kým táto otázka radikálne nebude riešená.
Poznamenávame len to, že tarifa obecných a obvodných notárov pre súkromne práce je o moc výhodnejšia ako veřej nonotárska tarifa a mimo to má tú veľkú výhodu, že žiadne maxima a obmedzenia sú nie zavedené, takže percentuelná odmena prináleží obecnému notárovi neobmedzene za celú hodnotu.
Považujem za milú povinnosť, aby som kolegovi Dr. Motlíkovi v mene slovenských notárov verejných za jeho podrobnú a dokonalú prednášku mojú najsrdečnejšiu a najúprimnejšiu vďaku vyslovil.“
Ke konci upozornil na příznivé stanovisko p. ministra Dérera k požadavku veřejných notářů, aby tato instituce obecních a obvodních notářů byla zrušena nebo obmezena. Ke slovu se přihlásil pan president Dr. Poneс, který uvedl, že notárstvo zemí historických staví se za požadavek notářů slovenských nejen ve vlastním zájmu, nýbrž i v přátelství k bratrům Slovákům, a poukazuje na to, co v této věci bylo již vykonáno, zejména, že podrobné memorandum vypracované p. Dr. Motlíkem a Dr. Hassaiem bylo v nedávné době předloženo ministerstvu vnitra, že však žádného vyřízení se dosud notářům nedostalo.
Dr. Janatka vítá zprávy, jež byly podány veřejnými notáři ze Slovenska a žádá, aby byl dán Stálé delegaci další materiál o zhoubné činnosti těchto obecních a obvodních notářů.
V debatě se zmínil substitut notářství Navrocký z Iršavy o křiklavém rozdílu zdaňování obecních a obvodních notářů a veřejných notářů k neprospěchu notářů veřejných i státní pokladny.
Slova ujala se sekretářka sekce Dr. Kozáková a uvádí, že i sekce advokátů stojí na témž stanovisku jako notáři v otázce obecních a obvodních notářů, a v připravované resoluci o ochraně práv advokacie, zejména o obraně proti pokoutnictví výslovně advokátská sekce žádá, aby soukromá právní praxe obecních a obvodových notářů na Slovensku byla odstraněna jako neslučitelná s jejich úředním posláním. Dále navrhuje, aby z výsledku přednášky Dr. Motlíka a s ní souvisící debaty formulovány byly do resoluce požadavky notářské sekce, která bude na konečné schůzi odhlasována takto: 1. aby titul notář byl vyhrazen pouze veřejným notářům, zákonem byl chráněn a bylo zakázáno užívati tohoto titulu orgánům nebo osobám jiným;
2. aby listinná agenda obecních a obvodních notářů na Slovensku, kteří jsou státními pragmatikálními úředníky s plným platem a nároky zaopatřovacími i odpočivnými, byla zakázána a vyhrazena jen autorisovaným právníkům.
Návrh tento jednomyslně schválen.
Pan vicepresident Dr. Dušek žádá, aby též do všeobecné resoluce I. odborového sjezdu československých právníků byl tento požadavek notářů výslovně pojat.
Návrh jednomyslně schválen.
Vzhledem k tomu, že čas značně pokročil a v programu byl společný oběd notářů, byla proponovaná přednáška kandidáta notářství Dr. Žofky na dnešní den podle programu sjezdového stanovená, na thema „Funkce notáře v právním řádě demokratického státu“ odložena na pondělí dne 28. t. m. a usneseno, aby vzhledem k obsáhlosti programu pondělního byla schůze zahájena před 9. hodinou.
O 12. hod. 30 min. konal se za značné účasti notářů a kandidátů notářství a jich dám společný oběd v Grégrově síni Obecního domu.
Na tomto přátelském obědě proslovili přípitky pp. president Dr. Čulík, který vřelými slovy za potlesku přítomných poděkoval Dr. A. Kozákové, sekretářce notářské sekce, za práci při přípravách ke sjezdu i na sjezdu samém.
Pan president Dr. Poneс poukázal na krásný výsledek sjezdu notářského a na přátelství mezi notáři, zejména s notáři moravskými a slovenskými a navrhuje, aby každý rok konaly se sjezdy notářů z celého státního území, na nichž by notáři pojednali o svých zájmech a měli příležitost se sejíti a poznati se.
Pan Dr. Vavrouch za notáře moravské prohlašuje pevnou vůli notářů moravských vždy svorně pracovati s notáři českými a této spolupráci přeje plného zdaru.
Za slovenské veřejné notáře ve stejném smyslu promluvil pro spolupráci pan vicepresident Dr. Dušek.
Slova řečníků byla odměněna upřímným potleskem.
O 15. hodině se účastníci rozešli.
III. Třetí pracovní schůzi zahájil 28. IX. o 9. hod. dop. podle pořadu president Stálé delegace notářských komor, Dr. Jaroslav Čulík, a uvítal všechny přítomné, zejména pana kom. pres. Honku z Opavy a kom. vicepres. Franze z Duchcova. Sdělil, že na pořadu dnešního jednání jest přednáška Dr. Aloise Žofky, náměstka notáře v Novém Strašecí, na thema „Funkce notáře v právním řádě demokratického státu“. Ježto autor z naléhavých důvodů nemohl se dnes dostaviti a přednášku osobně prosloviti, přednesl ji náměstek notáře Dr. Josef Možuta.
Na začátku přednášky dostavil se do schůze předseda sjezdu p. univ. prof. Dr. Václav Hora; předsedající p. pres. Dr. Čulík uvítal vzácného hosta vřelým proslovem, poukázal na vynikající práci p. prof. Dr. Hory na poli vědeckém i na poli organisace právníků, a projevil mu vděčnost notářského stavu za veškeru přízeň, kterou mu při každé příležitosti projevuje. Poté uvítal do schůze se dostavivší representanty sekce soudcovské, předsedu Svazu čsl. soudců p. vrch. soud. radu Dr. Pražáka a jednatele p. náměstka prokurátora Dr. Čáslavského.
Přednáška Dr. Žofky, hluboce filosoficky založená a vycházející ze základních pojmů právních, z nichž autor logicky odvozuje a do všeobecného systému organicky včleňuje funkci notáře, byla odměněna srdečným potleskem, a sekretářka sekce Dr. Kozáková byla zmocněna, aby jménem všech přítomných autorovi písemně poděkovala.
Ježto p. prof. Dr. Hora byl nucen pro naléhavé sjezdové práce schůzi po ukončení této přednášky opustiti, ujal se opětně slova pres. Dr. J. Čulík, aby ještě jednou vyjádřil vděčnost celého notářského stavu prof. Dr. Horovi, zejména též za jeho legislativní působení ve prospěch právnického stavu.
Do schůze dostavil se poté generální tajemník sjezdu, min. rada Dr. Otto Kučera, který byl uvítán potleskem všech přítomných a jemuž pan předsedající vyjádřil dík všech členů stavu za neúnavnou inciativní i organisační práci ke zdaru sjezdu. Kromě něho dostavili se též zástupci V. sekce (úřednické), pp. Dr. Jindřich a Dr. Kettner, kteří byli rovněž uvítáni přátelskými slovy pana předsedajícího.
K vyzvání p. předsedy ujal se pak slova náměstek notáře Václav Macas z Prahy XII., který přednesl svou přednášku na thema „Autonomní pensijní pojištění notářské“.
Během přednášky navštívil schůzi p. sekční šéf ministerstva unifikací K. Schrotz, kterému za potlesku přítomných poděkoval p. pres. Dr. Čulík za veškeru přízeň a péči, kterou oprávněným zájmům stavu věnuje, a požádal ho, aby i v budoucnosti tuto přízeň notářskému stavu zachoval.
Přednáška kol. V. Macase byla odměněna potleskem, a předsedající poděkoval řečníkovi nejen za přednášku, nýbrž též za veškeru práci a námahu, kterou věnuje této otázce, zvláště v nynější době pro všecky příslušníky stavu tak důležité.
Po přednášce byla zahájena debata o jednotlivých bodech, které se zúčastnili zejména p. vicepresident Franz, Dr. Hanna a host Dr. Jindřich; tento jako úředník Všeobecného pensijního ústavu a odborník na slovo vzatý přinesl zajímavé podněty, které jsou pro nás cennými přínosy pro další řešení této věci.
Poté k vyzvání předsedy ujal se slova náměstek notáře Dr. Otakar Hanna, který proslovil přednášku na thema „Problém mladé generace notářské“. Během této přednášky dostavil se do schůze zástupce sekce III. (advokátske) p. Dr. Löwy, advokát z Klatov. Pres. Dr. Čulík uvítal ho přátelsky, poukázal na nutnost spolupráce obou stavů, neboť jest velmi mnoho zájmů oběma stavům společných, a kvitoval loyální spolupráci Dr. Löwyho i v oněch bodech, kde zájmy obou stavů se rozcházejí. Projevil naději, že nyní bude spolupráce obou stavů ke vzájemnému prospěchu obou ještě užší. Pan Dr. Löwy, který se zúčastnil též debaty o přednášce Dr. Hanny, poděkoval za uvítání a ujistil přítomné spoluprací stavu advokátního pro prospěch obou stavů.
Po přednášce poděkoval náměstek notáře Václav Macas, starosta Spolku čsl. kandidátů notářství, jménem kandidátů notářům jako učitelům a vůdcům mladé generace notářské za veškeru práci, kterou pro kandidáty notářství vykonali:
„Vážení pánové!
V těchto, pro nás všechny tak radostných dnech dostalo se nám mladým tolik projevů uznání, že nevím, zda opravdu si jich zasloužíme.
Vždyť konali jsme a konáme pouze a jedině svoji povinnost k našemu stavu, ke kterému lneme opravdovou láskou.
My kandidáti jsme pouhými prostými vojáky sice malé, ale s hrdostí to říkáme, dobře připravené a vyzbrojené armády.
Za tuto přípravu děkujeme, vzácní pánové, vám, našim zaměstnavatelům, našim učitelům a rádcům, kteří jste vždy vštěpovali a vštěpujete nám lásku a úctu k našemu tak noblesnímu stavu.
Ale ani nejlépe vyzbrojená a vypravená armáda nedosáhla by zcela žádných výsledků, kdyby neměla dobrých vojevůdců. A právě zde nám byl osud nadmíru přízniv, že dal nám v čelo muže, muže vynikajících kvalit, vůdce, které nám naši odpůrci skutečně závidí.
Pod vaším vedením, vážení pánové, není nám práce pro stav břemenem, naopak radostí, neboť nejste nám pouhými veliteli, nýbrž shovívavými učiteli a laskavými rádci.
Používám této příležitosti, abych vám všem, pánové, poděkoval jménem kandidátů za vše, co pro stav jste vykonali, neboť my mladí jsme si dobře vědomi, že vše konáte pro naši lepší budoucnost.
Ujišťuji vás, že v nás, kandidátech, najdete vesměs vždy oddané pomocníky a spolupracovníky.“ (Potlesk.)
Poněvadž čas k přednáškám vyměřený již značně pokročil, ujala se slova sekretářka sekce, náměstek notáře Dr. Anděla Kozáková, aby včas opatřila schválení resoluce, připravené již na základě obsahu jednotlivých přednášek a debat notářem Dr. Fr. Janatkou. Po debatě, které se zúčastnili zejména veřejní notáři ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, byl přednesený návrh podroben ve třech bodech stylistickým úpravám a jednomyslně všemi přítomnými schválen v tomto znění:
„Notářstvo československé, shromážděné na I. odborovém sjezdu československých právníků, zároveň I. sjezdu československých notářů v Praze ve dnech 26.—28. září 1936, požaduje:
1. aby byl co nejrychleji vydán úplný nový notářský řád, ve kterém by bylo postavení veřejných notářů upraveno tak, aby se mohli cele věnovati toliko svému povolání a totéž vykonávati přesně podle litery zákona k největšímu prospěchu občanstva i státu bez ohledu na nebezpečí úbytku agendy a tím materiálních ztrát;
2. aby smlouvami mezistátními bylo notářské listině zajištěno volné kolování i ve státech cizích se zachováním veřejné víry a vykonatelnosti, ovšem za podmínky vzájemnosti;
3. aby osvědčovací činnost soudní byla omezena jen na strany chudé;
4. aby byla učiněna všechna opatření k zamezení pokoutnictví, bujícího na škodu občanstva, autorisovaných právníků i státu, zejména správy justiční a finanční;
5. aby titul notář byl vyhrazen pouze veřejným notářům, zákonem byl chráněn a bylo zakázáno užívati tohoto titulu orgánům nebo osobám jiným;
6. aby listinná a veškerá soukromá agenda obecních a obvodních notářů na Slovensku a na Podkarpatské Rusi, kteří jsou státními pragmatikálními úředníky s plným platem a nároky zaopatřovacími i odpočivnými, byla zakázána a vyhrazena jen autorisovaným právníkům;
7. aby bylo uzákoněno samostatné starobní a invalidní pojištění notářů a kandidátů notářství;
8. aby soudní aktuáři, zřízení podle zákona č. 57/1931, byli vyloučeni ze soudního rozhodování, zejména též z přezkoumávání pozůstalostních elaborátů notářů a z upravování odměn notářům jako soudním komisařům.“
Na žádost veřejných notářů ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, zejména Dr. Gážika a nám. notářství Navrockého, bylo též usneseno požadovati, aby do všeobecné resoluce sjezdové byl zařazen též požadavek odnětí listinné agendy a titulu notáře obecním a obvodním notářům, a sekretářka Dr. Kozáková a Dr. Janatka byli požádáni, aby tento požadavek ihned tlumočili předsednictvu sjezdu a působili o příznivé vyřízení téhož.
Dr. Kozáková pak poděkovala všem přítomným za účast na kongresu, přednášejícím za jejich přednášky, a Dr. Janatkovi, Macasovi a Dr. Bébrovi též za spolupráci při přípravných pracech sjezdových.
Veř. notář Dr. Salomon poděkoval notářům ze zemí historických za spolupráci s veřejnými notáři na Slovensku a Podkarpatské Rusi, a za hájení jejich zájmů.
Poté pres. Dr. Čulík zvláště vřele poděkoval sekretářce notářské sekce, kol. Dr. Kozákové, za veškeru práci, kterou se zasloužila o zdar celého sjezdu a zejména o zdar našeho sjezdu notářského. Celé schůze zúčastnil se opětně jako host a zástupce ministerstva spravedlnosti p. odb. rada Dr. Somr.
Schůze byla ukončena o půl 12. hod. a skončeno jí bylo zasedání prvního sjezdu čsl. notářů v Praze.
Sjezd vydá zvláštní slavnostní
sborník
(asi o 320 stranách), který obsahovati bude celé jednání sjezdové, všechny přednášky na sjezdu přednesené v doslovném znění, zprávy o zasedání jednotlivých sekcí atd.
Pro informaci uvádíme, že budou uveřejněny tyto přednášky:
Ze sekce I. (všeobecně právní):
„Právníci a parlament“ (Dr. Josef Drachovský). „Jaké úkoly klade dnešní usměrňované hospodářství na státní administrativu“ (Dr. J. Matoušek). „Průmysl a právo“ (Dr. Jar. Berák). „Jak je postaráno o výchovu právnického dorostu v Praze“ (Dr. V. Hora). „Účast právníků v sociální péči o mládež“ (Dr. В. Lauschmann). „Spoluúčast právníků v lidovýchově“ (Jindřich Květ).
Ze sekce II. (soudcovské):
„Praktická výchova soudcovského dorostu a jak ji upraviti“ (Dr. K. Drbohlav). „O předpokladech prosperity nejvyššího soudu“ (V. Cícha). „Některé sporné otázky jazykové ve světle názoru hraničářského“ (Dr. J. Beutl). „Úkoly trestního soudce a státního zástupce v pohraniční oblasti“ (Dr. J. Havlíček). „Pojem exponovaných soudních okresů v pohraničí a v území národnostně smíšeném s hlediska bezpečnosti státu“ (Dr. L. Hlavatý). „Soudce na pomezí tří států“ (Dr. O. Trojánek). „Postavení soudce v pohraničním území“ (H. Špoutil). „Zákonodárství a soudnictví jako základ státu“ (Dr. L. Balla). „Význam soudcovy práce pro vývoj právnického myšlení nejširších vrstev“ (J. Tvrdoň). Ze Sekce III. (advokátské):
„Nová úprava advokátního řádu“ (Fr. Mrština a Dr. H. Bulín); „Zodpovědnost advokátova podle advokátního řádu“ (Dr. В. Jahn, Dr. M. Fišer); „Starobní a invalidní pojištění advokátů“ (Dr. В. Novák, Dr. Fr. Březina a Dr. J. Appel); „Ochrana práv advokacie, zejména obrana proti pokoutníkům“ (Dr. J. Kopecký, Dr. В. Mahler, Dr. J. Lochman, Dr. E. Ziegler); „Ručení advokáta za kolky a poplatky“ (Dr. J. Pužman); „Právo chudých“ (Dr. O. Koblížek).
Ze sekce V. (úředníků-právníků ve veřejných službách):
„Součinnost právníků a odborníků ve veřejné správě“ (Dr. V. Joachim); „O důležitosti hlubšího národohospodářského vzdělání pro právníky státní správy“ (Dr. V. Svoboda); „Semináře pro aktivní administrativní právníky“ (Dr. A. Štafl; „Zřízení školy pro samosprávné úředníky“ (Dr. A. Štafl): „Nynější stav právních nauk berních“ (Dr. O. Čakrt); „Reforma veřejné správy s hlediska personálního“ (Dr. V. Vybral); „Právník ve státním podniku“ (Dr. J. Nájemník); „Význam mravní úrovně právníka ve veřejné správě“ (Dr. J. Oehm).
Ze sekce VI. (právníků v hospodářském životě):
Projev ministra m. si. Dr. V. Schustra; „Postavení právníka — soukromého úředníka — po stránce sociální“ (Dr. A. Jindřich); „Právník v sociálním pojištění“ (Dr. К. Falada); „Stavovský program právníků v soukromých službách“ (Dr. O. Choděra) ; „Uplatnění právníků v peněžních podnicích“ (Dr. J. Škoda).
Ze sekce IV. (notářské):
(I. sjezdu čsl. notářů) uveřejněny budou nížeuvedené přednášky, které uvádíme stručnými obsahy.
JUDr. J. Čulík, president stálé delegace notářských komor:
Notářství ve styku mezistátním.
Rozdíl v instituci notářských komor mezi principem německým a francouzským.
Výhody principu francouzského.
Formulace požadavků notárstva a návrhy reforem.
Pojednání o nutnosti úpravy v mezinárodních stycích ve věcech soukromoprávních.
Nutnost rozšíření vykonatelnosti notářských spisů. Dr. Otakar Hanna, nám. notáře:
Problém mladé generace notářské.
I. Vztah právnického studia k praxi notářské a otázka reformy jeho s hlediska notářství.
Praktická cvičení spojkou teorie a praxe. Osnova MŠANO. Zavedení praktických cvičení jako povinných a podmínka ke zkouškám; návštěvy soudů (líčení, pozemkové knihy, obchodní a jiné rejstříky, lustrum spisů), věznic, ústavů choromyslných, povinná činnost manipulační v kanceláři právnické. Nauka o listinách. Povinná nauka o účetnictví, aby obstál právník proti účetním odborníkům. Ponechání dosavadního rázu doktorátu a zavedení titulu docenta jako akademické hodnosti vyšší kvalifikace vědecké i pro praktikanty.
II. Problém hypertrofie notářského dorostu jako části hypertrofie ve svobodných povoláních vůbec.
Rozdíly mezi advokacií i notářstvím: advokacie, sama postižena, brání se proti dorostu prodlužováním přípravné praxe anebo omezováním zápisů do seznamu advokátů. Neúměrné zaplnění statutu kandidátů notářství.
III. Právní postavení kandidáta. Nemá více práv, než jako pomocná síla notářská. Praxe i praktická zkouška jiných stavů se započítají do notářské a nikoliv naopak. Co přinese kandidátská novela? Snaha po započtení vzájemném aneb ochrana proti jednostranným přestupům do stavu. Věková hranice a autonomní pojištění notářské.
Dr. Fr. Janatka, notář v Praze II.: Poslání a služba veřejného notáře, úprava de legelata a de lege ferrenda.
Povaha notářství a místo notáře v organisaci justiční služby. Úprava notářství v jiných státech a u nás se zřetelem na obojí dosud platné právo.
Význam a důležitost povinné formy právního jednání, resp součinnosti kvalifikovaného právníka při uzavírání téhož pro právní jistotu.
Malá novela notářských řádů.
Osnova nového notářského řádu — změny proti platnému právu. Listinná legenda podle osnovy advokátního řádu jako povolání advokátů?
Požadavky notářů k reformě.
V. Mасas, nám. notáře:
Autonomní pensijní pojištění notářské.
Účelem autonomního sociál, pojištění notářského jest jednak poskytnouti důchody příslušníkům stavu, kteří nejsou povinně pojištěny vůbec, jednak zlepšiti důchody příslušníkům stavu u Všeob. pens. ústavu již pojištěných.
Příslušný návrh vypracovaný Spolkem čsl. kandidátů notářství předložen a zásadně schválen Stálou delegací notářských komor; Provedení jeho závisí však na rámcovém zákoně (viz zákon č. 226/36 — daňová novela a zákon č. 144/36 advokátní novela), a bylo opětně před prázdninami odsunuto vzhledem k odporu proti plánované věkové hranici pro notáře.
Pojištění vypracováno na principu kolektivním a proto upraveny důchody tak, aby příspěvky členů, tvořící jediný zdroj příjmů pojištění byly pro všechna i malá notářství únosný.
Aby pojištění vztahovalo se na všechny příslušníky stavu bez rozdílu věkového, bylo pro přechodnou dobu třeba zavésti pojištění dvoje: a) mimořádné, b) řádné.
a) Pojištění mimořádné: Především pro příslušníky stavu, kteří v den l./I. 1936 byli starší 60 let, a to bez dalšího limitu věkového nahoru, a v druhé řadě pro osoby sice mladší, které ale nemají následkem karenční doby nároků na důchod anebo v důsledku malého počtu příspěvkových let pobíraly by důchod nedosahující výše důchodu z pojištění mimořádného (1000 Kč).
b) Pojištění řádné: Pro všechny ostatní příslušníky stavu, ad b) Předmětem pojištění řádného jsou důchody invalidní (starobní), vdovský, sirotčí (vychovávací).
Starobní důchod členům, kteří dosáhli 70 let věku a přestali svůj úřad vykonávati.
Důchod invalidní (starobní) základních 6000 Kč ročně a zvýšení 300 Kč ročně za každý příspěvkový rok. Karenční doba 5 let. Vdovský důchod rovněž základních 6000 Kč a zvyšuje se o 100 Kč ročně za každý příspěvkový rok. Karenční doba žádná. Důchod sirotčí (vychovávací) pro každé dítě základních 2000 Kč ročně a zvýšení o 50 Kč ročně za každý příspěvkový rok. Karenční doba žádná.
Zvyšovací částky platí vesměs pouze pro notáře.
Úhrada: Normální pojistné: Notáři 260 Kč, kandidáti 20 až 60 Kč, samostatní substituti 100, resp. 160 Kč, vesměs měsíčně.
Pojistné pro přechodnou dobu: Notáři starší k l./I. 1936 než 50 let, resp. 55 let — 275 Kč, resp. 320 Kč měsíčně.
ad a) Pojištění mimořádné: Důchody jednotné, bez zvyšování, bez karence. Invalidní a starobní důchod činí 1000 Kč, vdovský 500 Kč, sirotčí 150 Kč, vesměs měsíčně.
Úhrada: Příspěvky členů mimořádných k l./I. 1936 starších: 60 let — 375 Kč, 65 let — 400 Kč, 70 let 450 Kč, 75 let 500 Kč měsíčně. Nestačí-li tyto příspěvky členů mimořádných, rozvrhne se i na řádné členy percentuální přirážkou, pokud kádr členstva pojištění mimořádného nebude vyčerpán.
Tímto návrhem pojištění bude dán řádný a bezpečný základ autonomnímu stavovskému pojištění, které jistě probíhati bude příznivěji, než matematicky jest předpokládáno a které bu.de možno kdykoliv k lepšímu změniti, jakmile kádr pojištěnců bude stabilisován, podobně jako provedena novelisace pensijního pojištění všeobecného u nás a u notářského pojištění v Rakousku.
Dr. Motlík, notář v Dobřanech:
Duplicita názvů a funkcí notářů.
Rozdíl mezi notáři v zemích České, Moravskoslezské a veřejnými notáři v zemích býv. práva uherského se strany jedné a mezi notáři v zemích práva uherského se strany druhé.
Jejich funkce. Nutnost rozlišení funkčních pojmenování a oprávnění z důvodu práva mezinárodního.
Návrhy na úpravu jejich pojmenování a funkcí.
Dr. Josef Togner, president not. komory v Olomouci:
Funkce notářova v právním životě a nutnost její ochrany.
Výkon správy práva jest rozdělen mezi tři stavy s různými úkoly: 1. stav soudcovský, jehož úkolem jest nalézati právo, rozsuzovati pře se stanoviska nad stranami,
2. stav advokátský, jehož úkolem jest připravovati pře i rozhodování soudu ve službě pro strany,
3. stav notářský, jehož úkolem jest mezi stranami zjistiti jejich vůli k uzavření různých právních jednání a prohlášení a tyto pak v řádné formě zachytiti.
Stavu notářskému jsou svěřena zákonodárcem de lege lata právní jednání, na nichž jsou zúčastněny strany, jež vyžadují zvláštní ochrany (slepci, hluší, hluchoněmí), dále právní jednání mezi manžely, smlouvy svatební, potvrzení o příjmu věna, smlouvy o darování bez skutečného odevzdání a konečně podle zákona čís. 58/06, různá právní jednání a projevy vůle stran ve formě spisu notářského neb notářského osvědčení.
Podle § 3 not. řádu sem patří též nutnost formy vykonatelného spisu notářského ohledně pohledávek peněžitých.
V této činnosti notářově jest vymezen úkol i funkce jeho v právním životě: býti nestranným rádcem stran a přesně i co do obsahu i co do času ověřovati projevy vůle stran oboustranné i jednostranné.
V další činnosti jako při legalisaci, vidimaci, směnečných protestech, projednání pozůstalostí konkuruje notáři, právnicky vzdělanému, soud, ať již soudci s rovnocenným vzděláním, neb kancelářskými úředníky bez právnického vzdělání, kteří hodnotí práci notáře po stránce formální a věcné i co do odměny. Jest proto nutno přesně vymeziti rozsah funkce notáře a chrániti jak u jiných stavů, na příklad geometrů, lékařů, lékárníků a pod. De lege ferenda opětujeme proto svůj dávný požadavek na obligatorní přikazování projednání pozůstalostí notářům v zájmu stran i státu.
Dále pak požadujeme nutnost ochrany proti stále více a více se rozpínajícímu pokoutnictví.
Obstarávání legalisací, vidimaci a různých jiných úkolů ověřovacích soudem děje se za poplatky stejné, jaké je pod hrozbou disciplinárního stíhání nucen požadovati za tyto úkony notář.
Vlivu zbujnělého stranictví při obsazování míst notářských budiž čeleno ustanovením, že notáře jmenuje president republiky.
Mladá demokracie čsl. prohlásila ve svých počátcích: Spravedlnost všem. My příslušníci svobodných povolání právnických prožíváme opak. Vliv právníků, svým vzděláním předurčených ke správě veř. záležitostí, mizí ve sborech zákonodárných a správních, v životě veřejném, máme hájiti a brániti spravedlnost, jež jest nám upírána.
Přes všechnu tuto nepřízeň zůstává náš stav ratolestí zelenou, živou a rašící na stromě právního života republiky, konaje své povinnosti na prospěch státu, k zachování klidu a míru mezi občany, opíraje se při tom o to nejcennější, co si zachoval: o důvěru obyvatelstva — a slibujeme, že tuto důvěru nikdy nezklameme.
Dr. Alois Žofka, náměstek notáře: Funkce notáře v právním řádě demokratického státu.
Hlavní principy demokratického státu — idea svobody, idea rovnosti.
Zásada dělby práce.
O právní jistotě.
Činnost notáře v právní praksi a ochrana jeho povolání.
Vzhledem k tomu, že sborník zůstane trvalou upomínkou na první odborový sjezd čsl, právníků a první sjezd notářů československých, nebude jistě nikoho z našich řad, kdo by si jej neobjednal. (Objednávky přijímá sekretariát sjezdový, Praha II., Jindřišská ulice, hlavní pošta.) Cena sborníku jest 20 Kč.

Citace:

První sjezd československých notářů v Praze. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1936, svazek/ročník 18, číslo/sešit 8, s. 84-89.