Č. 13029.

Zaměstnanci veřejní: Nárok přednosty okr. soudu na přídavek podle odd. I. č. 1 vlád. usnesení z 16. ledna 1931 zanikne tím, že jeho poživateli bylo propůjčeno služební místo přednosty okr. soudu u jiného soudu, on však vykonává svoji funkci dále na dosavadním působišti; nárok na přídavek vznikne teprve prvním dnem měsíce následujícího po skutečném nastoupení propůjčeného místa nového.
(Nález z 27. října 1937 č. 4151/35-3.)
Věc: JUDr. Stanislav L. ve Veselí n. Lužnicí proti rozh. min. spravedlnosti v Praze z 16. dubna 1935 o přednostenském přídavku služebním.
Výrok: Stížnost se zamítá.
Důvody: Výměrem presidia vrch. soudu v Praze z 1. března 1931 byl st-li jako vrch. soudnímu radovi a přednostovi okr. soudu ve Volyni poukázán podle odd. I. č. 1 vlád. usnesení z 16. ledna 1931 od 1. ledna 1931 služební přídavek ročních 1200 Kč s tím, že výplata poukázaného přídavku bude mu příslušeti, pokud budou splněny podmínky odd. III. cit. vlád. usnesení.
Rozhodnutím vlády z 25. května 1934 bylo st-li propůjčeno služební místo v VII. stupnici funkčního služného s úředním titulem »vrch. soudní rada a přednosta okr. soudu« u okr. soudu ve Veselí nad Lužnicí. O tom byl st-l vyrozuměn výměrem presidia vrch. soudu v Praze ze 7. června 1934 s tím, že služební plat spojený s uvedeným služebním místem upravuje se počínajíc 1. červencem 1934 zvláštním výnosem a poukazuje se mu od téhož dne do nového služebního místa.
Výměrem presidia vrch. soudu v Praze z 18. června 1934 poukázán pak st-li k výplatě od okr. soudu ve Volyni u okr. soudu ve Veselí nad Lužnicí dnem 1. července 1934 jeho dosavadní služební plat (základní i funkční služné a činovné) beze změny a sděleno mu, že »podle ustanovení odd. V. vlád. usnesení z 16. ledna 1931 zastavuje se služební přídavek ročních 1200 Kč koncem měsíce května 1934«. Když pak st-l 16. července 1934 nastoupil službu u okr. soudu ve Veselí nad Lužnicí, byl mu výnosem presidia vrch. soudu v Praze ze 17. srpna 1934 podle odd. I. č. 1 a odd. III. vlád. usnesení shora cit. od 1. srpna 1934 opět služební přídavek ročních 1200 Kč poukázán.
Námitkám st-lovým proti výměru presidia vrch. soudu v Praze z 18. června 1934 o zastavení služebního přídavku u okr. soudu ve Volyni bez současného poukazu stejného přídavku služebního u okr. soudů ve Veselí nad Lužnicí presidium vrch. soudu v Praze výměrem z 28. ledna 1935 nevyhovělo.
Min. spravedlnosti nař. rozhodnutím zamítlo st-lovo odvolání v podstatě proto, že u st-le nešlo o přídavek podle odd. I.-3 b) a 4 b) vlád. usnesení z 16. ledna 1931, nýbrž o služební přídavek podle odd. I.-1, a nárok na tento služební přídavek zanikl koncem měsíce, ve kterém nové služební místo u okr. soudu ve Veselí nad Lužnicí bylo st-li propůjčeno, tudíž koncem měsíce května 1934. Ježto st-l nastoupil službu jako přednosta okr. soudu ve Veselí nad Lužnicí 16. července 1934, počal nárok na výplatu nového přednostenského přídavku podle odd. III. vlád. usnesení prvním dnem měsíce následujícího po nastoupení místa, tudíž dnem 1. srpna 1934. Rozhoduje o stížnosti vznesené do tohoto rozhodnutí, řídil se nss těmito úvahami:
Na sporu je jediné otázka, zda st-li jakožto přednostovi okr. soudu v VII. stupnici funkčního služného přísluší nárok na služební přídavek ročních 1200 Kč ve smyslu odd. I. č. 1 vlád. usnesení z 16. ledna 1931 za měsíc červen a červenec 1934. Žal. úřad nárok takový popírá v podstatě z důvodu, že tento služební přídavek, pokud byl spojen se služebním místem přednosty okr. soudu ve Volyni, zanikl koncem května 1934 podle odd. V. cit. vlád. usnesení tím, že bylo st-li rozhodnutím vlády z 25. května 1934 propůjčeno služební místo přednosty okr. soudu v VII. stupnici funkčního služného u jiného soudu, t. j. u okr. soudu ve Veselí nad Lužnicí, a že nárok na stejný přídavek, spojený s místem přednosty okr. soudu ve Veselí nad Lužnicí, podle odd. III. téhož vlád. usnesení vznikl teprve prvním dnem měsíce následujícího po skutečném nastoupení propůjčeného služebního místa, t. j. vzhledem k nástupnímu dni 16. července 1934 teprve od 1. srpna 1934, takže za měsíce červen a červenec 1934 nároku na přídavek ten nemá. Naproti tomu stojí st-l na stanovisku, že služební přídavek ve smyslu odd. I. č. 1 vlád. usnesení přísluší mu podle odd. III. tohoto usnesení proto, že propůjčené mu služební místo přednosty okr. soudu ve Volyni skutečně nastoupil a od roku 1918 je skutečně zastával, tedy i v červnu a červenci 1934, aniž nastal u něho důvod pro zastavení tohoto přídavku, ježto nebyl na bezplatné dovolené, ani z úřadu suspendován, také se bez dovolení z úřadu nevzdálil, jinými slovy, že výkon funkce, s níž zmíněný přídavek je spojen, u st-Ie nepřestal ani ve zmíněných dvou měsících. Ustanovení odd. V. vlád. usnesení se prý na st-le nevztahuje jednak proto, že jedná o zániku nároku nastávajícím jen v případě, jde-li o propůjčení nového systemisovaného místa, s nímž takový přídavek není buď vůbec spojen, nebo s nímž je spojen přídavek podle odd. I. č. 3 b) či č. 4 b), — jednak proto, že u st-le nejedná se o propůjčení místa, o něž snad žádal nebo na něž povýšil, ale o přeložení v cestě disciplinární na základě rozsudku ns v Brně jako disciplinárního soudu pro soudce z 29. září 1933, tedy o exekuci tohoto rozsudku, a mluví-li rozhodnutí vlády z 25. května 1934 o propůjčení místa v VII. stupnici funkčního služného s úředním titulem vrch. soudního rady a přednosty okr. soudu ve Veselí nad Lužnicí, stalo se tak prý omylem a je prý vzhledem k nepřerušenému výkonu funkce st-lem nerozhodným.
Než pokud st-l, tvrdě nezákonnost nař. rozhodnutí, odvolává se zcela povšechně na důvody uvedené v odvolání k žal. úřadu, aniž přikládá jeho opis ke stížnosti na nss, nemohl se soud touto částí stížnosti pro nedostatek konkretisace ve smyslu § 18 zákona č. 36/1876 ř. z. o ss jako nepřípustnou zabývati. Avšak ani pokud stížnost uplatňuje důvody vlastní, nemohl ji nss uznati důvodnou.
I když je nepochybno, že st-l i v měsících červnu a červenci 1934 nepřetržitě vykonával funkci přednosty okr. soudu v VII. stupnici funkčního služného u okr. soudu, u něhož je systemisováno jedno nebo dvě soudcovská místa (odd. I. č. 1 cit. vlád. usnesení), přehlíží stížnost, že nárok na služební přídavek ve smyslu tohoto vlád. usnesení není spojen pouze s výkonem určité, kvalitativně a kvantitativně (rozsahem) vymezené funkce, ale že je také vázán na výkon této funkce na určitém systemisovaném služebním místě, tedy funkce lokalisované, jak vyplývá nejen z ustanovení odd. I. č. 1, ale i z odd. V. a VI. ve spojení s ustanovením § 40 odst. 4 plat. zákona č. 103/1926 Sb., podle jehož § 148 odst. 1 bylo cit. vlád. usnesení vydáno a na které se také odvolává. Je proto při posuzování nároku na funkční přídavek služební také u st-le rozhodnou nejen okolnost, že vykonával v červnu a červenci funkci přednosty okr. soudu kvalifikovaného v odd. I. č. 1 vlád. usneseni z 16. ledna 1931, ale záleží i na tom, zda vykonával ji u toho soudu, u kterého mu bylo v tuto dobu (t. j. v červnu a červenci 1934) systemisované služební místo přednosty okr. soudu propůjčeno. Že st-li bylo již od května 1934 propůjčeno rozhodnutím vlády systemisované služební místo takové u jiného soudu, než u kterého mu byl původně služební přídavek ročních 1200 Kč přiznán, a že u tohoto soudu, t. j. u okr. soudu ve Veselí nad Lužnicí funkci přednosty okr. soudu v červnu a červenci 1934 nevykonával, stížnost nijak nepopírá. Jde tedy jen o to, zda z důvodu propůjčení přednostenského místa u okr. soudu ve Veselí nad Lužnicí nárok jeho na služební přídavek, přiznaný mu dříve pro okr. soud ve Volyni, zanikl či ne.
Odd. V. vlád. usnesení ze 16. ledna 1931 praví zcela všeobecně, že »nárok na služební přídavky příslušející nebo povolené podle tohoto usnesení zaniká v každém případě, bylo-li jeho percipientu propůjčeno služební místo systemisované u jiného soudu (úřadu) nebo služební místo systemisované ve vyšší stupnici funkčního služného...«. Má tedy toto vlád. usnesení zřejmě na zřeteli jak případy přeložení, tak případy povýšení a normuje tu zánik nároku na služební přídavek propůjčený tímto vlád. usnesením, aniž činí rozdíl v tom, zda také se služebním místem nově propůjčeným je nějaký služební přídavek spojen či ne. Vyplývá to ze souvislosti ustanovení odd. V. s odd. III., odst. 1 vlád. usnesení, podle něhož nárok na přídavek v odst. I č. 1 počíná prvním dnem následujícího měsíce po skutečném nastoupení propůjčeného systemisovaného místa služebního, s nímž přídavek takový je spojen. Ani zde není počátek nároku závislý na tom, zda měl soudce na dřívějším místě před tímto propůjčením nového služebního místa nárok na stejný přídavek, po případě kdy ho pozbyl.
Není-li o tom sporu, že bylo st-li rozhodnutím vlády z 25. května 1934 propůjčeno systemisované služební místo přednosty okr. soudu s titulem vrch. soudního rady a přednosty okr. soudu u okr. soudu ve Veselí nad Lužnicí, nemůže bytí žádné pochybnosti, že tímto propůjčením místa, s nímž je spojen služební přídavek podle odd. I. č. 1 vlád. usnesení, u jiného soudu, zaniká podle doslovu odd. V. téhož usnesení dnem 1. června 1934 nárok na přídavek u okr. soudu ve Volyni a že na nově propůjčeném služebním místě vzniká nárok na takový přídavek podle odd. III. teprve dnem 1. srpna 1934, když st-l místo to nastoupil 16. července 1934.
K tvrzení stížnosti, že nešlo tu o propůjčení služebního místa u okr. soudu ve Veselí nad Lužnicí, nýbrž o přeložení v cestě disciplinární, resp. že se tak stalo omylem, stačí poznamenati, že proti rozhodnutí vlády z 25. května 1934, intonovanému st-li výnosem presidia vrch. soudu v Praze ze 7. června 1934, nebyla ve lhůtě tehdy platného § 14 zákona č. 36/1876 ř. z., jak nss sám zjistil a st-l ostatně ani netvrdí, žádná stížnost k nss vznesena, takže rozhodnutí to se stalo nenaříkatelným a nemůže je tedy nss při příležitosti stížnosti do jiného rozhodnutí po uplynutí oné lhůty přezkoumávati; z obsahu jeho pak správnost st-lova tvrzení nijak nevyplývá. Mimo to za účinnosti plat. zákona č. 103/1926 Sb. nelze přeložení soudce k jinému soudu v dosavadní hodnosti, tedy bez povýšení, jinak uskutečniti, než podle § 36 odst. 6 a § 6 plat. zákona propůjčením systemisovaného místa s dosavadní hodností u jiného soudu. Z jakého důvodu však k tomuto propůjčení nového místa služebního došlo, t. j. zda se tak stalo k žádosti soudce nebo v důsledku disciplinárního odsouzení, či místo bylo propůjčeno povýšením soudce nebo jen přeložením, je s hlediska vlád. usnesení z 16. ledna 1931 zcela nerozhodno. Z toho vyplývá závěr, že st-l v daném případě nemá nároku na požadovaný služební přídavek za měsíce červen a červenec 1934.

Citace:

č. 13029. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 940-944.