Č. 13001.Řízení před nss. — Pojišťovací právo: I. * Nss jedná a rozhoduje ve smyslu § 13 odst. 2 lit. b) zákona o nss č. 164/1937 Sb. v senátě tříčlenném o sporech o podpůrný náklad podle § 20 odst. 2 zákona č. 221/1924 Sb., nepřesahující částku 1500 (1000) Kč. — II. Rozhodnutí okr. úřadu o odvoláních z platebních výměrů okr. nem. pojišťovny, z nichž jeden zní na více než 200 Kč a druhý na částku menší, podléhá dalšímu opravnému prostředku jen, pokud se týče platebního výměru znějícího na více než 200 Kč. — III. Předpisem § 194 zákona o soc. pojištění jest uloženo straně, jež se domáhá nezapočtení dnů poštovní dopravy do lhůty podle tohoto zákona, aby podala důkaz o tom, kdy odevzdala zásilku na poštu.(Nález z 8. října 1937 č. 1538/35-5.)Prejudikatura: ad II. Boh. A 10284/33, 12026/35; ad III. Boh. A 9472/31.Věc: Obec Revúca proti rozh. zem. úřadu v Bratislavě z 9. listopadu 1934 o náhradě podpůrného nákladu.Výrok: Naříkané rozhodnutí, pokud jím bylo potvrzeno rozhodnutí okr. úřadu v Rožňavě z 18. listopadu 1933, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžující si obce z výměru okr. nem. pojišťovny v Rožňavě z 13. února 1928, se zrušuje. Jinak se stížnost zamítá.Důvody: Okr. nem. pojišťovna v Rožňavě uložila stěžující si obci náhradu podpůrného nákladu podle § 20 zákona č. 221/1924 Sb., a to:1. výměrem z 13. února 1928 za Jana U. částkou 96 Kč a2. výměrem z 30. března 1928 za Jana Š. částkou 811 Kč 80 h z toho důvodu, že oba jmenovaní zaměstnanci nastoupili do služby u stěžující si obce 11. ledna 1928, přihlášky došly k pojišťovně 16. ledna 1928, a Jan U. onemocněl 15. ledna 1928, Jan Š. 13. ledna 1928.O odvoláních, jež podala stěžující si obec z obou těchto výměrů, rozhodl okr. úřad v Rožňavě jediným výměrem z 18. listopadu! 1933, zamítl je a připojil poučení, že proti jeho výměru je přípustné odvolání k zem. úřadu.Nař. rozhodnutím zem. úřad v Bratislavě v pořadí instančním prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V důvodech bylo v podstatě uvedeno, že stěžující si obec nemůže dokázati a ani nenabídla důkazu o tom, že přihlášky podala k poštovní dopravě již 14. ledna 1928 s určením pro pojišťovnu. Poněvadž tento důkaz nebyl proveden, byli Jan U. a Jan Š. přihlášeni u pojišťovny až 16. ledna 1928, kdy přihlášky podle záznamu k ní došly, tedy opožděně a po onemocnění, jež u prvního nastalo 15., u druhého pak již 13. ledna 1928. Lhůta podle § 17 zákona č. 221/1924 se počítá podle dní. Měli tedy zaměstnanci, kteří nastoupili 11. ledna 1928, býti přihlášeni u pojišťovny nejpozději 14. ledna 1928, nebo v této lhůtě měly býti přihlášky odevzdány poštovní dopravě s určením pro pojišťovnu; to se však nestalo.Uvažuje o stížnosti, nss musil z důvodu své vlastní příslušnosti, kterou zkoumá z povinnosti úřední (§ 4 zákona nss č. 164/1937 Sb.), i když stížnost svými námitkami nezavdává mu k tomu přímo podnětu, rozřešiti si především otázku, zda žal. úřad byl po zákonu příslušný, aby rozhodoval také o odvolání stěžující si obce z rozhodnutí okr. úřadu v Rožňavě z 18. listopadu 1933, pokud jím bylo zamítnuto také její odvolání z výměru zúč. pojišťovny z 13. února 1928, kterým jí byla uložena náhrada podpůrného nákladu, učiněného na Jana Ú. v částce 96 Kč. Na tuto otázku nutno odpověděti záporně. Nss dovodil již v nálezu Boh. A 9323/31, že ustanovením čl. 8 odst. 3 organisačního zákona č. 125/1927 Sb. byl zrušen předpis § 239 zákona o soc. pojištění č. 221/1924 Sb., pokud byl jím připuštěn opravný prostředek proti rozhodnutí okr. úřadu, nehledíc k výši peněžitého plnění, vysloviv právní názor, že o opravném prostředku proti platebnímu výměru nem. pojišťovny, předpisujícímu plnění nepřesahující 200 Kč, rozhoduje v době účinnosti cit. org. zákona okr. úřad s platností konečnou.Dnešní spor vznikl tím, že zúč. pojišťovna vydala proti stěžující si obci dva výměry, z nichž první zněl na 96 Kč, druhý na 811 Kč 80 h, ze kterých stěžující si obec podala odvolání, o nichž rozhodl okr. úřad společně jediným rozhodnutím. Úhrn částek stěžující si obci předepsaných přesahuje arci 200 Kč. Leč tím nemohlo býti změněno nic na skutečnosti, že podnětem sporu byly dva výměry, z nichž jeden zněl na částku přesahující 200 Kč, kdežto druhý zněl na peněžité plnění, této částky nedosahující. Ze sporů, zahájených odvoláními z těchto výměrů, nemohl se státi jediný spor, jehož předmětem by bylo plnění přesahující 200 Kč, tím, že okr. úřad z důvodu procesní ekonomie oba spory spojil a o obou odvoláních vydal jediné rozhodnutí. Toto jeho rozhodnutí dlužno proto pojímati jako rozhodnutí vydané nikoliv o jednom sporu, jehož předmětem je plnění přesahující 200 Kč, nýbrž tak, jako by okr. úřad ve věci každého z obou výměrů pojišťovny vydal rozhodnutí samostatné, která jen z důvodu účelného formálního zjednodušení spojil (srov. Boh. A 10284/33 a 12026/35). Leč pak bylo jeho rozhodnutí, pokud se týkalo platebního výměru znějícího jen na 96 Kč, podle čl. 8 odst. 3 org. zákona konečné, a právní poučení k němu připojené, připouštějící proti němu co do obou výroků odvolání k zem. úřadu, nesprávné. Podle toho žal. zem. úřad nebyl po zákonu příslušný, aby věcně rozhodoval o odvolání z té části rozhodnutí okr. úřadu, jež se týkala platebního výměru znějícího na 96 Kč. Učinil-li tak přece, místo aby odvolání po této stránce odmítl jako nepřípustné a učinil jen z moci úřední opatření, aby se stěžující si obci dostalo správného poučení o opravném prostředku, osobil si kompetenci, která mu nepříslušela. Bylo proto nař. rozhodnutí v této části zrušiti pro podstatnou vadnost řízení podle § 6 zákona o nss č. 164/1937 Sb.Nss mohl tedy nař. rozhodnutí přezkoumati v mezích stížných bodů jen, pokud se týká výměru zúč. pojišťovny z 30. března 1928, znějícího na 811 Kč 80 h.Je nesporné, že Jan Š. vstoupil do zaměstnání k stěžující si obci 11. ledna 1928, onemocněl 13. ledna 1928, že jeho přihláška k pojištění došla k pojišťovně 16. ledna 1928 a že přihláška měla býti učiněna u pojišťovny nejpozději 14. ledna 1928 nebo nejpozději tohoto dne odevzdána poštovní dopravě s určením pro pojišťovnu.Žal. úřad vyslovil v nař. rozhodnutí, že st-lka nedokázala ani nenabídla důkazu o tom, že přihláška byla odevzdána poštovní dopravě 14. ledna 1928. Stížnost proti tomu namítá, že stěžující si obec důkaz o tom nabídla, a to kalendářem. Dne 14. ledna 1928 byla sobota. Přihláška byla podána na poštu v sobotu a došla do Rožňavy v neděli, kdy se u pojišťovny neúřaduje. Došlá pošta byla tam otevřena teprve v pondělí 16. ledna 1928. Stížnost dovozuje pak dále, že pojišťovna by měla dokázati obálkou, kterou měla uschovati, že přihláška byla dána na poštu opožděně. Námitka tato je bezdůvodná.Podle ustanovení § 194 zákona č. 221/1924 Sb., které se vztahuje také na lhůtu k podání přihlášek podle § 17 tohoto zákona (nález Boh. A 8362/30), je lhůtu považovati za zachovánu, bylo-li v ní podání prokazatelně odevzdáno poště nebo telegrafu. Předpisem tímto jest uloženo straně, jež se domáhá nezapočtení dnů poštovní dopravy do lhůty, aby podala důkaz o tom, že zásilku odevzdala poště k dopravě a kdy tak učinila (nález Boh. A 9472/31). Původní břímě v příčině této skutečnosti postihovalo tedy st-lku. Bezdůvodně vytýká proto stížnost, že opak, t. j. opožděné podání přihlášky, má dokázati pojišťovna, předložením obálky, v níž přihláška byla jí zaslána, snažíc se tak v cit. § 194 jí uloženou důkazní povinnost přesunouti bezdůvodně na pojišťovnu. Jak ze správních spisů je zřejmo, st-lka důkazu o řečeném tvrzení, že dotčenou přihlášku odevzdala poštovní dopravě 14. ledna 1928, ani nenabídla. Poukaz na kalendář není takovým důkazem, neboť z toho, že den 14. ledna 1928 byla sobota, neplyne přece vůbec nic pro správnost tvrzení, že toho dne byla přihláška podána na poštu. Svými vývody vyslovuje stížnost pouhé domněnky a dohady o podání přihlášky a jejím dojití do pojišťovny, ale nevyvrací správnost spisy doloženého zjištění žal. úřadu, že o svém tvrzení důkazu nepodala, ani nenabídla. V nař. rozhodnutí po této stránce nelze tedy shledati ani vytýkanou vadnost řízení, ani nezákonnost.