Dodatek I.


Některá usnesení nejvyššího správního soudu.
DXXI — DLVIII.


DXXI. Řízení správní. — Řízení před nss: Výnos min. škol. a nár. osvěty z 23. ledna 1935 č. 56827/34-I., uveřejněný v jeho Věstníku roč. 17., sešit 2., jímž se vydává zkušební řád pro zkoušky učitelské způsobilosti pro obecné a měšťanské školy, pokud jsou v něm stanoveny požadavky kladené na kandidáty v příčině znalostí jednotlivých jazyků a literatur, není rozhodnutím podle § 2 zákona č. 36/1876 ř. z. [Podle § 2 cit. zák. rozhoduje nss ve všech případech, ve kterých někdo tvrdí, že nezákonným rozhodnutím neb opatřením správního úřadu byl poškozen ve svých právech. Podle toho lze naříkati stížností u nss jen rozhodnutí neb opatření správních úřadů, jimiž se individuální právní situace určuje, nově zakládá, mění nebo ruší, tedy toliko správní akty upravující konkrétní poměry právní, jež jsou způsobilé, aby strana byla jimi zasažena ve sféře svých subjektivních práv. Předmětem kognice nss nemohou však býti abstraktní normy, vydávané výkonnou mocí, samy o sobě, pokud nebyly aplikovány na konkrétní právní poměr určité osoby. Tyto normy mohl by nss přezkoumávati jen nepřímo, řeše určitou právní věc (§ 102 ústavní listiny).]
(Usnesení ze 7. ledna 1937 č. 2404/35-1.)
DXXII. Řízení správní: * Odvolání strany z výroku okr. úřadu, kterým se odmítá pro nedostatek předpokladů § 126 odst. 1 vlád. nař. č. 8/1928 Sb. její odvolání proti pohrůžce podle § 124 odst. 2 věta 1. cit. nař., není přípustno.
(Usnesení odborného plena z 18. ledna 1937 č. 1236/34 pres.)
Prejudikatura: Boh. A 11014/34.
DXXIII. Váleční poškozenci: * Předpokladem nároku na důchod vdovský a sirotčí po rozumu ustanovení §§ 13 a 20 zákona o požitcích válečných poškozenců z 20. února 1920 č. 142 Sb. ve znění
Bohuslav-Dusil, Nálezy správní XIX. 66 zákona z 25. ledna 1922 č. 39 Sb. jest, aby byla fysiologická souvislost mezi onou skutečností, která způsobila smrt válečného invalidy a mezi poraněním jeho utrpěným ve službě vojenské nebo nemocí získanou nebo zhoršenou v této službě.
(Usnesení odborného plena z 18. ledna 1937 č. 1304/35 pres.)
DXXIV. Pojišťovací právo: * Úředníky, kteří přicházejí do styku s technickým zařízením podniku, byť i jen při chůzi do kanceláře, po případě z kanceláře, je pokládati za úředníky závodové ve smyslu § 1 úrazového zákona.
(Usnesení odborného plena z 18. ledna 1937 č. 662/36 pres.)
Prejudikatura: Boh. A 5663/26, 7546/28, 7564/28, 10398/33.
DXXV. Zdravotnictví. — Řízení před nss: * Stížnost podaná k nss uchazečem o místo státního (obecního, obvodního) lékaře na vyrozumění zem. úřadem, že toto místo bylo propůjčeno jinému uchazeči, je nepřípustná podle § 3 lit. f) zákona o ss.
(Usnesení z 27. ledna 1937 č. 10238/37.)
DXXVI. Řízení před nss: Nss není příslušný jednati o stížnosti, jež směřuje proti nálezu min. spravedlnosti, kterým byla přiznána st-li podle § 587 uh. tr. ř. náhrada za předběžnou vazbu nevinně vytrpěnou, a ve které se dovozuje nezákonnost tohoto nálezu, pokud jím nebyla st-li přiznána náhrada útrat jeho právního zastoupení ve zmíněné trestní věci, včetně útrat substituta, jakož i náhrada za opatření vysvědčení obce o st-lově totožnosti. [Jde o rozhodnutí o nároku, který podle výslovného ustanovení § 576 zák. čl. 33:1876 je nárokem na odškodnění čili na náhradu škody a proto ve své podstatě nárokem soukromoprávním. To potvrzuje i ustanovení § 2 č. 3 zák. čl. 1:1914 o civ. soudním řádu, podle něhož spory o náhradu škody vzniklé z úředních jednání osob uvedených v č. 2 tohoto paragrafu, k nimž patří také soudci a státní zástupci, náležejí do kompetence řádných soudů. Podle § 587 zák. čl. 33:1896 rozhoduje o existenci nároku takového nejvyšší soud, o výši náhrady pak, na niž přiznán nejvyšším soudem nárok, min. spravedlnosti, které je nepochybně úřadem správním. Podle § 105 odst. 1 ústavní listiny č. 121/1920 Sb. a zákona č. 217/1925 Sb. »ve všech případech, ve kterých úřad správní podle zákonů o tom vydaných rozhoduje o nárocích soukromoprávních, je volno straně tímto rozhodnutím dotčené po vyčerpání opravných prostředků dovolávati se nápravy pořadem práva«. Je tedy konečné rozhodování o takových soukromoprávních záležitostech, i když před tím podle předpisu zákona rozhodl o nich v poslední instanci úřad správní, zůstaveno řádným soudům. Není proto nss podle § 3 a) zákona o ss kompetentní nálezy v takovýchto záležitostech vydané přezkoumávati.]
(Usnesení z 3. února 1937 č. 20543/34.)
DXXVII. Pracovní právo. — Řízení před nss: Volební komise pro volbu závodní rady není legitimována ke stížnosti na rozhodnutí revírního báňského úřadu o volbě do závodní rady. [Volební komise zřízená podle § 7 zákona č. 144/1920 Sb. o závodních a revírních radách nemá ve volebním řízení postavení strany, nýbrž orgánu volby vypisujícího a řídícího. Ježto pak ani v cit. zákoně, ani ve vlád. nař. č. 358/1920 Sb., jímž byl vydán volební řád do uvedených organisací, není výslovného ustanovení, jímž by volební komisi bylo přiznáno právo námitek proti volbě, resp. stížnosti do zrušení výsledku volby, nelze jí také přiznati legitimaci, aby si do rozhodnutí v této věci stěžovala k tomuto soudu.]
(Usnesení z 10. února 1937 č. 424/37-1.)
DXXVIII. Řízení před nss: * Starosta obce, který podepsal stížnost obce na nss také jako advokát po rozumu § 18 zákona o ss, nemůže pro veřejné ústní líčení o své újmě substituovati jiného advokáta.
(Usnesení z 11. února 1937 č. 10734/37.)
DXXIX. Jazykové právo: * Usnesení, kterým byla stížnost podaná před 4. prosincem 1936 a limine odmítnuta z důvodu, že nevyhovuje předpisům § 2 odst. 2 jaz. zákona č. 122/1920 Sb., může býti odvoláno.
(Usnesení z 22. února 1937 č. 176/37-2.)
DXXX. Vojenské věci. — Řízení správní. — Řízení před nss: Výroky min. nár. obrany, jimiž byla vyřízena stížnost vojenského gážisty na vadný popis, nejsou rozhodnutími (opatřeními) správního úřadu v technickém smyslu slova, jak je má na zřeteli předpis § 2 zákona č. 36/1876 ř. z. o ss.
(Usnesení z 8. března 1937 č. 17416/35.)
Prejudikatura: Boh. A 9114/31, DIX/36.
DXXXI. Církevní věci. — Řízení správní. — Řízení před nss: Výrok apoštolské administratury o volbě římsko-katolické školské stolice není rozhodnutím neb opatřením správního úřadu. [Za správní úřad lze považovati orgán, který, vykonávaje funkci veřejné správy, je povolán
66* podle platného řádu, aby autoritativně upravoval práva a povinnosti občanů. Není jím apoštolská administratura jako orgán církevní hierarchie.]
(Usnesení z 22. března 1937 č. 3097/36-1.)
DXXXII. Církevní věci. — Řízení správní. — Řízení před nss: Výrok apoštolské administratury o schválení volby učitele na římsko-katolické ludové škole není rozhodnutím neb opatřením správního úřadu. [Za správní úřad lze považovati orgán, který, vykonávaje funkci veřejné správy, je povolán podle platného řádu, aby autoritativně upravoval práva a povinnosti občanů. Není jím apoštolská administratura jako orgán církevní hierarchie.]
(Usnesení z 22. března 1937 č. 4554/36-1.)
DXXXIII. Samospráva obecní. — Řízení správní: * Zem. výbor není na základě § 96 čes. obec. zříz. oprávněn zrušiti usnesení obec. zastupitelstva o prodeji kmenového majetku obce i tehdy, když usnesení to bylo již pravoplatně schváleno okr. výborem.
(Usnesení odborného plena z 12. dubna 1937 č. 1778/36 pres.)
Prejudikatura: Opačně Boh. A 140/19, 664/21, 1129/22 a 1598/22.
DXXXIV. Zdravotnictví. — Řízení před nss: Nss není příslušný rozhodovati o stížnosti uchazeče o místo státního obvodního lékaře na rozhodnutí zemského úřadu, kterým toto místo bylo propůjčeno jinému uchazeči. [Podle § 3 lit. f) zákona o nss nepřísluší nss rozhodovati o stížnosti na jmenování k veřejnému úřadu nebo k veřejné službě, pokud nejde o porušení nějakého dovozovaného práva navrhovacího neb obsazovacího. Jsou tedy stížnosti na obsazení nějakého místa u veřejného úřadu nebo ve veřejné službě z působnosti nss zásadně vyloučeny, nejde-li o porušení nějakého práva navrhovacího neb obsazovacího. Nss dovodil již v nálezu Boh. A 7511/1928, že ustanovení § 34 odst. 1 vlád. nař. č. 24/1923 Sb., stanovící přednost lékařů uvedených v bodech 1 a 2 tohoto odstavce při obsazování uprázdněných míst obecních a obvodních lékařů, mají povahu pouhé instrukce pro úřad místa obsahující, ale přednostních nároků pro uvedené lékaře nezakládají. Nezakládá-li předpis stížností dovolaný vůbec právního nároku na propůjčení místa státního obvodního lékaře, pak není tu výjimky, jakou má na zřeteli § 3 lit. f) zákona o ss.]
(Usnesení z 19. dubna 1937 č. 5382/35-2.) DXXXV. Jazykové právo. — Řízení před nss: * Stížnost podanou k nss v jazyce menšinovém, ač pro použití menšinového jazyka nejsou dány předpoklady stanovené v § 2 jazyk. zákona, lze vrátiti k nápravě podle § 21 zákona o ss.
(Usnesení ze 4. května 1937 č. 5792/36-1.)
Prejudikatura: srov. Boh. A XXXIV/20 a DXXIX/37.
DXXXVI. Vojenské věci. — Řízení před nss: * Do rozhodnutí, jímž poddůstojníku v činné službě nebo v záloze byla odňata řízením správním hodnost poddůstojnická na základě § 2 odst. 2 zákona č. 147/1933 Sb., je stížnost k nss vyloučena. [Předpis § 2 odst. 2 cit. zákona stanoví, že osobám uvedeným v § 1 odst. 1 pod písmenem f) (— t. j. vojenským poddůstojníkům v činné službě i v záloze —), kteří se provinili způsobem uvedeným v odst. 1 téhož paragrafu, jest odníti hodnost vojenskou řízením správním podle § 33 odst. 4 vojenského kárného zákona č. 154/1923 Sb. Vojenský kárný zákon č. 154/1923 Sb. (nyní ve znění zákona č. 64/1935 Sb.) normuje v § 33 odnětí vojenské hodnosti řízením správním především v odst. 1—3 ve příčině vojenských gážistů, načež v odst. 4 stanoví, že odnětí vojenské hodnosti poddůstojníkům z mužstva řízením správním upravují předpisy uvedené v § 11 odst. 1 posléz citovaného zákona (t. j. zákona č. 154/1923 Sb.). Zmíněný jeho § 11 je v zákoně zařazen v části 1. (§§ 1—11), jednající o vojenském právu kázeňském, a praví v odst. 1, že podrobnosti vojenského kázeňského práva upravují v mezích zákonných služební předpisy. Těmito služebními předpisy rozuměti dlužno služební řád A-I-1, který podle rozkazu presidenta republiky z 24. května 1926 nabyl účinnosti dnem 1. července 1926 a který v § 38 upravuje odnětí poddůstojnické hodnosti správním řízením. V posledním odstavci (čl. 267) pak stanoví, že o stížnostech na odnětí poddůstojnické hodnosti správním řízením platí obdobně ustanovení o stížnostech na vojenské kázeňské tresty (čl. 294—297). Do vojenských kázeňských rozhodnutí nelze si však podle výslovného předpisu § 7 odst. 7 zákona č. 154/1923 Sb. stěžovati k nss, což také služební řád A-I-l v § 41 čl. 300 výslovně konstatuje (srov. Boh. A 10293/33). Z toho plyne, že platí-li pro odnětí poddůstojnické hodnosti v řízení správním (§ 33 odst. 4 zákona č. 154/1923 Sb. a § 2 odst. 2 zákona č. 147/1933 Sb.) předpisy normující vojenské právo kázeňské a vylučují-li předpisy posléze zmíněné stížnost k nss do vojenských rozhodnutí kázeňských, a platí-li o stížnostech na odnětí poddůstojnické hodnosti správním řízením obdobně ustanovení o stížnostech na vojenské kázeňské tresty (čl. 267 služ. předp. A-I-1), je také do rozhodnutí o odnětí poddůstojnické hodnosti řízením správním stížnost k nss vyloučena. To tím spíše, když v § 4 zákona č. 154/1923 Sb. je v odst. 1 jako přípustný kázeňský trest uvedeno mimo jiné i odnětí hodnosti.]
(Usnesení ze 7. května 1937 č. 2501/35-4.) DXXXVII. Řízení před nss: * Stížnost do rozhodnutí rozhodčího soudu Pražské plodinové bursy je podle § 2 zákona o ss. nepřípustná.
(Usnesení z 9. července 1937 č. 3213/37.)
DXXXVIII. Řízení před nss: * Stížnost, jež není podepsána st-lem, ani doložena plnou mocí znějící na advokáta, který stížnost podepsal, jest vrátiti k doplnění s poukazem na § 21 zákona o nss č. 164/1937 Sb.
(Usnesení z 10. září 1937 č. 4380/37-1.)
DXXXIX. Řízení před nss: * Stížnost obce v Čechách, která není podepsána starostou (náměstkem) a k níž není připojena ani plná moc, vyhovující § 55 odst. 2 čes. obec. zříz., pro advokáta podepsavšího stížnost, jest vrátiti k doplnění s poukazem na § 21 zákona o nss č. 164/1937 Sb.
(Usnesení z 10. září 1937 č. 4476/37-1.)
DXL. Řízení před nss: * Usnesení o přípravném opatření (§ 13 zákona o nss č. 164/1937 Sb.) spojené s rozhodnutím o žádosti za udělení práva chudých děje se v senátu pětičlenném.
(Usnesení z 10. září 1937 č. 4563/37-1.)
DXLI. Řízení před nss: * Lhůta 30 dnů stanovená v čl. 3. zákona o nss č. 164/1937 Sb. je neprodloužitelná.
(Usnesení ze 16. září 1937 č. 2050/35.)
DXLII. Řízení před nss: * U stížností, které jsou podepsány advokátem bez plné moci, doručují se vyřízení soudní určená pro st-le ve smyslu § 35 odst. 1 jedn. řádu pro nss č. 191/1937 Sb. v prvé řadě st-li, a není-li to možno, advokátu stížnost podepsavšímu.
(Usnesení ze 16. září 1937 č. 2555/35.)
DXLIII. Řízení před nss: * Jestliže přílohy připojené ke stížnosti nevyhovují s hlediska jazykového, vrátí se stížnost podle § 21 zákona o nss č. 164/1937 Sb. k opravě.
(Usnesení ze 16. září 1937 č. 3385/37.)
DXLIV. Řízení před nss: * Nebyla-li věc vyřízena ve správním pořadu, lze stížnost odmítnouti usnesením podle § 5 odst. 2 ve spojení s § 21 odst. 1 zákona o nss č. 164/1937 Sb.
(Usnesení ze 16. září 1937 č. 4522/37.) DXLV. Zaměstnanci veřejní. — Řízení správní. — Řízení před nss: * Výrok kvalifikační komise o kvalifikaci členů sboru uniformované stráže bezpečnosti není rozhodnutím úřadu v právně-technickém smyslu, jak je má na zřeteli § 2 zákona o nss č. 164/1937 Sb., nýbrž pouze odborným dobrozdáním, které stranou před nss samostatně potíráno býti nemůže.
(Usnesení z 27. září 1937 č. 1495/36-3.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 12617/36.
DXLVI. Řízení před nss: * Jestliže úřad, odvolav nař. rozhodnutí, nahradil je novým rozhodnutím, vydaným ještě před účinností zákona o nss č. 164/1937 Sb., nelze použíti odst. 2 § 44 zákona o nss č. 164/1937 Sb.
(Usnesení ze 4. října 1937 č. 5275/35-8.)
DXLVII. Řízení před nss: * Usnesl-li se již senát na nálezu, nemá st-l nároku, aby na jeho prohlášení, že upouští od stížnosti, které došlo až po tomto usnesení, bylo řízení o stížnosti zastaveno.
(Usnesení z 5. října 1937 č. 14634/37.)
Prejudikatura: Boh. A LX/21.
DXLVIII. Řízení před nss: * Nezakládá-li se prohlášení obce v zemích českých, že stížnost jí podaná pozbyla věcného významu (čl. 3. odst. 3 zákona o nss č. 164/1937 Sb.) na usnesení obec. rady (obec. zastupitelstva), nelze řízení zastaviti, nýbrž po uplynutí 30denní zákonné lhůty nastane klid řízení. To neplatí, bylo-li ono prohlášení obce učiněno právním zástupcem vykázaným procesní plnou mocí.
(Usnesení z 11. října 1937 č. 2934/36-4.)
DXLIX. Řízení před nss: * O stížnosti, směřující do rozhodnutí, kterým byl vedle jednoduchého zkráceného poplatku předepsán zvýšený poplatek podle § 79 popl. zákona, jedná meritorně nss ve 3členném senátě, nepřevyšuje-li předmět sporu částku 1500 Kč.
(Usnesení z 13. října 1937 č. 14648/37.)
Prejudikatura: srov. Boh. F 8034/36.
DL. Řízení před nss: * Nss jedná a rozhoduje o sporech o ošetřovací náklady veřejné nemocnice, pokud náklady ty nepřesahují 1500 (1000) Kč, podle § 13 odst. 2 lit. b) zákona č. 164/1937 Sb. v senátě tříčlenném.
(Usnesení ze 14. října 1937 č. 2011/35-3.) DLI. Řízení před nss: * O stížnosti, směřující do rozhodnutí, kterým byl vedle zkráceného poplatku předepsán zvýšený poplatek podle § 7 zákona č. 295/1921 Sb. bez zavedení trest. důchodkového řízení, jedná meritorně nss ve tříčlenném senátě, nepřevyšuje-li předmět sporu částku 1500 Kč.
Usnesení z 19. října 1937 č. 14763/37.)
DLII. Řízení před nss: * Odvolá-li (zruší-li) úřad za účinnosti zákona o nss č. 164/1937 Sb. nař. rozhodnutí a vydá v téže věci rozhodnutí nové, dlužno řízení o stížnosti do odvolaného (zrušeného) rozhodnutí v každém případě zastaviti, ať se st-l prohlásil uspokojeným či nikoli, ať je nové rozhodnutí v podstatě shodné s rozhodnutím odvolaným (zrušeným) čili nic, a bez ohledu na to, zda nové rozhodnutí bylo napadeno novou samostatnou stížností nebo odvoláním na původní stížnost anebo vůbec ne.
(Usnesení z 26. října 1937 č. 3823/37.)
DLIII. Řízení před nss: * Je-li několik zúč. stran, které mají na věci společný úplně se shodující zájem a nejmenovaly pro řízení před nss společného zmocněnce k doručování, může nss vyzvati je, aby do určité lhůty oznámily soudu společného zmocněnce k doručování, jinak že bude doručováno s účinností pro všechny té z nich, kterou soud určí (§ 34 jedn. řádu č. 191/1937 Sb. ve spojení s § 97 c. ř. s.).
(Usnesení z 5. listopadu 1937 č. 7206/35.)
DLIV. živnostenské právo. — Řízení správní. — Řízení před nss: * Obec není legitimována odporovati ani v pořadí stolic správních opatření živnostenského úřadu, jímž na základě § 67 živn. zákona č. 259/1924 Sb. byly stanoveny maximální sazby pro živnost kominickou.
(Usnesení z 12. listopadu 1937 č. 4901/37-1.)
Prejudikatura: Boh. A 6031/26.
DLV. Zemědělství. — Živnostenské právo: 1. * Používá-li se v zahradnickém podniku odborně cvičených sil, dlužno podnik ten kvalifikovati jako obchodní zahradnictví po živnostensku provozované ve smyslu § 47 odst. 1 č. 3 zákona o př. d. — 2. * Ustanovení vlád. nař. č. 175/1927 k § 47 odst. 1 č. 3 zákona o př. d., pokud jako charakteristický znak obchodního zahradnictví uvádí používání odborně školených pracovních sil v zahradnickém podniku, je ve shodě se zákonem.
(Nález z 13. listopadu 1937 č. 14101/37 Boh. F 8802/37.) DLVI. Školství. — Řízení před nss: Výrok zemského presidenta o námitkách proti kvalifikaci profesora zemské průmyslové školy není rozhodnutím správního úřadu ve smyslu § 2 zákona o nss č. 164/1937 Sb. [Kvalifikační řízení osob učitelských na zemských školách průmyslových jest upraveno oběžníkem zemského presidenta země České z 28. února 1936 č. 41736 ai 1935. Podle formuláře kvalifikační tabulky, jehož je při určení kvalifikace použíti, má se při určení kvalifikace přihlížeti k pedagogickému a odbornému vzdělání, znalosti předpisů pro výkon služby, jednání se žáky v did. a ped. směru, služ. styku se členy sboru a se stranami, pilnosti a svědomitosti v plnění služebních povinností, úspěchům vychovávacím a vyučovacím, chování, zvláštním schopnostem a výkonům a ke zvláštním okolnostem významným pro celkové posouzení. U osob na řídícím místě služebním nebo o jejichž povolání na místo takové jde, je kromě toho přihlédnouti ke způsobilosti pro místo takové. Z toho je viděti, že kvalifikační výrok se týká vesměs jen schopností, vlastností a úspěchů osob kvalifikovaných, a že tedy výrok o kvalifikaci je pouhým konstatováním určitých skutečností, aniž jím současně byly vyslovovány právní důsledky takových skutečností. Kvalifikační výrok není tedy svojí povahou rozhodnutím neb opatřením úřadu správního, jak je má na zřeteli § 2 zákona o nss č. 164/1937 Sb., nýbrž pouhým odborným dobrozdáním o kvalitách osoby kvalifikované. Na věci nic nemění, že v daném případě jde o výrok zemského presidenta o námitkách proti kvalifikaci ve smyslu odst. 8. bod 48 cit. oběžníku, neboť i tento výrok zemského presidenta je jen posudkem o kvalitách, resp. o služební činnosti a způsobilosti st-lově ke službě.]
(Usnesení z 16. listopadu 1937 č. 952/37-3.)
Prejudikatura: Boh. A 7334/28, 12617/36, DIX/36.
DLVII. Řízení před nss: Běh lhůty ke stížnosti na nss v r. 1937 se staví toliko v době od 2. srpna do 31. srpna, nikoliv od 1. července do 1. srpna 1937. [Zákon o nss ze 16. června 1937 č. 164 Sb. neobsahuje ustanovení o tom, kdy nabývá účinnosti. O době jeho účinnosti platí proto předpis § 4 zákona z 13. března 1919 č. 139 Sb., podle něhož — pokud v zákoně není nic jiného ustanoveno — jeho účinnost počíná se 30 dnů po vyhlášení (§ 3 odst. 2). Citovaný zákon o nss byl vyhlášen v částce 40 Sb., vydané 3. července 1937. Nabyl tedy účinnosti dnem 2. srpna 1937 (srov. Boh. A 6743/27 a Boh. F 2844/25). Teprve od tohoto dne platí proto také ustanovení § 48 cit. zákona, podle něhož běh lhůt podle tohoto zákona, tedy i 60denní lhůty, určené v § 14 k podávání stížností u nss, se staví od 1. července do 31. srpna. Z toho plyne, že ustanovení § 48 o stavění této lhůty v době od 1. července do 1. srpna (včetně) 1937 ještě neplatilo, neboť v této době zákon č. 164/1937 Sb. nebyl ještě v účinnosti.]
(Usnesení z 19. listopadu 1937 č. 5455/37-1.) DLVIII. Zemědělství. — Řízení před nss: Nárok dočasně pensionovaného lesního kontrolora, jehož služ. poměr jest upraven podle služebního řádu pro zaměstnance podniku »Státní lesy a statky«, schváleného usnesením vlády ze 17. července 1926, na reaktivaci je soukromoprávní. [Služební poměr zaměstnanců podniku »Státní lesy a statky«, ustanovených podle cit. služeb. řádu, jest soukromoprávní. Veškeré nároky z tohoto poměru plynoucí jsou proto rovněž soukromoprávního rázu. Takovým soukromoprávním nárokem je proto i nárok st-lův, opřený výslovně o § 76 odst. 2 cit. služ. řádu, aby byl reaktivován.]
(Usnesení z 24. listopadu 1937 č. 2285/36-2.)
Prejudikatura: Boh. A 10325/33.
Citace:
Dodatek I.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 1193-1202.