Č. 6805.

Obecní dávky: Jak jest pro vyměření obecní dávky z přepychových bytů čítati členy domácnosti, obývající byt jen přes léto?
(Nález ze dne 18. října 1927 č. 12198.).
Věc: Jaroslav H. v Praze proti okresní správní komisi v R. o dávku z přepychových bytů.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Na základě nál. Boh. 4925/25 adm. vydala osk v R. nové nyní nař. rozhodnutí, jímž sporné předpisy na dávku z přepychových bytů, pokud se opírají o ustanovení 2. věty odst. 4 § 2 pravidel, zrušila a obecnímu úřadu v M. nařídila, aby st-lce předepsána byla dávka ze 2 místností sporného bytu, odůvodňujíc svůj nárok takto:
»Podle § 2, odstavce 2 schválených pravidel o vybírání dávky z přepychových bytů činí nejvyšší přípustný počet místností, ze kterých se dávka nevyměřuje, pro domácnost vždy o jednu místnost více, než jest členů domácnosti. Domácnost pí. H. skládá se z ní a služebné M. B. Počet místností od dávky osvobozených činí v tomto případě 3, a jest tudíž ze zbývajících 2 místností obytných povinna H. platiti dávku. Ve stížnosti uvádí H., že v létě obývá její dům 8 osob dospělých, 7 dětí a 3 osoby služebné. Podle § 3, odst. 1 pravidel tvoří domácnost držitel bytu a osoby, které tento držitel přijal do bytu trvale. Ve stížnosti však pí H. přiznává, že osoby tyto, které náleží třem rodinám, jsou v jejím bytě přes léto a nikoliv trvale. Nebylo lze tudíž stížnosti vyhověti, poněvadž st-lka neprokázala, že byt obývá trvale více osob než 2.«
O stížnosti nss uvážil:
Podle § 3 pravidel dávkových tvoří domácnost ve smyslu těchto pravidel držitel bytu a všechny osoby, které do bytu trvale přijal. Poněvadž — nehledíc k případům, kdy jednotlivec nebo domácnost má několik bytů v téže obci (§ 2 posl. odst.) —, každý byt tvoří pro otázku zdanění jednotku samostatnou, kterou nutno samostatně posuzovati, dlužno také otázku, kdo vše tvoří domácnost, obývající určitý byt, posuzovati zcela samostatně podle skutečných poměrů právě v tom kterém určitém bytě panujících. Slovy »jež držitel bytu trvale do bytu přijal chtějí dávk. pravidla vyznačiti, že ta která osoba je trvale příslušníkem domácnosti u držitele bytu, v tom kterém bytě vedené, a že proto má k této domácnosti býti počítána. Jestliže proto v určitém bytě sám držitel vede domácnost nikoli trvale, nýbrž jenom občasně, dlužno požadavek trvalého přijetí do bytu toho ve smyslu § 3 dávk. prav. vztahovati také jen na dobu, po kterou držitel bytu sám tohoto bytu používá, resp. v něm svou domácnost vede.
Podle spisů má st-lka trvalý byt v Praze, v němž bydlí se svou služebnou, a bytu ve vile používá jenom jako bytu letního v letních měsících. Má-li však v tomto bytě svou domácnost jenom po určitou část roku, nelze náležitost trvalého přijetí do tohoto bytu dle toho, co řečeno, rozšiřovati na dobu, po kterou ani sama v bytě nebydlí, nýbrž dlužno k domácnosti její počítati všechny osoby, které na dobu, kdy sama v bytě onom vede svou domácnost, do tohoto bytu přijala.
Ze spisů je sice patrno, že členové tří rodin bydlí v bytě v letních měsících, a st-lka tvrdí a tvrdila, že bydlí tam každoročně od května do září, t. j. po celou tu dobu, po kterou ona sama vede tam dočasně svou domácnost. Je-li tomu tak, t. j. bydlí-li členové uvedených rodin v bytě st-lčině po celou dobu, po kterou ona sama — nehledíc snad k občasným jen přechodným jejím dojížďkám do onoho bytu — v bytu tom skutečně vede svou domácnost, pak bylo by ovšem ony osoby pokládati za osoby přijaté st-lkou do sporného bytu trvale, a bylo by je pak počítati k domácnosti st-lčině v tomto bytě. Avšak tato rozhodná okolnost následkem mylného právního názoru žal. úřadu zůstala nevyšetřena, a skutková podstata nař. rozhodnutí je důsledkem toho v podstatném směru kusou. Bylo proto nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 1038. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 570-571.