Ustanovení §§ 125. a 126. nesp. říz. na dovětek se nevztahuje.

V pozůstalostním jednání zahájil okr. soud řízení ve smyslu §§ 125. a 126. cís. pat. z 9. srpna 1854, č. 208. z. ř. o pouhém dovětku zůstavitelčině a nařídil stání k výslechu stran a k nahléd- nutí do prvopisu dovětku.
K rekursu zákonitého dědice zemský soud v Brně usnesení dotyčné zrušil a okr. soudu nařídil, aby v pozůstalostním jednání pokračoval a pozůstalost dědicům ze zákona přihlášeným odevzdal. Důvody:
Jest ovšem pravda, že ustanovení dovětku zůstavitelčina skoro celou pozůstalost její vyčerpávají a že následkem popírání platnosti jeho se strany zůstavitelčina bratra o veškeré téměř pozůstalostní jmění spor proveden býti musí.
Než přes to není zde předpokladu pro zavedení řízení ve smyslu §§ 125. a 126. nesp. říz.; neboť řečené poslední pořízení, byť zahrnovalo takřka veškeru pozůstalost, zůstává přece jen dovětkem, jak projednávací soudce sám vyřknul a dle § 532. a násl. ob. z. obč. právní povaha dědice neb legatáře neřídí se hodnotou tomu neb onomu připadlého pozůstalostního jmění.
§§ 125. a 126. nesp. říz. dle patrného svého účelu i dle výslovného znění vztahují se však výlučně jen na dědice.
Legatář, maje z posledního pořízení oproti dědici nárok pouze osobní, obligační, musí na splnění jeho oproti zdráhajícímu se dědici vždy sám vystoupiti žalobou, pročež soudu pozůstalostnímu vůbec nepřísluší, aby procesní postavení dědice a legatáře určoval a tím skoncování pozůstalostního řízení zdržoval. Soud pozůstalostní může dle § 161. odst. 2. nesp. pat. legatáři zabezpečiti toliko zákonné pojištění legátu, jestliže týž o ně žádá.
(Rozh. z 15. dubna 1905, č. j. R. II. 120/5 / 7.
bl. —

Citace:

Ustanovení §§ 125. a 126. nesp. říz. na dovětek se nevztahuje.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1907, svazek/ročník 16, číslo/sešit 6, s. 294-295.