Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.

Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung — G. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Juristische Blätter = J. B. Österr. Richterzeitung = R. Z., příl. A.-H., Notariatszeitung: N. Z. (Připojená čísla znamenají stránky dot. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí.1
A. Z práva občanského.
24. § 45. obč. z. K právoplatnosti zasnoubení jest potřebí svéprávnosti resp. svolení zákonného zástupce (z 10. října 1906. č. 13410. P. 318 z r. 1907).
25. § 64. Manželství mezi katolíkem a židovkou (rakouskou příslušnicí) v cizině uzavřené jest platné; v Rakousku není zakázáno trvání manželství mezi křesťany a nekřesťany,nýbrž jen vstupování v manželství taková v tuzemsku (z 2. ledna 1907, č. 19882. J. B. 82).
26. § 179. Adopce vnuků dědečkem neb babičkou není přípustná — § 681. obč. z. — (z 10. dubna 1906, č. 5996. N. Z. 44 z r. 1907).
27. § 449. Zástavní právo může býti též zřízeno pro budoucí pohledávku — §§ 221., 224., odst. 2., 258., 286. ex. ř. (30. prosince 1905, č. 19936 off. 959).
28. § 464. Výdělek, který zástavní věřitel jako vydražitel exekučně prodané nemovitosti získá dalším prodejem jejím, nemůže sloužiti k zaplacení pohledávky na prázdno vyšlé (z 1. ledna 1907, č. 21225. J. B. 226).
29. § 523. Případ actionis negatoriae (syn výměnkářky nastěhoval se k ní do jejího bytu výměnkářského proti smlouvě s vlastníkem domu uzavřené; výměnkářka i syn jsou k žalobě passivně legitimováni (z 23. října 1906, č. 13302. J. B. 70 r. 1907).
30. § 655. V příčině odkazů, které byly ve vzájemném testamentu od obou manželů společně učiněny, platí, není-li jiného výslovného ustanovení, že jsou od každého manžela z polovice učiněny — § 1248. obč. z. (z 28. listopadu 1905, č. 17177 off. 943. R. Z. A. 125 z r. 1907).
31. §§ 830., 843. Ti, kdo žalují na zrušení společenství k věci, musí podati žalobu na všechny ostatní podílníky tak, aby sporné strany dohromady representovaly celé společenství (24. ledna 1906, č. 769 — off. 963). — 153 —
32. § 896. Ku passivům, které po zrušení obchodní společnosti jeden ze společníků i s obchodem převzal, patří též daně. Vystoupivší společník může jej žalovati, aby přímo věřitelům společnosti zaplatil (ze 7. listopadu 1906, č. 17364. J. B. 69 r. 1907).
33. § 915. Skvosty, nalézající se v uzavřené, ale nikoliv uzamčené kassettě, která jest opět v neuzamčené zásuvce skříně, nejsou pod »pevnou závorou«; tento výraz pojišťovacích podmínek není neurčitý a dlužno jej objektivně vykládati — § 1288. (z 8. ledna 1907, č. 20160. J. B. 189 z r. 1907).
34. § 971. Právo, honiti jako host v cizím revíru jest smlouva o půjčku; host nesmí si zastřelenou zvěř přivlastniti; učiní-li tak, jest tu případ § 978. (z 28. listopadu 1906, č. 17031. P. 285 z roku 1907).
35. § 1001. Zápůjčka mezi manžely bez notářského spisu uzavřená jest sice dle § 1. lit. b) zák. z 25. července 1871, č. 76 ř. z. neplatnou; manžel však, který půjčené peníze přijal, jest povinen, je dle §§ 877., 1431. a 1447. druhému manželu i za trvání manželství vrátiti (z 25. května 1905, č. 8422. J. B. 153 z roku 1907).
36. § 1112. Nájemce ručí za zkázu najaté věci jehoslužebnými i zaviněnou i tenkráte, nestihá-li jej culpa in eligendo — § 1111. obč. z. — (z 25. ledna 1906, č. 830, off. 971).
37. § 1118. Nájemce jest povinen, najaté věci užívati, šetře při tom podstaty věci; pronajímatel může, jestliže jest najatá věc deteriorována, i před uplynutím nájemní doby žádati, aby od dalšího poškozování bylo upuštěno a škoda byla nahražena — §§ 509., 520., 919. obč. z. — (z 8. ledna 1907, č. 19409. J. B. 213).
38. § 1284. Na peněžní dávky, které dle smlouvy nastoupily na místo výměnku in natura, nemá manžel ani při společenství statků nároku; nejsou rentou ani dle § 1284., ani dle § 530. obč. z. (z 13. listopadu 1906, č. 17331. J. B. 215 z r. 1907).
39. § 1288. Viz číslo 33.
40. § 1315. Vlastník automobilu, jako právnická osoba, ručí solidárně se chauffeurem za jeho vinu — § 1302. — (z 11. září 1906, č. 12571. J. B. 93 z r. 1907). — Obchodník ručí za škodu, kterou způsobil pomocník jeho opomenutím zápisu do obchodních knih — §§ 1017., 1294., 1295., 1324. — (z 18. března 1904, č. 15661, R. Z. A. 131 z r. 1907). — Podnikatel staveb ručí za škodu způsobenou úrazem, který zavinili její zřízenci — § 1294., 1299. obč. z. §§ 11., 45.—47. zák. o úraz. pojišť. — (z 19. července 1906, č. 10186. R. Z. A. 131). — Neschopnost zřízencova po rozumu druhé věty § 1315. obč. z. nesluší posuzovati s hlediska obecného, nýbrž dle konkrétních okolností; složení odborné zkoušky není neschopnosti na závadu; k odpovědnosti principálově stačí, zjevila-li se neschopnost zřízencova teprve v tomto případě (z 20. prosince 1906, č. 20632. P. 319 z r. 1907).
41. § 1333. Ušlým ziskem, který škůdce při bezprávném odejmutí peněz poškozenému musí hraditi, jsou pouze úroky a nikoliv též úroky z úroků odňatého kapitálu (23. ledna 1906, č. 143, off. 970).
42. § 1336. Viz číslo B. 26.
43. § 1380. Odbytné, na které se poručník nemanželského dítěte se schválením poručenského soudu porovnal, nelze později, zlepší-li se poměry otce a zhorší-li se poměry dítěte, zvýšiti — §§ 165., 170., 171., 865. obč. z. — (z 9. října 1906, č. 15064. R. Z. A. 129 z r. 1907).
B. Z práva směnečního, obchodního, konkursního a společenstevního.
17. čl. 4. č. 5. směn. ř. Podpis vydatelův musí se nalézati pod kontextem směnky; podpis na jiném místě (na př. na straně) nestačí (z 5. února 1907, č. 1305. N. Z. 138.)
18. čl. 29. I při domicilované směnce dlužno podati protest ve smyslu čl. 29. u akceptanta a nikoliv u domiciliata (z 5. prosince 1905, č. 18498. N. Z. 87. z r. 1907.
19. čl. 81. Pravá, dotýčnou stranou podepsaná doložka k nepravému jejímu podpisu na směnce jest platnou — čl. 76. sm. ř. — (z 30. října 1906, č. 14284. J. B. 71. r. 1907.)
20. § 82. Kdo směnku in bianco svým akceptem opatří a jinému odevzdá za tím účelem, aby si peníze opatřil, nemůže vůči osobě třetí činiti námitky osobní — z 29. prosince 1905 č. 18000 — (off. 956. R. Z. H. 45. r. 1907.)
21. čl. 85. Posouzení podstatných náležitostí směnky děje se dle zákonů cizozemského místa vydání, ve směnce označeného, i když byla směnka skutečně v tuzemsku vydána (z 6. října 1905, č. 14679. off. 930. R. Z. H. 47.)
22. čl. 15. obch. z. Finanční prokuratura není oprávněna podati stížnost z rozhodnutí obchodního soudu o zápisu firmy veřejné společnosti obchodní do rejstříku — § 2. odst. III. instr. z 9. března 1898, č. 41. ř. z. — (z 2. května 1905, č. 7180. N. Z. 31. z r. 1907.)
23. čl. 55. Pojem falši procuratoris (čl. 47. obch. z. — z 28. srpna 1906, č. 14502 J. B. 57. r. 1907.)
24. čl. 134. O odvolání likvidátorů dlužno jednati buď ve sporném neb nesporném řízení dle důvodů, z nichž jest o to žádáno a dle způsobu, jakým důvody ty lze zjistiti (z 19. prosince 1906, č. 20293. J. B. 154. z r. 1907.)
25. čl. 212. Změnu stanov akciové společnosti, které se netýkají kusů v čl. 210, 2. a 3. obch. z. uvedených, netřeba protokolovati v rejstříku závodu podružného (z 11. března 1907, č. 3415. — N. Z. 146.)
26. čl. 284. Konvenční pokuta mezi obchodníky umluvená podléhá zmírnění soudcem, i když se strany toho vzdají, předpo- kládajíc ovšem, že dlužník dokáže, že žádaná pokuta jest přemrštěnou (z 11. dubna 1905, č. 12765 J. B. 45. r. 1907.)
27. čl. 348. Dal-li kupující zboží, jemuž vady vytýkal, prodati, jednaje při tom proti ustanovením čl. 343. a 348. obch. z., nepozbývá tím vždy redhibičního práva — § 863. obč. z. — (z 10. července 1906, č. 7586. J. B. 130. r. 1907.)
C. Z řízení sporného a exekučního.
34. § 53. odst. 2. č. 1. j. n. Žaloby o uznání spoluvlastnictví k výhradnímu právu kutacímu patří před soudy (zák. z 21. července 1871, č. 77. ř. z.) K rozhodování o nich není věcně příslušným horní senát sborového soudu (§§ 109., 117. a 121. hor. z.) Důvod místní příslušnosti dle § 81. j. n. zde neplatí (z 19. prosince 1906, č. 20206. J. B. 190. z r. 1907.)
35. § 55. Nájemné z téhož objektu, ale za různé doby zažalované, není částí jednotné pohledávky kapitálové (z 3. března 1907, č. 2226. R. Z. C. 85.)
36. § 100. Subsidiární příslušnost dle § 100. platí též ohledně žalob na nemanželského otce o uznání otcovství a plnění otcovských povinností. — § 49. č. 2. j. n. — (31. ledna 1906, č. 1420; off. 958. R. Z. C. 87. z r. 1907.)
37. § 104. Podpis žalovaného na objednacím lístku stačí; spolupodpisu žalobce není potřebí (z 7. června 1904, č. 7622. G. Z. 151. z r. 1907.)
38. čl. XIII. uv. z. k s. ř. Bursovní soudy smírčí jsou příslušny k ustanovení útrat ve sporu před nimi projednaného — čl. V. a XVII. uv. z. ks. ř. — (ze 24. října 1906, č. 12573. J. B. 59. r. 1907.)
39. § 10. c. ř. s. Žalobce, požívající práva chudých, jest povinen zaplatiti útraty opatrovníkovi, jenž k jeho návrhu byl žalovanému zřízen; povinnost žalobcova ku placení těchto útrat vyslovena budiž usnesením processního soudu; žaloby k tomu netřeba — §§ 64. č. 5., 41., 51. c. ř. s. (z 11. října 1906, č. 15667. J. B. 118.)
40. § 17. Věřitel, jehož pohledávka ku konkursu přihlášená u likvidačního stání nebyla správcem podstaty uznána, může přistoupiti jako vedlejší intervenient ku sporu, který správce zahájil za účelem odporování právních jednání úpadce. — § 16. odp z. — (30. prosince 1905, č. 14653. — off. 964.)
41. § 42. Notář není oprávněn, ve vlastní věci žádati zaplacení poplatků dle tarifu advokátního (z 11. prosince 1906, č. 19919. N. Z. 53. z r. 1907.)
42. § 45. Žalovaný knihovní držitel může žádati útraty, uznal-li při prvním roku vlastnictví žalujícího naturálního držitele, i když v řízení o zavedení knihovního pořádku se tomu opíral, ba i žalobu vindikační bez úspěchu na naturálního držitele podal — 156 —
— § 1498. obč. z. — (z 8. listopadu 1906. č. 17822. P. 322. z r. 1907.)
43. § 50. Citráty odvolacího sdělení, jež obsahuje sice jen právnické vývody, zároveň ale vzdání se účastenství na ústním jednání, dlužno přisouditi. — § 41., 468. c. ř. s. — (19. února 1907, č. 1105. J. B. 167, podobně z 12. března 1907, č. 3143. R. Z. C. 89.).
44. § 55. Bylo-li rozsudkem následkem obmezení žalobní prosby uznáno pouze o útratách, jest odvolání z rozsudku nepřípustným a dlužno je zavrhnouti — § 471. č. 2. c. ř. s. — (z 29 ledna 1907, č. 1006. J. B. 167. R. Z. C. 90.)
45. § 57. Příslušníci tureckého státu, vystupující před tuzemskými soudy jako žalobcové, jsou povinni, dáti žalovanému na jeho žádost žalobní jistotu (z 6. února 1906, č. 1886. — off. 968.)
46. § 68. Odpůrce chudé strany, na jehož podnět jí právo chudých bylo odňato, nahradiž jí útraty úspěšné stížnosti z tohoto odnětí práva chudých podané (z 1. února 1906, č. 1333. — off. 972).
47. § 116. Rozsudek a řízení jemu předcházející jsou zmatečnými, byl-li žalovanému proti předpisu § 116. s. ř. zřízen opatrovník ku přijetí žaloby a vedení sporu — §§ 477. č. 4., 471. č. 7., 51. a 519. — (z 21. února 1907, č. 2057. P. 196. J. B. 179.)

*) Rozhodnutí uveřejněná ve věstníku min. spr. citujeme nikoliv dle stránky ročníku, nýbrž dle čísel běžných ve sbírce té uvedených, ježto lze je takto lépe hledati.

Citace:

Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1907, svazek/ročník 16, číslo/sešit 3, s. 166-170.