Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.

Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Juristische Blätter — J. B. Österr. Richterzeitung = R. Z., příl. A.-H., Notariatszeitung: N. Z. (Připojená čísla znamenají stránky dot. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí.)
A. Z práva občanského.
44. § 62. obč. z. Manželství jest platné, bylo-li uzavřeno mezi cizozemci v cizozemsku byť i proti předpisům § 62. a 115. obč. z. (z 18. června 1907, č. 7373, J. B. 345). — 194 —
45. § 115. Opětná těžká týrání nemohou býti týraným manželem uplatňována jako důvod rozloučení manželství, jestliže svým chováním dal k nim podnět (z 12. března 1907, č. 2849, N. Z. 225).
46. § 135. Pro rozlučitelnost manželství dle židovského ritu uzavřeného platí pouze předpis § 115. obč. z., stali-li se později oba manželé bez vyznání (§ 2. zák. z 9. dubna 1870, č. 51 ř. z. — z 24. dubna 1906, č. 6412, off. 994).
47. § 151. Nezletilý, jenž 20. rok svého věku překročil a není ve výživě u svých rodičů, může samostatně uzavřití smlouvu pojišťovací (§ 246.—248. obč. z. — z 11. dubna 1906, č. 4604, N. Z. 192 z r. 1907).
48. § 155. Přípustno jest popírati manželské zrození dítěte rozvedené ženy, ačkoliv ještě po rozvodu v kritické době s rozvedeným manželem v témže bytě bydlila; za důkaz lze užiti svědectví matky doplněného výslechem manžela jako strany (z 22. dubna 1907, č. 703, J. B. 297).
49. § 485. Služebnost doživotního užívání chalupy nevztahuje se na pozemky v téže vložce zapsané (z 23. ledna 1906, č. 665, P. 425 z r. 1907).
50. § 579. K platnosti allografního testamentu není potřebí, aby zůstavitel podepsal listinu dříve než svědkové poslední vůle. (§ 580. obč. z. — z 20. února 1906, č. 2679, off. 977.)
51. § 583. Vzájemný testament, který jedním manželem jest psán a podepsán, druhým však jen podepsán, jest i ohledně prvního neplatným (§ 1248. obč. z. — z 11. května 1906. č. 7315, off. 996).
52. § 869. Slabomyslný, i když není pod kuratelou, není způsobilý ku smlouvě bez ohledu na stupeň slabomyslnosti (§ 21., 270., 566. obč. z. — z 12. září 1906, č. 10342, N. Z. 186 z r. 1907).
53. § 887. Ústní úmluvy, které byly později písemně zjištěny, netvoří vedle písemné smlouvy žádné zvláštní ústní úmluvy; naopak, bylo-li zamýšleno písemné pořízení smlouvy, nejsou ústní úmluvy zpravidla závaznými (§ 884., 943. obč. z. — ze 27. června 1906, č. 9467, N. Z. 186 z r. 1907).
54. § 904. Význam slibu zaplatiti »dle možnosti; splatnost a počátek promlčení pohledávky z takového slibu plynoucí závisí na průkazu, zda-li a kdy dlužníkem může býti zaplacena (§ 146. obch. z. — z 11. ledna 1905, č. 18842, N. Z. 210).
55. § 938. Smlouva, kterou otčím slibuje své dceři ve formě reversu rentu pro případ jejího provdání, jest smlouvou darovací a vyžaduje ku své platností formy notářské (z 10. ledna 1907, č. 21250, N. Z. 154). — Věnování budovy k účelům farním pro případ, že fara bude zřízena, není pouhým darováním; soud vázán jest posouzením právní povahy dotýčného právního jednání, jaké zaujaly finanční úřady při vyměřování poplatku; jedna ze smlouvajících stran, které měly in solidum poplatek převodní zaplatiti, sama jej zaplatila, může po druhé straně dle § 896. a 1042. obč. — 195 —
z. žádati polovici zpět (§ 68. popl. zák. — z 7. listopadu 1906, č. 16791, P. 341 z r. 1907).
56. § 970. Cukrář, zároveň kavárník neručí za ztrátu šatů svých hostí (z 4. dubna 1907, č. 3298, J. B. 347). — Hostinský neručí za škodu povstalou cestujícím tím, že tento před spaním opominul svůj pokoj uzamknouti a že mezi spaním byl okraden (z 23. října 1906, č. 16935, G. H. 497).
57. § 1053. Podstatnou náležitostí trhové smlouvy o pozemek odprodaný od usedlosti jest dohoda ohledně dluhů hypothekárních; nebylo-li ničeho o tom ujednáno, kdo má dluhy nésti, jest smlouva trhová neplatnou (z 13. března 1907, č. 3407, P. 380).
58. § 1116. Částečná výpověď nájmu místností, které jsou ve dvou realitách, není přípustnou; smlouva taková trvá neb může býti rozvázána jen ve své celistvosti (z 17. ledna 1907, č. 370, N. Z. 178).
59. § 1151. Nárok advokátův na smluvenou percentuelní odměnu za sprostředkování půjčky trvá i tehdy, nebyla-li půjčka realisována (z 3. dubna 1907, č. 2101, R. Z. A. 140).
60. § 1199. Komissionář, jenž má nárok na provisi z obchodů, jež komittent (v sídle komissionářově) přímo uzavírá, má též právo žádati složení účtů o těchto obchodech (z 6. prosince 1906, č. 18460, P. 423 z r. 1907).
61. § 1325. Bolestné má povahu odbytného jednou pro vždy; přisouzení nového bolestného není přípustno (z 5. února 1907. č. 386, G. H. 408).
62. § 1412. Odeslání peněz peněžním psaním není zaplacením, jestliže tento způsob zasílací nebyl určen a jestliže peníze ze psaní byly na poště odcizeny (§ 429. obč. z., čl. 325 obch. z. — z 18. prosince 1906, č. 18041, R. Z. A. 137 z r. 1907).
63. § 1431. Není podmínkou žaloby na vrácení toho, co omylem bylo dáno, aby příjemce byl obohacen (z 8. května 1906, č. 7210, off. 995).
64. § 1435. Měsíční plat beneficiatův z kongruy jde jen do dne jeho úmrtí (§ 1418. obč. z., zák. z 19. září 1898, č. 176 ř. z., min. nař. z 14. ledna 1904, č. 7 ř. z. — z 17. dubna 1907, č. 2350, J. B. 333).
65. § 1460. Sečení trávy a pasení dobytka nejsou takovými činy držebními, jež by dostačovaly k vydržení vlastnictví (ze 17. února 1907, č. 2019, P. 390).
66. § 1468. Vydržení nenastává, byla-li část sporného pozemku, jež není přesně ohraničena, užívána též osobami třetími; námitka vydržení vlastnictví neobsahuje v sobě námitky vydržení služebnosti (z 30. října 1906, č. 13696, P. 388 z r. 1907).
67. § 1479. Judikátní obligace promlčuje se v 30 letech (§§ 1475., 1497. obč. z., nař. min. spravedl. z 21. července 1858, č. 105 ř. z. — (z 30. ledna 1907, č. 78. J. B. 141). — 196 —
68. § 1483. Úroky z pohledávky roční zástavou zajištěné, pokud jsou i s pohledávkou zástavou kryty, nepodléhají tříletému promlčení dle § 1480. obč. z. — (z 20. března 1906, č. 818, off. č. 990).
B. Z práva směnečního, obchodního, konkursního a společenstevního.
28. čl. 57. obch. z. Byl-li zřízenec na určitý čas bez smluvní výpovědi a bez stanovení určitých lhůt platebních ustanoven a pak bezprávně propuštěn, jest nárok jeho dnem propuštění splatným; nárok ten má základ svůj ve smlouvě a nikoliv v deliktu: čl. 283. obch. z., § 1155 obč. z. (z 25. března 1907, č. 1321, G. H. 476.)
29. čl. 253. Tichý společník není oprávněn, po majiteli obchodní živnosti žádati vydání účtu a vykonání přísahy o jeho správnosti (čl. XLII. uv. z. k c. ř. s. — z 16. ledna 1906, č. 19439 ex 1905, off. 975).
30. čl. 278. Není dissensus při smlouvě, jestliže smluvená vlastnost objednané věci na různých místech různě jest nazývána; i dle obchodního práva platí jen prohlášená vůle (§§ 876, 914, 915 obč. z. — z 24. října 1905, č. 12346, J. B. 285 z r. 1907).
31. čl. 279. V mlčení prodavatele, jehož cestující při uzavření kupu odevzdal kupiteli objednací lístek opatřený klausulí: »objednávka s výhradou schválení domu, dlužno spatřovati schválení kupní smlouvy (z 5. března 1907, č. 2743, J. B. 261).
32. čl. 339. Při koupi na zkoušku musí kupec své prohlášení o tom, že zboží nepřijímá, učiniti ve lhůtě k tomu smluvené neb v místě obvyklé, není-li však takové lhůty, musí tak učiniti na vyzvání prodávajícího; nebezpečí ztráty listu stihá podatele, jest na obchodníku, jenž tak důležitou zprávu podává, list rekommandovati, chce-li, aby listina adressáta došel (z 27. února 1906, č. 228, N. Z. 227).
33. čl. 354. Volba jednoho z práv v čl. 354. obch. z. uvedených jest nezměnitelnou; ustanovení čl. 359. obch. z. platí jen, byla-li smlouva z části splněna, z části však nikoliv (z 23. dubna 1907, č. 4988, N. Z. 179).
34. čl. 356. Označení provenience prodaného zboží v uzavírce nemusí míti žádného významu na smlouvu; byl-li uvalen konkurs na továrníka, od něhož ono zboží mělo pocházeti, nemůže prodávající odepříti dodání zboží (z 19. března 1907, č. 3709, J. B. 321).
35. čl. 395. Dráha neručí za skvosty, které při podání k dopravě nebyly deklarovány a které byly zřízencem dráhy z cestovního zavazadla odcizeny (§§ 30., 50. B21, 88. a 89. žel. dopr. ř. — z 27. března 1906, č. 19906, off. 991).
36. § 70. žel. ř. dopr. Je-li dokázáno, že dráha zprávu o překážce dodací na odesílatele řízenou dala na poštu, neručí za — 197 —
škodu způsobenou jemu prodejem zboží drahou provedeným, když zpráva adressata nedošla; reklamace odesílatelova v příčině zboží podaná nezavazuje dráhy, aby počkala s prodejem zboží (z 17. května 1906, č. 7434, G. H. 454 z r. 1907).
37. Cís. nař. z 9. března 1863, č. 27 ř. z. K zápisu společenské firmy lékárny do obchodního rejstříku není třeba průkazu o udělení lékárnické koncesse oběma veřejným společníkům (z 15. května 1907, čís. 6591, P. 420).
38. § 3. zák. o společenstvech. Písemná prohlášení o přístupu v § 3. zák. z 9. dubna 1873, č. 70 o společenstvech nelze nahraditi konkludentními činy, jako: dostavení se k valné hromadě, podepsání praesenční listiny a hlasování, přijetí členské knížky (z 10. dubna 1907, č. 3697, J. B. 298).
39. § 28. Svolání valné hromady lze ve stanovách společenstva libovolně upraviti, když jen právo k tomu přísluší také představenstvu; jest přípustno stanovití přítomnost polovice členů dozorčí rady, i když úhrnný počet jich činí tři, rovněž, že každá svéprávná osoba může býti členem společenstva s obmezeným ručením (z 14. února 1907, č. 1676. J. B. 334).
40. § 71. Likvidace nastalá následkem zrušení společenstva a zápis likvidátorů do rejstříku společenstev nemá v zápětí zrušení úřadu představenstva spol. a výmaz jeho z rejstříku — z 20. února 1906, č. 2739, off. 979).
41 Zák. o společnostech s obm. ruč. Cizozemská akciová společnost, která chce zúčastniti se jako společnice na tuzemské společnosti s obmezeným ručením, jež má býti registrována, nepotřebuje k tomu připuštění ku provozování obchodu v tuzemsku ve smyslu cís. naříz. z 29. listop. 1865, č. 127 říš. z. Vymohla-li si tohoto připuštění dříve, nemůže býti žádáno, aby za účelem shora zmíněným měla nadále své sídlo a repraesentaci v tuzemsku, naopak může se beze všeho proměniti ve společnost s obmezeným ručením neb zúčastniti se na nově utvořené společnosti (§ 107. z 23. dubna 1907, č. 4872, J. B. 310). — Ustanovení společenské smlouvy o rozdělení zbytku čistého výtěžku netřeba ani tehdy uveřejniti, obsahují-li výhody pro jednotlivé společníky, která přesahuje poměr kmenových vkladů ku kmenovému kapitálu (ze 14. listop. 1906, č. 17694, off. č. 987, N. Z. 202). — Ku svolání valné hromady není potřebí formy uveřejnění, obzvláště ve veřejných listech;, ve smlouvě společenské může býti ustanoveno, že společníci k valné hromadě mohou býti svoláni též cirkulary — (z 19. února 1907, č. 2193, off. 988, N. Z. 202).
C. Z řízení sporného a exekučního.
48. § 228. c. ř. s. Žaloba určovací za účelem zjištění manželského otcovství jest nepřípustná, je-li z ní patrným úmysl opatřiti si od soudu, místo od příslušných veřejných úřadů (v tomto- — 198 —
případě v Rusku) rodní list (z 30. října 1906, č. 15353. R. Z. C. 88.) — Zájem na uznání spoluvlastnictví k ideální části nemovitosti a práva na pobírání shodující se s tím části užitků její jest zájmem ve smyslu § 228. c. ř. s. (z 18. prosince 1906, č. 17903. P. 238.) 49. § 236. Též ve sporu o náhradu škody lze učiniti podružný návrh o určení, že poměru pachtovního tu není — § 49. č. 5. j. n. § 571. c. ř. s. — (z 17. ledna 1907, č. 21494. R. Z. C. 91.)
50. § 391. Soudce může odepříti vydání dílčího rozsudku, byla-li proti čáti zažalované pohledávky učiněna námitka kompensace; z usnesení toho lze si stěžovati samostatnou stížností (z 11. prosince 1906, č. 20140. J. B. 107.)
51. § 409. I když rozsudek první stolice byl druhou stolicí potvrzen, počítá se lhůta, prvním rozsudkem ku splnění rozsudeční povinnosti stanovená, ode dne po doručení rozhodnutí druhé stolice — § 505. c. ř. s. — (z 21. února 1906, č. 2920, off. 973).
52. § 448. Zvláštní předpisy dané pro řízení bagatelní platí za podmínek § 448. s. ř. též pro spory nájemní — §§ 471. č. 2., 473., 474., 477. s. ř. — (z 9. ledna 1906, č. 113, off. 961).
53. § 459. Bylo-li i právoplatně rozhodnuto, že žalovaný dopustil se rušení držby, není při opětném činu rušebním pořad práva vyloučen; po případě netřeba přisouditi útraty opětného sporu (z 5. března 1907, č. 2435. R. Z. C. 89).
54. § 482. Právní dedukce ze skutkového materiálu v I. stolici předneseného není nedovolenou novotou (rozh. bez data G. Z. 119).
55. § 527. Předpis § 527., odst. 2. c. ř. s. platí též pro řízení exekuční — §,78. ex. ř. — (z 5. března 1907, č. 1430 sb. nál. 197, off. 969, P. 315. J. B. 225).
56. § 530. Řízení obnovovací dlužno provésti mezi stranami hlavního sporu, byť i žalobní pohledávka po skončení jeho byla třetímu postoupena — §§ 234., 536. s. ř. — (z 25. ledna 1906, č. 406 — off. 962).
57. § 575. Ustanovení § 575. s. ř. o lhůtách platí v řízení o námitkách, pak o žalobách, kterými jest se domáháno proti pronajímateli odevzdání najaté věci, dále o žalobách, jimiž žádáno jest zrušení neb zaniknutí smlouvy nájemní, konečně o žalobách, které dle § 569. s. ř. směřují ku vrácení neb zpětvzetí předmětu najatého. — §§ 560.—576. s. ř. §§ 1112.—1121. obč. z. — (z 9. ledna 1907, č. 20.191 r. 1906 repert. nál. 196, off. č. 967. P. 234. J. B. 178. R. Z. C. 91.)
58. čl. IX., č. 8 uv. zák. k ex. ř. Je-li vedena exekuce na vdovu po státním úředníku, nelze do pense z exekuce vyloučené vpočítati příspěvky na výchovu dětí — § 8. zák. ze 14. května 1896, č. 74 ř. z. — (z 22. ledna 1907, č. 565. J. B. 167).
59. § 9. ex. ř. Jsou-li dědicové cedenta totožni s dědici cessionáře, nepotřebují k vedení exekuce listinného průkazu o přechodu pohledávky (z 30. ledna 1907, č. 78. J. B. 141). — 199 —
60. § 216. Také při dodatečném rozvrhu uvolněného kapitálu uhražovacího dlužno věřitelům naň poukázaným přisouditi úroky jen do dne příklepu — § 219. ex. ř. — (ze 24. října 1906. č. 17885. N. Z. 13 z r. 1907). — Poplatky obce Vídně za větší spotřebu vody nepožívají výsadního pořadí při rozvrhu nejvyššího podání za realitu (z 13. února 1907, č. 1526. J. B. 191. z r. 1907). — Z nejvyššího podání při opětné dražbě nemovitosti docíleného dlužno přikázati převodní poplatek z prvního příklepu vyměřený ve výsadném pořadí; odpor proti tomu podaný budiž poukázán na pořad správního řízení — § 72. popl. zák., — (§ 237. ex. ř., 24. ledna 1906, č. 836, off. 965).
61. § 221. a 224. Také při exekuci na movité jmění dlužno přihlížeti ku zástavnímu právu pro budoucí pohledávku. Na takovou pohledávku přikazuje se dražební výtěžek dle analogie §§ 221. a 224., odst. 2. ex. ř. — §§ 449. obč. z., 258., 286. ex. ř. — (z 30 prosince 1905. č. 19936, off. 959).
62. § 222. Každá ideální část nemovitosti ručí za celý obnos hvpothekární pohledávky na celé nemovitosti pojištěné (z 15. března 1905, č. 4009. J. B. 154 z r. 1907).
63. § 290. Exekuce na členské podíly společenstva není přípustnou — § 296. ex. ř., §§ 56. a 76. zák. z 9. dubna 1873. č. 70. ř. z., §§ 1183. a 1203. obč. z. — (z 12. února 1907, č. 1817. P. 283). —
64. § 370. Exekuci zjišťovací na základě nedoručeného směnečného rozkazu platebního povoliti nelze (z 5. února 1907 č. 1162. J. B. 155 z r. 1907).
65. § 397. Proti povolení zájemného popsání svršků do najatého bytu vnesených (dvoř. dekr. z 5. listopadu 1819, č. 1621 sb. z. s.) může nájemce podati odpor dle § 397. ex. ř. — čl. XIII. a čl. XXVII. uv. z. k ex. ř. — (z 18. prosince r. 1906, č. 19999. P. 200).

Citace:

Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1907, svazek/ročník 16, číslo/sešit 4, s. 207-213.