Všehrd. List československých právníků, 14 (1933). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 368 s.
Authors:

Sachsenspiegel.

(Vydal:) Karl August Eckhardt. Fase. I.: Landrecht. — Hannover. 1933. Hahn. ss. XVII + 161 in 8. (»Monumenta Germaniae historica. Fontes iuris germanici antiqui, series nova, tomus I.«) Mk 10. — Nové vydaní stěžejní právní knihy německé je připsáno památce Karla Zeumra a vším právem, neboť — jak prozrazuje předmluva Fritze Salomona — koncipoval plán nového vydání, na němž spolupracoval se zmíněným notářem Salomonem. Dovršení tohoto nemalého díla převzal univ. prof. K. A. Eckhardt, který za pomoci řady spolupracovníků znovu překontroloval celý sebraný materiál a celé edici dal konečnou formu. Vydání bylo vskutku připraveno co nejpečlivěji v zásadách Mon. Germ. Vydavatel připravil si edici také přípravnými studiemi o době zrodu Sschpglu a vzniku jednotlivých textů, jejichž obsah ve vzorně zhuštěném přehledu znovu podal v předmluvě. Eckhardt stojí na stanovisku, že je pravdivé tvrzení rýmované předmluvy o původním sepsání v latině, ač (z důvodů, jež nemohu zde rozváděti) i tak pochybnosti zůstávají. První znění, provedené na popud hr. Hoyera z Falkensteina, složil Eike z Řepková v dolnoněmčině mezi dubnem 1220 až zářím r. 1221. Eckhardtovým vývodům je nutno dáti plně za pravdu a tak se nám vlastně již přesně stanoví datum Sschpglu a ovšem i jeho poměr k předchozím pramenům. zvl. ke Conf. cum principibus eccles. Druhá redakce pochází z let 1221/1224 a to ještě od Eikeho. Třetí redakce vznikla před 1270, asi 1233—1270, čtvrtá pak těsně přeď 1270. Vydavatel jednak provedl přesnou filiaci použitých rukopisů (asi 30 do 1270) a jednak zužitkoval to typograficky hlavně tak, že prvotní text tiskl antikvou.
Pokud jde o vlastní vydání, samozřejmě se značně liší od předchozích vydání, zvl. Homeyerova, jež před nedávnem ještě bylo znovu otištěno anastatisky, o ostatních vydáních ani nemluvě. Vzpomínám jen, že Zeumer vydal některé ukázky ze Sschpglu ve své známé výběrové sbírce (Queliensammlung z. Gesch. d. deutsch. Verfass. I. 1913) a již tam provedl některé korektury na původním textu quedlinburského rukopisu, jak jej vydal 1863 Daniels. Ale srovnáme-li definitivní formu Eckhardtovu, poznáme ihned, jak mnoho pro nové znění bylo vykonáno. Nové vydání budiž demonstrováno aspoň na dvou ukázkách, jež je možno lehko srovnati s mým přepisem podle Wjeiskeho textu ve »Vybraných pramenech k práv. děj. středoevrop.« První je z rýmované předlohy známé místo o názvu Sschpglu: ,Spiegel der Sassen / sol diz büch sin genannt, / wen Sassen recht is hir an bekannt. / Alse an eyme spiegele die vrowen / ir antlizze schowen. (srov. moje vyd. str. 31). Druhé místo vybrané na ukázku mluví o českém králi a je známé nejen pro svůj obsah, ale že kdysi v historii kritiky Sschpglu stanovil se jím terminus a quo pro datování Sschpglu: (kn: 111. 57 § 2) , .. . Die schenke des riches, der kuning von Beemen, der hat nichèncn core, unirne daz her nicht düdisch nis. (moje vyd. str. 35). K přesnému vydání textu se pak druží varianty, uspořádané podle zásad Mon. Germ. Zde je tedy uložen bohatý srovnávací materiál který je nadto rozhojněn množstvím odkazů na korespondující právní prameny, zvláště Deutschenspiegel. Pod text, ale nad slovné varianty vložil Eckhardt citáty z pramenů, z nichž Sschpgl vznikl, na něž předem odkazuje in margine textu. Pro obsahovou kritiku Sschpglu bylo tímto materiálem vykonáno nejvíce a zjištění této obsahové spojitosti přijde nejvíce vhod také neněmeckým badatelům. Jsou to přednosti nového vydání, které musí každý nestranný badatel uznati. Nakladatelství oznamuje, že druhý svazek Sschpglu, obsahující lenní právo a glosář, vyjde v létě. Jest jen jednoho litovati vzhledem k našim poměrům, a to je ceny, která u knihy takového rozšíření je velmi značná, ale bohužel u německých knih obvyklá. Ča.
Citace:
KUČERA, Bohumil. Dr. Kamil Krofta: Čechové a Slováci před svým státním sjednocením.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1933, svazek/ročník 14, číslo/sešit 5, s. 203-203.