Authors:
= Váž. civ., 20 (1938)
PDF

Čís. 16825.


Jestliže bylo v kupní smlouvě ujednáno, že jejím předmětem jest i určitý pozemek, přidělený prodateli z pozemkové reformy, o němž však nebylo v době sjednání smlouvy skončeno přídělové řízení, a prodávající prohlásil, že podpise listinu k vkladu způsobilou, jakmile řízení bude skončeno a přidělený pozemek bude knihovně vyznačen, nemůže kupující, byly-li splněny tyto podmínky, žalovati na prodatelovo svolení k vkladu vlastnického práva s výhradou schválení státního pozemkového úřadu a na vydání zmocnění kupujícímu, aby jménem prodávajícího učinil u státního pozemkového úřadu kroky, nutné k dosažení jeho svolení.
(Rozh. ze dne 24. března 1938, Rv I 47/37.)
V trhové smlouvě ze dne 7. června 1926, kterou manžel žalované Robert S. prodal za 115 000 Kč žalobcům dům a pozemky ve vložce č. 133 v B., prohlásil prodávající, že předmětem trhové smlouvy jest také pozemek neznámého katastrálního čísla, který byl jemu a jeho manželce Boženě S. od státního pozemkového úřadu přidělen, a zavázal se, že na požádání kupujících podpíše k vkladu způsobilou listinu, podle které by dotčený pozemek kupujícím mohl býti do vlastnictví připsán, jakmile obdrží přídělovou listinu od státního pozemkového úřadu. Žalovaná pak podepsala informaci ze dne 4. srpna 1926, v níž prohlásila, že podle ustanovení trhové smlouvy ze dne 7. června 1926 jest ochotna i ona podepsati trhovou smlouvu o onom pozemku a že se zavazuje, že kdykoli podpíše na požádání kupujících k vkladu způsobilou smlouvu, podle které by jim řečený pozemek mohl býti do vlastnictví připsán. Dne 14. září 1926 Robert S. zemřel a přídělový pozemek č. p. 183/52 ve vložce č. 315 v K. byl pak připsán jeho pozůstalé manželce Boženě S., a to polovice dne 31. prosince 1931 podle rozhodnutí státního pozemkového úřadu o přídělu a druhá polovice dne 13. dubna 1935 podle dodatečné odevzdací listiny okresního soudu v B. ze dne 14. dubna 1931, č. j. D 282/36-23. Žalobci navrhli, aby žalovaná byla rozsudkem uznána povinnou ověřeně podepsati prohlášení tohoto znění: »I. Aby mohl býti knihovní stav uveden se skutečným stavem v souhlas a mohla býti provedena trhová smlouva ze dne 7. června 1926, svoluje podepsaná, aby se podle tohoto prohlášení ve vložce č. 315 poz. knihy kat. území K. na pozemek č. k. 183/52 role v K. vložilo s výhradou schválení státního pozemkového úřadu v P. právo vlastnické žalobcům, t. j. 1. Terezii V. na polovici, 2. Janu V. na polovici; zároveň zmocňuje podepsaná Jana V. a Terezie V. (žalobce), aby učinili u státního pozemkového úřadu veškeré kroky nutné k dosažení svolení. 11. Žalobci jsou oprávněni na základě tohoto rozsudku vložiti právo vlastnické pro sebe ve vložce č. 315 poz. knihy kat. území K.« Soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud zamítl žalobu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalobci chtějí se žalobou, o niž tu jde, domoci exekučního titulu, podle něhož by mohli dosáhnouti přímo vkladu práva vlastnického k řečenému pozemku. Tím však přeskakují jednu fázi celého postupu. Aby bylo lze dotčený přídělový pozemek knihovně zapsati do jejich vlastnictví, musí tu býti kupní smlouva schválená ministerstvem zemědělství, které nastoupilo místo zrušeného státního pozemkového úřadu. Buďto jsou, jak dovolatelé míní, trhová smlouva ze dne 7. června 1926 a informace ze dne 4. srpna 1926 žalovanou podepsaná jedním celkem a postačujícím podkladem pro převod a pak jej musí žalobci nejprve předložiti ministerstvu zemědělství k schválení, anebo je třeba zvláštní smlouvy o uvedeném přídělovém pozemku a pak by musili žalobci žalovati žalovanou na podepsání takové smlouvy, aby mohla býti ministerstvu zemědělství k schválení předložena. To, co má žalovaná podle žalobní prosby podepsati, není žádnou smlouvou a nelze také vkládali pro někoho vlastnické právo s výhradou schválení státního pozemkového úřadu (ministerstva zemědělství), nýbrž takové schválení musí předcházeli knihovnímu vkladu. Rovněž nelze žalovanou nutili, aby žalobce zmocnila, aby jejím jménem učinili u státního pozemkového úřadu (ministerstva zemědělství) kroky nutné k dosažení jeho svolení, to jest věcí žalobců a žalovaná se k tomu ani nezavázala.
Citace:
Č. 16825. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 504-505.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).