Čís. 16957.

Společenstva výrobní a hospodářská (zák. č. 70/1873 ř. z.).
Kdo chce nahlédnouti do seznamu členského vedeného u společenstva, jakož i do společenské smlouvy (jejích změn) a z nich si činiti výpisy nebo poříditi opisy, nemusí společenstvu udati nebo osvědčovati důvody pro výkon svého práva. Při porušení uvedeného práva může dotčený žádati o nápravu u rejstříkového soudu v řízení nesporném.
(Rozh. ze dne 1. června. 1938, R I 577/38.)
Srov. rozh. č. 9570 Sb. n. s.
Tvrdíc, že "S.", zapsané společenstvo s ručením omezeným, odepřelo povoliti zmocněnci gremia obchodních živností pro K. a okolí nahlédnutí do rejstříku členů členské matriky a poříditi si z něho výpisy, navrhlo představenstvo dotčeného gremia, aby rejstříkový soud uložil společenstvu "S.", aby zmocněnci navrhovatele povolilo do 14 dnů v úředních hodinách nahlížeti do rejstříku členů (matriky členské) a poříditi si z něho opisy, pod pohrůžkou pokuty 50 Kč. Rejstříkový soud vyhověl návrhu. Důvody: Předseda společenstva "S." Jan K. udal jednak, že navrhovatelovu zmocněnci odepřel jen povolení, aby si pořídil opisy rejstříku, a to jednak proto, že jmenovaný zmocněnec mu řekl, že věc pochází od určité politické strany, jednak že společenstvo podíle § 14 zák. č. 70/1873 ř. z. není povinno, aby povolovalo pořízení opisů z rejstříku, a konečně že Rudolf B. neprokázal konkretního právního zájmu. Výpovědí předsedy navrhujícího gremia Josefa K. bylo zjištěno, že zmocnil Rudolfa B. podle usnesení výboru představenstva uvedeného společenstva, aby jeho jménem do rejstříku nahlížel, učinil si opisy a představenstvu o tom podal zprávu. Výpovědí Rudolfa B. bylo zjištěno, že mu sice předseda společenstva "S." povolil nahlížeti do rejstříku, že však odepřel povolení, aby si pořídil opisy z rejstříku. Nebylo dokázáno, že Rudolf B. tehdy prohlásil, že jde o politickou věc, nýbrž bylo to jen soukromě mínění Jana K., který odepřel opisy proto, že se domníval, že navrhovatel zamýšlí získati členy konsumního družstva jako zákazníky. Postup předsedy družstva odporuje zákonu. Podle § 14 zák. č. 70/1873 ř. z. musí býti každému dovoleno, aby nahlédl do rejstříku členů. Právo nahlédnouti do seznamu členů zahrnuje v sobě i právo činiti si výpisy a po případě poříditi si i jeho opisy (rozh. č. 9570 Sb. n. s.). Podle znění § 14 uved. zák. není rozhodující, z jakých důvodů se žádá o povolení k pořizování takovýchto opisů. Ostatně není dokázáno, že navrhovatel anebo jeho zmocněnec zamýšlí zneužívati těchto opisů. Bylo proto rozhodnouti, jak shora uvedeno. Rekursní soud zrušil z podnětu rekursu napadené usnesení jako zmatečné a odkázal živnostenské společenstvo s jeho nárokem na pořad práva. Důvody: Rejstříkový soud má pouze dohlédací činnost na to, aby družstvo zachovávalo stanovy a zákon. Z toho však neplyne, že rejstříkový soud je povolán, aby řešil všechny konflikty, které vzniknou mezi členem resp. jiným účastníkem a společenstvem z porušení stanov a zákona. Jestliže § 14 společenstev. zák. dává právo nahlédnouti do rejstříku a společenstvo se brání určitému způsobu výkonu onoho práva, musí býti tento konflikt řešen pořadem práva, jak se i stalo v případě uvedeném v rozhodnutí č. 9570 Sb. n. s. Rejstříkový soud může pokutami doháněti družstvo, aby rejstřík řádně a dbale vedlo, nemůže však řešiti spornou otázku, zda právo nahlédací zahrnuje i právo činiti si výpisy, a nutiti družstvo pokutami podle § 87 uved. zák., aby se tomuto způsobu nahlížení do rejstříku podrobilo. Je proto usnesení prvého soudu zmatečné (§ 41, odst. 2, písm. d), zák. č. 100/1931 Sb. z. a n.) a bylo je tudíž z podnětu rekursu zrušiti a navrhovatele odkázati, aby se svého tvrzeného nároku domáhal pořadem práva.
Nejvyšší soud obnovil usnesení soudu prvé stolice.
Důvody:
Jde o právní posouzení a výklad § 14 společenstev. zák. Podle druhého odstavce dotčeného paragrafu musí býti každému dovoleno nahlédnouti do seznamu členského rejstříku, vedeného u společenstva, jakož i do společenské smlouvy a jejích změn, kteréžto ustanovení praxí (rozh. č. 9570 Sb. n. s.) bylo rozšířeno též na právo činiti si výpisy po případě poříditi si i jeho opisy.
Znění zákona nevyžaduje, aby ten, kdo uvedeného práva chce užíti, udával nebo snad osvědčoval společenstvu důvody pro výkon svého práva, nýbrž zákon velícím způsobem stanoví, že se musí každému výkon práva povoliti a že porušení onoho předpisu lze stíhati podle § 87 společenstev. zák.
Podle zjištění prvého soudu bylo sice stěžovatelovu zmocněnci dovoleno nahlédnouti i do seznamu členstva, avšak bylo mu odepřeno předsedou družstva, aby si pořídil opisy. Tím byla ve skutečnosti porušena zásada § 14 uved. zák. a stěžovatel byl oprávněn v nesporném řízení již hledíc na § 87 téhož zák. žádati o nápravu u rejstříkového soudu. Toto řízení bylo tu na místě, poněvadž šlo o řešení právní otázky, a nikoli o vyřešení skutkových sporných okolností.
Vycházel-li rekursní soud z jiného názoru, zrušil-li usnesení prvého soudu jako zmatečné a odkázal-li stěžovatele na pořad práva, neposoudil věc správně, a bylo proto jeho usnesení změniti a obnoviti usnesení prvého soudu, které odpovídá stavu věcí a zákonu. Opatření prvého soudu se jeví hledíc na povahu souzeného případu podle názoru nejvyššího soudu přiměřeným.

Citace:

č. 16957. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 800-802.