Čís. 17144.

Vykonatelnost exekučního titulu (povoleného zatímního opatřeni podle § 382 č. 8 ex. ř.) není dotčena ani podaným opravným prostředkem (odporem), ani vyřízením onoho prostředku, dokud vyřízení to nebylo konečné a pravoplatné.
(Rozh. ze dne 17. prosince 1938, R II 412/38.) Ve sporu, v němž se manželka (nyní vymáhající věřitelka) na žalovaném manželu (nyní povinném) domáhala placení výživného, povolil procesní soud (okresní soud v S.) vymáhající věřitelce usnesením z 13. listopadu 1937, C II 334/37-4, zatímní opatření, podle něhož má povinný platiti vymáhající věřitelce na zatímním výživném 200 Kč měsíčně. Proti tomuto usnesení podal povinný odpor, jemuž soud vyhověl a zrušil usnesením ze dne 9. května 1938 povolené zatímní opatření. Toto zrušující usnesení prvého soudu potvrdil rekursní soud v M. teprve usnesením ze dne 1. července 1938, R III 541/38-24. Dne 17. června 1938 povolil soud prvé stolice exekuci vedenou vymáhající věřitelkou k vymožení dlužného výživného 200 Kč měsíčně podle uvedeného zatímního opatření zabavením a přikázáním k vybrání nároku příslušejícího povinnému proti firmě A. na vydání šicího stroje. Rekursní soud zamítl návrh. Důvody: Jak jest zřejmé ze spisu C II 354/37, bylo zatímní opatření zrušeno k odporu povinného usneseními ze dne 9. května 1938, č. j. C II 354/37-18. Tímto usnesením byla zrušena povinnost k placení výživného 200 Kč měsíčně, uložená povinnému usnesením určujícím zatímně výživné. Z toho plyne, že prozatímní opatření povolené usneseními ze dne 13. listopadu 1937 již není exekučním, titulem a prvý soud nemohl podle tohoto zrušeného usnesení povoliti exekuci. Bylo proto rekursu povinného vyhověno.
Nejvyšší soud Obnovil usnesení soudu prvé stolice.
Důvody:
Usnesení, určující dočasné výživné podle § 382 č. 8 ex. ř., jest vykonatelné bez zřetele na opravné prostředky. Zůstalo proto usnesení okresního soudu ze dne 13. listopadu 1937, č. j. C II 334/37-4, vykonatelným, nehledíc na to, že bylo důsledkem odporu žalovaného zrušeno usnesením téhož soudu ze dne 9. května 1938, když usnesení to nenabylo právní moci a když bylo o odporu pravoplatně rozhodnuto teprve usnesením krajského soudu v M. ze dne 1. července 1938, č. j. R III 541/38-24.
Pro rozhodnutí o rekursu povinného byl rozhodující stav ze dne 17. června 1938, kdy byla exekuce povolena (§ 65 ex. ř.). V té době byl však exekuční titul vykonatelný, neboť vykonatelnost jeho nebyla dotčena ani podaným opravným prostředkem (odporem.) ani vyřízením opravného prostředku, pokud vyřízení to nebylo konečné a pravoplatné.

Citace:

č. 17144. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 1208-1209.