Čís. 16951.

Ani za účinnosti zák. č. 100/1931 Sb. z. a n. není v řízení o propůjčení nezbytné cesty podle zák. č. 140/1896 ř. z. dovolen dovolací rekurs proti usnesení rekursního soudu, jímž bylo zrušeno usnesení soudu prvé stolice pro neúplnost řízení.
(Rozh. ze dne 24. května 1938, R I 509/38.) V řízení o zřízení nezbytné cesty zrušil rekursní soud zamítající usnesení soudu prvé stolice ze dne 1. prosince 1937 a uložil mu, aby po doplnění řízení znovu rozhodl.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs odpůrců navrhovatele.
Důvody:
Zákon ze dne 7. července 1896 ř. z. o cestách nezbytných je zákonem zvláštním, jehož ustanovení jsou přizpůsobena zvláštnímu účelu, jemuž slouží. V § 16 řečeného zákona jest dovolen opravný prostředek (rekurs) toliko proti rozhodnutí uvedenému v přechozím § 15, tedy proti konečnému a věcnému rozhodnutí o propůjčení nezbytné cesty a o odškodnění, v souzeném případě však rekursní soud takové věcné rozhodnutí nevydal, nýbrž zrušil toliko usnesení prvého soudu a nařídil mu, aby řízení doplnil a znova ve věci rozhodl. Proti takovému zrušovacímu usnesení, které je toliko opatřením majícím za účel zdokonalení řízení, není dovolen dovolací rekurs v řízení o propůjčení nezbytné cesty, které má býti rychlé a co nejméně nákladné (rozh. č. 40 a 1673 Sb. n. s. a rozhodnutí bývalého nejvyššího soudu ve Vídni, sbírka Glaser-Ungerova n. ř. č. 1313, 2576 a 3338). Na tom nebylo nic změněno zákonem č. 100/1931 Sb. z. a n., který v § 1, odst. 2, výslovně uvádí, že účinnosti nepozbývají ustanovení zvláštních zákonných předpisů o věcech, o nichž jedná tento zákon, který tedy platí jen potud, pokud není ustanoveno něco jiného ve zvláštních zákonech (Důvodová zpráva k vládnímu návrhu, str. 23).

Citace:

č. 16951. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 785-786.