Čís. 16995.

Nejde o neúplnost odvolacího řízení (§ 503 č. 2 c. ř. s.), nebyl-li připuštěn důkaz znaleckým svědkem o otázce, při jejímž řešení jde o závěry učiněné na základě vědeckých poznatků a o níž byl připuštěn a proveden znalecký důkaz. Též u znaleckého svědka jest hlavním obsahem to, co postřehl svými smysly, třebas to vyžadovalo odborných znalostí.
(Rozh. ze dne 22. června 1938, Rv I 1851/38.)
Srov. rozh. č. 3192 Sb. n. s.
Žalobu o zjištění nemanželského otcovství a placení výživného soud prvé stolice zamítl, kdežto odvolací soud jí vyhověl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl v otázce, o níž tu jde, v
důvodech:
Dr. P-a, který prý žalovaného proihlížel již v roce 1920, vedl žalovaný jako svědka o tom, že žalovaný jest neschopen ploditi, tedy o téže otázce, o které byl však právem připuštěn a proveden důkaz znalecký, neboť šlo při jejím řešení o závěry na základě vědeckých poznatků učiněné, a taková činnost se vymyká již z mezí činnosti svědecké, třebas svědka znaleckého, jejímž hlavním obsahem nepřestávají býti postřehy smyslové, i když vyžadují snad. odborných znalostí (§ 350 c. ř. s.). Mohl proto odvolací soud uvedeného svědka, když slyšel znalce, pominouti, neboť jeho výpověď nebyla by způsobilá ani znalecký posudek zvrátiti ani přispěti k jeho doplnění nebo objasnění.

Citace:

č. 16995. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 877-877.