Čís. 16728.

Složení dluhu u soudu ve smyslu § 1425 obč. zák. nemá účinku placení, nebyl-li dluh složen u příslušného soudu, t. j. u soudu, v jehož obvodě jest splniště.
(Rozh. ze dne 22. února 1938, Rv II 203/37.)
Žalobu, jíž se žalobce na žalované firmě domáhal zaplacení 15278 Kč s přísl., soud prvé stolice zamítl v podstatě proto, že pokládal za placení podle § 1425 obč. zák., jímž se žalovaná firma zprostila dluhu, to, že složila zažalovanou částku u okresního soudu v O. Odvolací soud uznal podle žaloby. Důvody: Žalovaná neplnila řádně svůj závazek složením u okresního soudu v O. Složení podle § 1425 obč. zák. totiž zprošťuje dlužníka závazku jen tehdy, když odpovídá závazku skládajícího dlužníka i co do místa plnění (splniště), tudíž jen tenkráte, stalo-li se u soudu onoho místa, kde měl dlužník podle povahy obligačního závazu plniti. Neboť i když podle čl. XVIII uvoz. zák. k j. n. žádný soud nesmí odepříti přijetí složeného dluhu, neznamená to, že by se dlužník mohl zprostiti svého dluhu jeho složením u kteréhokoliv soudu na území republiky s osvobozujícím účinkem. V souzené věci jde o obchodní dluh, pro který platí předpisy čl. 325 obch., resp. §§ 1420 a 905 obč. zák., ježto jde o platy peněžité. Není sporu o tom, že žalobcův postupitel má bydliště v P. a nelze proto pochybovati o tom, že účinky řádného složení, totiž zproštění závazku, mohly by nastati složením pohledávky u soudu v P. Složení se však stalo u okresního soudu v O. V souzeném případě nebylo na straně žalované firmy pochybností o místě plnění, a když podle §§ 1420 a 905 obč. zák. každý jiný dlužník je povinen plniti v místě splnění (mimo něž není věřitel ani povinen přijmouti plnění), není důvodu, aby bylo dlužníkovi, který skládá dluh k soudu, poskytnuto výjimečně právo plniti kdekoliv, t. j. složiti peníze u kteréhokoliv soudu, nýbrž i on jest povinen plniti v místě plnění. Složením jistiny u okresního soudu v O. se tudíž žalovaná nezprostila svého závazku, neboť složení se nestalo z důvodu právě uvedeného řádně ve smyslu § 1425 obč. zák. Neprávem proto soud prvé stolice zamítl žalobu na zaplacení zažalované částky.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud správně vyložil, že žalovaná nesplnila řádně svůj závazek složením u okresního soudu v O., který není soudem místa splnění zažalované pohledávky, jež je v P. Proto stačí v té příčině odkázati dovolatelku na příslušné důvody napadeného rozsudku, které též nejvyšší soud schvaluje.

Citace:

č. 16728. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 306-307.