Čís. 16731.

Trval-li v době, kdy plynula lhůta k předložení dražebních podmínek, odklad exekuce vnucenou dražbou nemovitosti z důvodu zahájení sporu o nepřípustnost exekuce, nelze ani po skončení toho sporu
Civilní rozhodnutí XX. 19 bez návrhu vymáhajícího věřitele pokračovati v exekučním řízení, a to ani rozhodováním o návrhu povinného na zrušení exekuce pro nevčasné předložení dražebních podmínek.
(Rozh. ze dne 23. února 1938, R II 5/38.)
Exekuční soud zrušil usnesením ze dne 16. listopadu 1937 exekuci vnucenou dražbou nemovitostí zapsaných ve vložce č. 393 kat. území D. V., povolenou usnesením ze dne 23. listopadu 1936, č. j. E 2194/36-14, ježto vymáhající věřitelka nepředložila ve stanovené 14denní lhůtě dražební podmínky. Rekursní soud k rekursu vymáhající věřitelky zrušil napadené usnesení a uložil exekučnímu soudu, aby přihlížel k dražebním podmínkám, předloženým dne 24. listopadu 1937, jako včas podaným a aby na jejich podkladě v řízení pokračoval. Důvody: Jak je patrno ze spisů, byla stěžovatelka dne 14. ledna 1937 vyzvána, aby předložila do 14 dnů dražební podmínky. Tato výzva byla jí doručena dne 28. ledna 1937. Měly proto dražební podmínky býti předloženy do 11. února 1937. Dne 2. února 1937 bylo však pod C 41/37-1 odloženo dražební řízení až do skončení věci C 41/37 a usnesení o tom bylo stěžovatelce doručeno dne 3. února 1937. Vzpomenutá rozepře se skončila rozsudkem odvolacího soudu ze dne 20. května 1937, C 41/37-14, který byl stěžovatelce doručen dne 2. července 1937. Hledíc na to, že exekuční řízení bylo odloženo, pokračovala by lhůta k předložení dražebních podmínek teprve od 15. září 1937, neboť věc C 41/37 není věcí feriální podle ustanovení § 224 c. ř. s. Než dne 27. července 1937 navrhl povinný zrušení exekuce, návrhu tomu bylo vyhověno usnesením ze dne 27. července 1937, usnesení to změněno dne 10. srpna 1937 rozhodnutím rekursního soudu a dovolacímu rekursu nebylo vyhověno. Usnesení nejvyššího soudu bylo doručeno stěžovatelce dne 20. listopadu 1937. Hledíc na to, co uvedeno, byla lhůta k předložení dražebních podmínek, počínající se dne 28. ledna 1937, stavena rozhodnutím pod C 41/37, doručeným stěžovatelce dne 3. února 1937. Stavení to se skončilo teprve dne 20. listopadu, takže napadené usnesení, vydané dne 16. listopadu 1937, bylo vydáno v době, kdy stěžovatelce plynula ještě lhůta k předložení dražebních podmínek. Bylo proto rozhodnouti, jak svrchu uvedeno.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu povinného.
Důvody:
Dražební řízení bylo odloženo do pravoplatného skončení sporu C 41/37, vymáhající věřitelka však nežádala do doby, kdy exekuční soud vydal usnesení, jímž dražební řízení bylo pro nepředložení dražebních podmínek zrušeno, o pokračování v řízení exekučním podle § 44, posled. odst., ex. ř. Nemohlo býti tudíž v exekučním řízení pokračováno bez návrhu vymáhající věřitelky ani rozhodováním o vydání zrušovacího usnesení, takže rekursní soud právem usnesení to zrušil již z tohoto důvodu. Není proto ani třeba zabývati se správností jiného odůvodnění napadeného usnesení.

Citace:

č. 16731. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 309-311.