Č. 16810.

Nelze vyhověti exekučnímu návrhu, který byl sice v době podání odůvodněn, avšak v době, kdy o něm soud rozhodl, byl s právním stavem neslučitelný, poněvadž vykonatelnost exekučního titulu byla po podání exekučního návrhu, avšak před rozhodnutím o něm soudcovským rozhodnutím stavena.
(Rozh. ze dne 22. března 1938, R I 302/38.)
Srov. rozh. č. 12597 Sb. n. s.
Vymáhající věřitelka navrhla, aby jí proti povinné byla povolena exekuce k vymožení útratové pohledávky 829 Kč 15 h, přisouzené jí rozsudkem ze dne 27. září 1937. Exekuční návrh došel soudu 25. října 1937. Proti výroku o útratách pojatému do uvedeného rozsudku podala povinná včas rekurs, kterému soud prvé stolice přiznal odkladný účinek a jemuž rekursní soud dne 22. listopadu 1937 zčásti vyhověl. Soud prvé stolice vyhověl usnesením ze dne 13. listopadu 1937 exekučnímu návrhu. Rekursní soud zamítl návrh.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Je správné, že podle judikatury nejvyššího soudu nelze vyhověti exekučnímu návrhu, v den podání neodůvodněnému, i když by tu toho dne, kdy se o něm rozhoduje, byly podmínky pro vyhovění, poněvadž pro posouzení návrhu rozhoduje den návrhu (viz rozh. č. 12597 Sb. n. s.). V souzeném případě jde však o jiný případ, totiž zda lze vyhověti exekučnímu návrhu v době podání sice odůvodněnému, avšak neslučitelnému s právním stavem v době, kdy se o něm rozhoduje, poněvadž vykonatelnost exekučního titulu byla dodatečně, a to před soudcovským rozhodnutím o návrhu stavena.
Na takový případ nelze užíti zásady výše uvedené, neboť stavení vykonatelností pravoplatným soudním výrokem je vždy překážkou, aby exekuční titul byl základem povolení exekuce, a nezáleží na tom, že k stavení došlo dodatečně; stačí, že v době, kdy o exekuci bylo rozhodováno, byl tu stav, který povolení exekuce nedopouštěl.

Citace:

Č. 16810. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 480-481.