Čís. 16985.

I ten, kdo nabyl před účinností vod. zák. č. 93/1869 ř. z. a č. 71/1870 čes. z. z. oprávnění odváděti průmyslové odpadkové vody do tekoucí řeky, jest povinen vykonávati vodní oprávnění tak, aby rybolov a jiné užitky nebyly bez potřeby ztěžovány nebo zkracovány, a jest odpověden za škody způsobené majiteli práva rybolovu, porušil-li onu povinnost.
(Rozh. ze dne 15. června 1938, Rv I 976/37.)
Žalobě, kterou se žalující rybářský spolek pro Ú. a okolí domáhal na žalovaném majiteli papírny zaplacení 9 300 Kč s přísl. z důvodu náhrady škody, vzniklé tím, že dne 29. srpna 1933 byly ryby v řece Ú. v úseku od papírny žalovaného až k městu Ú. otráveny chlorovým vápnem, ježto se otravná látka ve smrtícím množství dostala do řeky Ú. z jeho továrny, vyhověly soudy všech tří stolic, nejvyšší soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Po právní stránce uvádí dovolatel, že mu bylo výnosem krajského úřadu ze dne 9. listopadu 1860, č. 10943, povoleno v řece Ú. vodní právo s oprávněním odváděti průmyslové odpadkové vody do řeky Ú. a že při trvání tohoto starého vodního práva jednal žalující spolek na vlastní nebezpečí, když nasadil v Ú. ryby. Nehledě na to, že žalovaný uvedené právní stanovisko ve svém odvolání nezastával, přehlíží, že podle čl. 2. vodního zákona č. 93/1896 ř. z. a § 102 českého zemského vodního zákona č. 71/1870 čes. z. z. jest výkon vodního oprávnění nabytého podle dřívějších zákonů posuzovati podle těchto pozdějších zákonů a že podle § 20 uved. ř. z. a § 21 uved. čes. z. z. jest díla a zařízení zřizovati a udržovati tak, aby rybolov a jiné užitky nebyly bez potřeby ztěžovány nebo zkracovány, a že podle § 39 uved. ř. z. a § 40 uved. čes. z. z. mají ti, jimž přísluší právo rybolovu, nárok na náhradu škody, které se mohou domáhati u soudu.

Citace:

č. 16985. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 862-862.