Čís. 16927.Hospodářské stroje (secí stroj, pojízdný benzinový motor), k nimž si prodávající vyhradil vlastnické právo do zaplacení kupní ceny a jež vlastník nemovitosti koupil, aby jich užíval jako příslušenství nemovitosti, stanou se jejich vědomým zabavením se strany prodatele vlastnictvím kupujícího a tím příslušenstvím nemovitosti; není proto exekuce na ně podle § 252 ex. ř. dovolena.(Rozh. ze dne 12. května 1938, R I 584/38.)Vymáhající věřitelka P. továrna na stroje v P., která prodala povinnému secí stroj a pojízdný benzinový motor s výhradou vlastnictví až do úplného zaplacení kupní ceny, vedla k vymožení nedoplatku kupní ceny exekuci na svršky a zabavila při ní uvedené věci. Na zabavení setrvala i potom, když povinný navrhl vyloučení zabavených předmětů z exekuce podle §§ 252 a 251 č. 6 ex. ř. a prohlášení exekuce za nepřípustnou podle § 39 č. 2 ex. ř. Exekuční soud zamítl návrh povinného. Rekursní soud vyhověl návrhu.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:V souzené věci jde o secí stroj a pojízdný benzinový motor, kteréžto stroje koupil povinný od vymáhající věřitelky, aby jich užíval ve svém hospodářství. Podle zprávy obecního úřadu v B. se povinný živí hospodařením na pozemcích nabytých z přídělu. Údaje povinného v návrhu na zrušení exekuce, že hospodaří na pozemcích ve výměře přes 5 ha, že motoru užívá k mlácení a řezání řezanky i píce a secího stroje k setbě, vymáhající věřitelka ve svém vyjádření nepopřela. Její tvrzení v dovolacím rekursu, že povinný nemá vůbec strojů, k jichž pohonu by potřeboval motoru, a že secího stroje nepotřebuje, ježto pozemky může oseti ručně nebo vypůjčeným secím strojem, jsou novoty nedovolené v dovolacím exekučními rekursu. Provedla-li vymáhající věřitelka exekuci pro peněžitou pohledávku zabavením uvedených strojů, prodaných povinnému s výhradou vlastnického práva, dala tím najevo, že nechce již žádati jejich vrácení, a věci ty se staly vlastnictvím povinného a tím i v poměru povinného k vymáhající věřitelce příslušenstvím jeho rolnické usedlosti, neboť byly k ní již dříve z určení povinného v takovém vztahu, že nelze pochybovati (§ 863 obč. zák.), že byly určeny trvale k jejím hospodářským účelům. Exekuce pro peněžité pohledávky se počíná zřízením zástavního práva na věci cizí (§§ 253, 256, 262 ex. ř.), takže předpokladem zástavního práva je právě vlastnictví osoby jiné (§ 1445 obč. zák.). Ježto tedy zabavené stroje jsou příslušenstvím rolnické usedlosti povinného, není podle § 252 ex. ř. dovolena oddělená exekuce na ně pro peněžité pohledávky jejich zabavením.