Přehled dosavadní činnosti odboru III. ministerstva sociální péče.

Působnost tohoto odboru vztahuje sе na ochranu dělnictva a dělnické pojišťování. V prvém směru měl úlohu, připraviti v nejkratší době četné osnovy nových záhonů k ústavnímu projednání a spolupůsobiti při jejich úpravě až do konečného vyhlášení. Úplně byl projednán zákon o osmihodinné době pracovní s prováděcím nařízením a zvláštním normálním výnosem, obsahujícím bližší výklad zákona, dále zákon o podpoře nezaměstnaných s několika dodatky, zákon o rozšíření úrazového pojišťování a zákon o rozvíření pojišťování, nemocenského. Úplně vypracován jest zákon o zrušení pracovních a služebních knížek, zákon o práci domácké; v nejbližší době budou ukončeny osnovy zákonů o pojištění proti nezaměstnanosti, o novém upravení sprostředkování práce, o upravení pracovního poměru, o dělnických komorách a o pracovní inspekci. Dále bylo třeba spolupůsobiti při projednávání některých zákonů, spadajících v prvé řadě do oboru jiných ministerstev.
Mimo to bylo třeba obstarávat i rozhodování o odvolání stran do rozhodnutí. nižších instancí ve všech oborech ochrany dělnictva. Zvláštní píle vyžadovalo provádění předpisů o podpoře nezaměstnaných. Pro tento obor bylo třeba nejprve vytvořili zvláštní orgány a jako takové byly ve všech sídlech okresních soudů zřízeny demobilisační výbory. Tyto výbory, složené s laiků a pověřené velmi důležitými úkoly, vyžadovaly velmi obezřetného vedení za stálého dohledu. Postupem času bylo udělování podpor v nezaměstnanosti měnícím se poměrům stále přizpůsobováno, a kde to bylo možno, byla výplata podpor zastavována.
O rozmnožení příležitosti ku, práci staralo se ministerstvo při všech příležitostech a jmenovitě působilo k tomu, aby obce a okresy podnikaly práce nouzové, k jejichž konání byly přikazovány nezaměstnanci s ponecháním podpory. Pokud chod závodu závisel od opatření uhlí nebo surovin, podporovalo vždy ministerstvo sociální péče snahy stran, aby příslušné ústřední orgány jim vyhověly.
Stejné podpory docházely žádosti dělnictva za přidělení šatstva, oděvu a potravin. Zvláštní pozornost byla věnována vyskytnuvším se sporům pracovním; ve všech případech bylo učiněno opatření, aby strany za účastenství živnostenského inspektora pracovní podmínky přezkoušely a dohodnuvše se po případě o jejich novém obsahu, v práci pokračovaly. O nezaměstnané dělnictvo v cizině se zdržující bylo tím způsobem pečováno, že byly s Rakouskem a Německem uzavřeny smlouvy vzájemné, podle nichž každý stát podporuje cizí příslušníky tímže způsobem jako své vlastní státní občany.
Dělnictvu pracujícímu při konfekci textilního zboží, objednaného vojenskou správou, byly sazby stanovené jako nejmenší mzda za šití uniforem a prádla v souhlase s nynějšími drahotními poměry přiměřeně zvýšeny.
To dálo se hlavně v okresích zemědělských; v horských krajinách brán byl zřetel na zvláštní poměry a kraje a různá pracovní odvětví. Některým z nich, jmenovitě dělníkům textilním, bylo přiznáno docela zvýšení podpory.
V oboru sociálního pojišťování byla nejprve zjednána náprava ve správě úrazové pojišťovny dělnické v Praze v tom směru, že vedení ústavu odevzdáno do té doby, než bude možno provésti řádné volby, správní komisi, zřízené ze zástupců všech »účastněných stran, v níž se pojištěncům dostalo náležitého zastoupení.
Pensijní pojišťování bylo (dříve soustředěno u Všeobecného pensijního ústavu pro zřízence ve Vídni. Jelikož tento ústav se octnuli po státním převratu pro nás y cizině, byl zřízen zákonem ze dne 20. prosince 1918, čís. 92 sb, z. a n., Všeobecný pensijní ústav v Praze, na nějž přešla veškerá působnost dosavadního vídeňského ústavu (v obvodě Československého státu. Zároveň byla též jmenována zvláštní komise pro likvidaci Všeobecného pensijního ústavu pro zřízence ve Vídni ta cizozemských ústavů náhradních, pokud se jejich působnost vztahovala na obvod našeho státu.
Následkem změněných politických poměrů bylo třeba též nové úpravy úrazového pojištění horníků a železničních zřízenců, které bylo dosud 'soustředěno u ústavů vídeňský do. Tato úprava byla provedena zákonem ze dne 10. dubna 1919, čís. 207 sto. z. a n., jímž bylo zmíněné pojištění provedeno na zdejší územní úrazové pojišťovny a pokud se týče správy podniků, jejichž zřízenci byli podle § 4. tohoto zákona pojistné povinnosti sproštěni.
Dále byly provedeny některé jiné změny úrazového zákona. Zejména byla ustanovení o rozsahu a výpočtu úrazových důchodu přispůsobena nynějším potřebám.
V oboru nemocenského pojišťování dlužno uvésti novelu k zákonu nemocenskému ze dne 15. května 1919, čís. 268 sb. z. a n., kterou rozšířen byl počet osob ku pojištění povinných na všechny osoby, jež vykonávají práce a služby na základě poměru pracovního, služebního neb učňovského a zejména též na osoby zaměstnané v podnicích hospodářských a lesních, jakož i na veškeru čeleď. Mimo to byly podstatně zvýšeny pojistné dávky a učiněn důležitý krok k soustředění nemocenského pojišťování zrušením závodních pokladen, jakož i malých pokladen společenstevních a spolkových a omezením pojišťování u zapsaných pomocných pokladen.
Současně pečováno bylo o nerušené provádění nemocenského a uranového pojišťování na Slovensku o provedeny přípravy ku zřízení samostatné úrazové pojišťovny pro Slovensko.
Vzhledem k poruchám při výplatě pojištěných důchodů z ciziny následkem neurovnaných, politických poměrů byla učiněna opatření, aby tyto důchody byly zdejším důchodcům prozatím zde [vypláceny, a zahájeny kroky k definitivní úpravě těchto výplat dle zásad vzájemnostních. Současně přihlíženo i k tomu, aby poživatelé cizozemských důchodů nebyli zkracováni kolísáním valuty.
Konečně snažilo se ministerstvo sociální péče hájiti zájmy sociálně , pojišťovacích ústavů při opia/třeních v oboru finanční správy a vymohlo jim četné úlevy po této stránce.
Na podnět ministerstva sociální péče bylo též zahájeno jednání o takové úpravě zúrokování (válečných půjček, aby členstvo sociálně pojišťovacích institucí nebylo poškozeno.

Citace:

Přehled dosavadní činnosti odboru III. ministerstva sociální péče. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 5, s. 110-111.