Ze sekretariátu Sociálního ústavu.

Ministr sociální péče, Dr. Winter schválil dne 6. dubna 1920 stanovy a rozdělení Sociálního ústavu vypracované přípravným výborem a jmenoval ve smyslu stanov prvé členy sociálního ústavu.
STANOVY
Sociálního ústavu československé republiky.
Jméno, účel a sídlo.
§ 1
Při ministerstvu sociální péče v Praze zřizuje se k podpoře jeho činnosti a k podpoře vědeckého řešení sociálně-politických otázek „Sociální ústav československé republiky“ se sídlem v Praze.
§ 2
Hlavní směry působnosti
Hlavní směry jeho působnosti jsou:
1. sbírati sociálně-politický materiál;
2. studovati sociální vědy, zejména sociálně-politické otázky;
3. šířiti poznatky sociálních věd.
Prostředky
§ 3
Prostředky činnosti jsou zejména
1. knihovna a čítárna odborných knih a časopisů ministerstva sociální péče
2. bibliografie literatury sociologické a sociálně-politické;
3. archiv sociálně-politický a sociálně-politické museum;
4. zkoumání sociálně, statistická, ankety a pod;
5. pracovní schůze členů, vědecké rozhovory a přednášky, sjezdy;
6. Vydávání zpráv, ústavu, odborných spisů, letáků a návěští, výstavky;
7. Vypisování veřejných soutěží a cen; 8 studijní cesty a vycházky, styk s cizím sociálními ústavy а odborníky;
9. podávaní dobrých zdání, sdělování popudů, porad informací sociálně-politickým pracovníkům, korporacím a úřadům.
Úhrada potřeb ústavu.
§ 4.
Náklady spojené se zřízením a udržováním Sociálního ústavu a kanceláře hradí ministerstvo sociální péče v mezích svého rozpočtu. Dary a příspěvky pro účely ústavu odjinud docházející přiděluje ministerstvo sociální péče představenstvu ústavu k samostatnému použití.
Členové.
a) Řádní členové.
Členové ústavu jsou
a) řádní,
b) dopisující
§ 6.
1. Řádným členem může býti příslušník československé republiky, klen svojí sociálně-politickou činností praktickou nebo theoretickou prokázaly způsobilost a má zároveň možnost a vůli plniti povinnosti spojené s tímto členstvím.
2. Řádných členů je nejvýše 90, dvě třetiny jmenuje ministr sociální péče a jednu třetinu volí předsednictvo, rozšířené o předsedy, místopředsedy a jednatele všech pracovních odboru. Nejméně polovina členů musí míti stálé bydliště v Praze nebo v obydlí.
3. Každý řádný člen je povinen přihlásiti se za člena alespoň do jednoho pracovního odboru, účastniti se sborových sezení a porad pracovních odborů, za jichž člena se přihlásil a přijímati zpravodajství, které on v mezích své příslušnosti přikáže sborové sezení, představenstva, nebo jen poradní odbor.
4. Řádný člen má právo hlasovati ve sborových sezeních a poradách svých pracovních odborů. Prací ostatních, odborů může se účastniti jako host s hlasem poradním.
b) Dopisující členové,
§ 7·
1. Dopisujícím členem může býti jmenován, kdo má způsobilost (§ 6. odst. 1) a vůli účastniti se prací ústavu.
2. Dopisujících členů je nejvýše 120 a jsou jmenováni nebo voleni stejným způsobem jako členové řádní.
3. Ministr sociální péče může jmenovati dopisujícím členem, také příslušníka cizího státu.
4. Dopisující člen je povinen přináší se do jednoho nebo několika pracovních odborů a může se zúčastniti jejich schůzí s právem hlasovacím.
§ 8.
1. Úřad členů je čestný.
2. Jednatel ústavu a jednatelové odboroví mohou od případu k případu obdržeti z rozhodnutí předsedy k návrhu předsednictva roční renumeraci. § 9.
Členem býti přestává:
1. kdo se členství vzdal;
2. kdo po dvě léta činnosti ústavě bez důvodné omluvy se neúčastnil;
3. kdo byl zbaven volebního práva do obce.
Představenstvo.
§ 10.
1. Představenstvo se skládá z předsedy ústavu, zástupců pracovních odborů, čtyř členů představenstva a dvou náhradníku, jež jmenuje vždy na léta ministr sociální péče a ze 4 dalších členu 2 náhradníku, které volí sborové sezení na tutéž dobu z řádných členu ústavu. Předsedou je ministr sociální péče. Členové představenstva zvolí ze sebe v zda na 3 léta potřebné činovník, zejména náměstka předsedy a jednatele ústavu.
2. Schůze představenstva konají se dle potřeby, nejméně však jednou čtvrtletně.
3. Předsednictvo je schopno usnášeti, je-li přítomna jedna třetina plenu. Předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů.
4. Představenstvo spravuje ústav, sestavuje výroční zprávu, rozpočet a účetní závěrku, jakož i jiné předlohy pro sezení sborová na pracovní odbor, pečuje o jednotné řízení prací, prováděných pracovními odbory a rozhoduje o návrzích odboru, vyžadují-li hospodářského nákladu anebo zasahují-li mimo vnitřní působnost ústavu.
Předseda.
§ 11.
Předseda nastupuje ústav na venek, svolává schůze představenstva a sborová sezení a předsedá jim. Vykonává s jednatelem ústavu jejich usnesení a podpisuje důležitější písemnosti. Zašlo-li něco předsedu, zastupuje ho náměstek.
Jednatel.
§ 12.
1. Jednatel ústavu přijímá veškeré zásilky docházející ústavní a pečuje o vyřízení všech kusů jednacích, udržuje v patrností příjmy a výdaje, řídí kancelář ústavu a zodpovídá za ni vůči představenstvu a podepisuje běžné písemnosti.
2. Je-li jednateli ústavu zaneprázdněn, ustanoví předseda některého ze členů představenstva, aby ho zastupoval.
Pracovní odbor.
§ 13.
1. Pracovní odbory zřizuje a jich věcnou působivost vymezuje sborové sezení.
2. V čele každého pracovního odboru je výbor skládající se z předsedy, jeho náměstka a jednatele, volených na 3 léta řádnými čteny příslušného pracovního odboru. Odbor vysílá ze sebe jednoho stálého nástupce do představenstva ústavu.
3. Pracovní odbory mohou k jednotlivým svým schůzi podle potřeby přizvati nečleny ústavu; ministr sociální péče může vyslati k poradám odborů ministerské úředníky. Tito účastníci mají poradní hlas. 4. Κ. návrhu pracovního odboru svolá představenstvo schůzi všech členů ústavu, mají-li se projednávati otázky širšího významu.
Sborové sezení.
§ 14.
1. Sborové sezení koná se nejméně jednou do roka; k němu jest pozvati veškeré řádné členy písemně, s udáním jednacího pořadu a alespoň 14 dní předem;
2. K působnosti jeho náleží:
1. voliti a doplňovati členy představenstva a jich náhradníky podle ustanovení § 10. odst. 1.
2. usnášeti se na rozmnožení počtu řádných členů ústavu;
3. zřizovati pracovní odbory a vуmezovati jejich působnost;
4. určovati a posuzovati činnost představenstva a pracovních odborů, zejména pojednati o výroční a pokladní správě;
5. projednávati volné návrhy řádných členů, jež byly představenstvu ústav i alespoň týden před sborovým sezením písemně předloženy;
3. Sborové sezení usnáší se prostou většinou za přítomnosti poloviny všech řádných členů. Nesejde-li se v ustanovenou hodinu potřebný počet členů, koná se o půl hodiny později druhé sborové sezení, které se platné usnáší v přítomnosti jedné čtvrtiny z počtu řádných členů v Praze bydlících. Předseda hlasuje pouze při rovnosti hlasu. Volí se osobně hlasovacími lístky. Při rovnosti hlasu rozhoduje los.
Změna stanov.
§ 15.
O změně stanov může se usnášeti sborové sezení jedině, je-li tento návrh dán předem na jednací pořad sezení. K platnosti usnesení je třeba dvoutřetinové většiny za přítomnosti nejméně poloviny řádných členů a osobně schválení ministra sociální péče.

Citace:

Ze sekretariátu Sociálního ústavu. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 9, s. 313-316.