Sprosředkovaní práce a podpory nezaměstnaných.

Zákon ze dne 12. února 1919, čís. 63, o prodloužení platnosti zákona o podpoře nezaměstnaných.

(Vyhlášen v částce XIV. sb. z. a n. dne 13. února 1919.)
Z usnesení Národního shromáždění vydávají se o udělování podpor nezaměstnaným tato nařízení:
Článek I. Zákon ze dne 10. prosince 1918, čís. 63 sb. z. a nař., o podpoře nezaměstnaných, ponechává se v platnosti se změnami níže uvedenými.
Článek II. Všichni státní občané jsou povinni pracovati podle svých tělesných sil a duševních schopností a to bud v povolání samostatném nebo jako zaměstnanci za mzdu.
Článek III. K § 3. zákona připojuje se nový odstavec:
Za neděli podpora nepřísluší.
Článek IV. § 4. zákona mění se takto: Mimo osobní podporu v nezaměstnání obdrží podporovaný příplatek 1 K denně pro osoby žijící s ním ve společné domácnosti a výživou na něho odkázané, a to:
1. pro manželku nebo družku,
2. pro děti vlastní i nevlastní do dokonaného 14. roku.
Přihlížeti sluší pouze k oněm členům domácnost, kteří už žili s podporovaným ve společné domácnosti před vyhlášením zákona ze dne 10. prosince 1918, čís. 63 sb. z. a nař., а k dětem, které se po vyhlášení zákona narodily.
Patří-li k domácnosti několik osob nezaměstnaných, které byly dříve výdělečně činný, má nárok na podporu jen hlava domácnosti, kdežto na ostatní osoby obdrží jen rodinný příplatek.
Celková podpora hlavy domácnosti i s rodinnými příplatky nesmí přesahovati 10 K denně.
Čláпеk V. Každý nezaměstnaný je povinen přijmouti zaměstnání, zejména prací nouzovou, přikázanou mu správou veřejnou (státní, zemskou, okresní, obecní.)
Článek VI. V § 8., odst. 1., poslední věta mění se takto:
Zanedbá-li podporovaný bez odůvodněné omluvy povinné hlášení, nebo zdráhá-li se bez důvodu, jejž by výbor demobilisační uznal za platný, přijmouti přikazovanou práci, jeho tělesným silám přiměřenou a placenou podle mzdového tarifu, nebo, není-li mzdového tarifu, podle sazeb v místě obvyklých, pozbývá trvale nároků na další podporu. Demobilisační výbor zapíše takového podporovaného do zvláštního seznamu.
Článek VII. Mezi 2. a 3. odst. § 11. zák. vsunouti jest tento odstavec: Předseda výboru je povinen zastaviti nezákonité usnesení výboru a předložiti věc ihned ministerstvu sociální peče, aby o ní rozhodlo.
Článek VIII. K § 12. připojuje se 2. odstavec:
Kdo nepravdivými udáními hledí způsobiti nebo napomáhá, aby obdržela podporu osoba, které podpora nepřísluší, anebo aby obdr- zela oprávněná osoba podporu vyšší, nežli jí podle zákona přísluší, bude trestán podle nařízení zákona trestního.
Článek IX. § 16. zákona mění se takto:
Zákon tento pozbývá účinnosti dnem 15. března 1919.
Článek X. Pokud jde o poskytování podpor nezaměstnaným na Slovensku zmocňuje se ministr sociální péče, aby učinil obdobné opatření vzhledem k odchylným právním i hospodářským poměrům tamějším.
Čl. XI. Ministru soc. péče se ukládá, aby zákon tento provedl.
T. G. Masaryk v. r.
Švehla v. r., v zast. min. předsedy.
Dr. Winter v. r.

Citace:

Zákon ze dne 12. února 1919, čís. 63, o prodloužení platnosti zákona o podpoře nezaměstnaných.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1919, svazek/ročník 1, s. 98-99.