Nařízení ministerstva spravedlnosti a ministerstva pro sociální péči ze dne 9. února 1919, č. 62, kterým se doplňuje a mění nařízení ze dne 17. prosince 1918, č. 83 sb. z. а n., o ochraně nájemců.(Vyhlášeno v částce XIII. sb. z. a n. dne 12. února 1919.)Na základě zákona ze dne 24. července 1917, z. ř. č. 307, se nařizuje:§ 1.Pronajímatel může dáti výpověď z poměru nájemního nebo podnájemního jen se svolením okresního soudu, v jehož obvodu jest pronajatý předmět. § 2.Svolení k výpovědi dá soud pronajímateli k jeho písemnému nebo protokolárnímu návrhu, v němž budiž uveden důvod zamýšlené výpovědi a nabídnuto jeho osvědčení.§ 3.Soud vyslechne odpůrce, provede v nesporném řízení potřebné šetření a rozhodne usnesením, které se písemně doručí stranám jen k jich žádosti nebo straně při vyhlášení jeho nepřítomné.Do usnesení podati lze stížnost do 8 dnů od jeho prohlášení neb od doručení straně nepřítomné. Další opravný prostředek jest vyloučen.Řízení provede soudce, jenž jinak jest povolán rozhodovati ve sporech nájemních.§ 4.Řízení toto budiž z úřední moci zahájeno ve všech případech, kde dána byla soudní výpověď a neuplynula ještě lhůta k námitkám. Byly-li námitky již podány, provésti jest řízení dle § 571. c. ř. s. a násl. Byl-li soudem dán souhlas k výpovědi, nepřísluší nájemníku právo námitek.§ 5.Ustanovení § 7., č. 5. nařízení ze dne 17. prosince 1918, č. 83 sb. z. a n. zníti má takto:"5. potřebuje-li pronajímatel nájemního předmětu nutně sám pro sebe a utrpěl-li by značnější újmu, nežli nájemník, kdyby nájemní smlouva v platnosti zůstala. Při tom se však nehledí k újmě, kterou svým jednáním neb opomenutím sám způsobil. Nabyl-li pronajímatel nemovitosti teprve po 31. říjnu 1918, nepřísluší mu právo na výpovědi z tohoto důvodu vůbec. Ustanovení toto vztahuje se na všechny výpovědi, při kterých lhůta výpovědní počíná běžeti prvým únorem 1919."§ 6.Protokoly a podání v řízení soudním dle tohoto nařízení podléhají obvyklým poplatkům; z usnesení zaplatí navrhovatel poplatek rovnající se polovičnímu rozsudečnému.§ 7.Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbudeplatnosti dnem 31. prosince 1919.Švehla v. r., v zast. min. předsedy.Dr. Soukup v. r.Dr. Winter v. r.Dr. Stránský v. r,Prášek v. r.Dr. Vrbenský v. r.Stříbrný v. r.Staněk v. r.Dr. Rašín v. r.Dr. Hruban v. r.