Mají-li oba manželé, rozvedeni před 28. říjnem 1918, bydliště mimo oblast republiky československé, není tu předmětné příslušností tuzemských soudů pro rozhodnutí o žádosti za přeměnu rozvodu v rozluku.

Dobrovolný rozvod manželů O. a A. B. povolen byl usnesením zemského soudu v Lublani ze dne 19. června 1918. Oba manželé jsou československými příslušníky a dosud tam bydlí.
Manžel podal u zemského soudu civilního v Praze žádost, aby jeho manželství prohlášeno bylo rozloučeným pro nepřekonatelný odpor podle §§ 13 i), 15, 16 a), odst. 2. rozlukového zákona a navrhl, aby nejvyšší soud určil podle § 28 j. n., zemský soud civilní v Praze za soud místně příslušný ku rozhodnutí o uvedené jeho žádosti.
Odůvodněnost tohoto svého návrhu dovozoval poukazem na § 100 odst. 1. j. n., ve znění zákona ze dne 1. dubna 1921 čís. 161 sb. z. a n., kterého prý dlužno zajisté použíti obdobně také při pouhých žádostech o rozluku, když oba manželé jsou československými příslušníky a bydlí v cizozemsku.
Nejvyšší soud návrh zamítl z těchto důvodů:
Žádost za přeměnu rozvodu v rozluku podle § 15. zákona ze dne 22. května 1919 čís. 320 sb. z. a n. není v daném případě v tuzemsku vůbec přípustná, neboť podle § 24. tohoto zákona jsou v případech tam uvedených, jestliže totiž soudní rozvod manželství byl právoplatně vysloven před 28. říjnem 1918 mimo území tohoto státu, v královstvích a zemích zastoupených na bývalé říšské radě rakouské, povolány k rozhodování o žádostech za rozluku výhradně jen soudy jmenované v odstavci 3. § 20. téhož zákona a tímto odstavcem čís. 3 není určen místně příslušný soud pro žádosti za přeměnu rozvodu v rozluku v případech, když žádný z manželů nemá svého obecného soudu v tuzemsku, ač z §§ 20. a 24. uvedeného zákona z roku 1919, jakož i ze zprávy právního výboru (tisk. 298, strana 16) o osnově zákona vysvítá, že zákonodárce byl si vědom možnosti případů takových.
Z toho plyne, že není zde základní podmínky § 28. j. n., totiž předmětné příslušnosti soudů tuzemských a že tedy ustanovení § 28. j. n. nelze tu vůbec užíti.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 27. září 1921, čj. Nd I 550/12-1. R. z. s. J. Dr. Říha

Citace:

Mají oba manželé, rozvedení před 28. říjnem 1918, bydliště mimo oblast republiky Českolovenské, není tu předmětné příslušnosti .... Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1921, svazek/ročník 60, číslo/sešit 12, s. 402-403.