Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 60 (1921). Praha: Právnická jednota v Praze, 400 s. + příloha
Authors:

K §u 58 c. tr. z. Podněcováním ku vzpouře dlužno rozuměti každé jednání vycházející ze snahy po násilné změně poměrů ve státě, jímž mají býti třetí osoby přivedeny k násilným činům k takové změně směřujícím.


Krajský soud v Gh. zjisil, že V. N. stál v obci v čele radikálně socialistického hnutí v dělnictvu za proklamované generální stávky v prosinci 1920 na táboru stávkujících dělníků, vysvětloval příčinu a účel generální stávky a ke konci své řeči užil též slov: »Nyní jest nejlepší okamžik, kdy můžete uskutečniti svoje požadavky a ujmouti se vlády.
Stávka tato musí být mohutným projevem a neskončí tak lehce.
Vy vezmete do rukou klacky a ty staré repetýrky, které u vás jsou, a pak-li mezi vámi nejsou, tak vám je dají, oni je mají a půjdeme, abychom si vydobyli toho, co nám po právu náleží. Nynější vláda jest daleko horší, než byla vládla rakouská.
Máme již dost těch četnických piklhauben a bajonetů«, —
uznal jej vinným zločinem velezrady díle §§ 58 lit. c, 59 lit. с tr. z., že vybízel, podněcoval a svésti hleděl ke vzpouře, ač působení to zůstalo bez účinku. Nejvyšší soud zmateční stížnost V. N. zavrhl.
Z důvodů: Obžalovaný ve své řeči nereprodukoval pouze článek »Rudého práva« z 10. prosince 1920, č. 67, který dělníky pouze nabádá, aby se vší vážností uvažovali o tom, kterými činy by mohlo dělnictvo jako masa zakročiti ve směru, aby provedení socialisace podniků k socialisaci nesporně zralých bylo posunuto do takového stavu, aby rozhodnutí nemohlo býti více oddalováno — nýbrž šel dále: prohlásil veřejně účastníkům tábora, že nyní jest nejlepší okamžik, aby dělníci uskutečnili svoje požadavky a ujali se vlády. Vybízel je, aby se ozbrojili a dobyli násilím, co jim náleží. »Vy vezmete do rukou klacky a ty staré repetýrky, které u vás jsou — pakli mezi vámi nejsou, tak vám je dají, oni je mají — a půjdeme, abychom si vydobyli, co nám po právu patří. Máme již dost četnických piklhauben a bajonetů.«
První soud správně uznal, že obžalovaný těmito slovy vybízel účastníky tábora ke vzpouře, k útoku na vnitřní bezpečnost státu. Podněcováním ke vzpouře dlužno rozuměti každé jednaní, vycházející ze snahy po násilné změně poměrů ve státě, jímž mají býti třetí osoby přivedeny k násilným činům, k takové změně směřujícím. Obžalovaný vyzýval své posluchače, aby se ozbrojili a násilím uskutečnili svá domnělá práva. V podstatě šlo o nastolení vlády menšiny t, zv. levice soc. demokratické strany čili o diktaturu proletariátu, tedy násilné odstranění parlamentarní ústavy demokratické republiky a soukromého vlastnictví. Tento dalekosáhlý pláni nebyl zajisté proveditelný bez odporu druhých tříd obyvatelstva, tvořících většinu ve státě, a nutně musely vésti útoky na platné řády v dalším průběhu k občanské válce. Stížnost jest na omylu, má-li za to, že šlo jen o zlo lokálního rázu, a že si obžalovaný nemohl býti ani vědom nebezpečné povahy svého podnikání.
Zjišťujeť rozsudek, že šlo o vědomé (úmyslné) vyvolání ozbrojené akce a vzpoury proti veřejné moci státní a že při tom obžalovaný počítal se situací, danou vypuknutím generální stávky a dělnickými bouřemi v celé republice. Jest tudíž i subjektivní vina obžalovaného v rozsudku bezvadně zjištěna.
Dle §u 59 с tr. z. jest prohlášeno za mírněji trestnou formu velezrady všeobecné bezvýsledné vyzývání k velezrádným jednáním, stane-li se veřejně a před více lidmi.
Poněvadž rozsudek zjišťuje, že obžalovaný takovýmto způsobem vyzýval řečí nesměřující k individuálně určitým osobám své posluchače k násilné změně poměrů ve státě, tedy k útoku na vnitřní bezpečnost státní, čili jinými slovy podněcoval vnitřní vzpouru, tedy jednání velezrádné dle §u 58 c) tr. z., byl právem uznán vinným dle obou citovaných paragrafů.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne
21. dubna 1921, Kr I 262/21. Hrubeš.
Citace:
K §u 58 c. tr. z. Podněcováním ke vzpouře dlužno rozuměti každé jednání vycházející ze snahy po násilné změně poměrů ve státě. . Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1921, svazek/ročník 60, číslo/sešit 6, s. 196-198.