Jest smlova o zadání stavby divadla smlouvou o dílo či smlouvou kupní ?— Stavitel, jemuž byla stavba zadána, nemůže si vymoci prozatímním opatřením zákaz, aby stavba nebyla provedena jiným. (Přísp. k § 389 ex. ř.)

K návrhu A. na (povolení prozatímního opatření vydal o. s. na K. V. usnesení, vyhovující návrhu, tohoto znění:
»K zajištění nároku A. na provedení stavby divadelní areny v N., který A. na základě ústní úmluvy, k níž došlo začátkem března 1921 mezi stranami, proti B. si činí, zakazuje se B., aby stavbu divadelní arény v N. nedal jinou osobou nežli stranou ohroženou počíti a provésti a aby stavbu tuto jiné osobě než A. nezadal. —
Tomuto zákazu musí ihned po doručení tohoto usnesení býti vyhověno, jinak, kdyby odpůrce proti zákazu jednal, byla by mu k návrhu uložena peněžitá pokuta v částce 1000 Kč ve prospěch chudinského fondu, po příp. mohla by býti na odpůrce uvalena vazba v trvání jednoho měsíce.
Toto prozatímně opatření povoluje se na dobu, až strana bude moci domáhati se svého nároku exekucí nejdéle však do 30. prosince 1922.
Pan A. se poukazuje, aby do 30. října 1921 prokázal, že k provedení tvrzeného nároku žaloba u soudu byla podána, jinak by učiněné opatření bylo zrušeno.
Důvody: Tvrzený nárok pokládá soud za osvědčený v podstatě souhlasným svědectvím svědků slyšených, potvrdivších okolnosti stranou ohroženou uváděné, a dále předloženými dopisy zájemnými, z kterýchžto obojích důkazů jde na jevo, že odpůrce straně ohrožené skutečně stavbu zadal, a jest právě týmiž svědky osvědčeno, že jest nebezpečenství, že odpůrce stavbu, k níž plány vypracovala strana ohrožená, provésti dá někomu jinému, jenž by právě použil plánů již vypracovaných — Mimořádné stavební poměry odůvodňují zajisté nejen hmotný, ale i mravní zájem, který strana ohrožená má na tom, aby stavbu prováděla, a není pochybnosti, že by škoda její byla v podstatě nenahraditelná a nárok její zmařen, kdyby proti odpůrci opatřením zakročiti nemohla a odpůrce osobou jinou stavbu
provádět) začal.
Vzhledem k tomu, že považuje soud za osvědčeny obojí podstatné podmínky každého prozatímního opatření, nepokládal za to, aby straně ohrožené uložena byla jistota a vzhledem k zvláštní povaze nároku, o který tu jde, nepovažuje soud také za účelno ani postačitelno, aby určoval částku peněžitou, jejímž soudu složením zastavil by se výkon povoleného prozat. opatření (§ 390, 291 ex. ř.). Výše pokuty, po případě trvání vazby, jest odůvodněna dle § 384 ex. ř.
Proti tomuto prozatimnému opatření podal B., jenž vůbec slyšen nebyl, ve smyslu § 397 jednak odpor a jednak také stížnost.
Rekursní soud v P. stížnosti vyhověl, změniv povolující prozatimné opatření I. instance, a to z těchto důvodů:
Dle obsahu návrhu jezákladem povoleného prozatimného opatření v případě přítomném nárok ze smlouvy o dílo, kterou byla navrhovateli odpůrcem jeho zadána stavba areny v N.
Smlouva o dílo, jako každá oboustranná smlouva úplatná zakládá pro obě smlouvající strany určitá práva, a sice pro objednatele právo na zhotovení a dodání objednaného díla, pro druhou stranu pak právo na zaplacení smluvené nebo přiměřené odměny nebo náhrady škody, při čemž to, co jest pro jednu smlouvající stranu právem, jest pro druhou stranu zároveň zase závazkem, takže vzájemná práva a závazky obou smlouvajících stran při smlouvě o dílo stojí k sobě v převráceném poměru.
Nic více nemůže jedna strana od druhé žádati a jmenovitě nepřísluší smlouvající straně, u níž bylo dílo objednáno, nárok, aby jí zhotovení díla bylo zadáno; nárok ten přísluší pouze objednateli díla a je jeho právem a druhá strana není oprávněna, aby jej nutila, aby toto právo uplatnil.
Nepřísluší-li však navrhovateli nárok, aby mu odpůrce stavbu areny zadal, pak se týž nemůže samozřejmě ku zajištění tohoto nároku dožadovati prozatímného opatření, jež přece povoliti nelze, pakliže tu není nároku, o jehož zajištění se žádá.
Za tohoto stavu věci neměl však soudce prvý žádané prozatímně opatření povolovati a poněvadž tak přece učinil, nezbylo než jeho usnesení na stížnost B. změniti a návrh A. zamítnouti, a to bez ohledu nu to, jsou-li tu podmínky pro povolení prozatimného opatření ve smyslu ustanovení § 381 ex. ř. čili nic.«
A. podal stížnost k III, instanci, kterouž nejvyšší soud také zamítl, odůvodniv své rozhodnutí takto:
»Navrhovatel žádá ve svém návrhu na prozatímné opatření
ke zjištění nároku na provedení stavby divadelní arény v N. Podstatnou podmínkou povolení proizatimmého opatření jest, aby nárok, jenž má býti zjištěn, byl osvědčen. — K tomuto osvědčení
náleží nejen, aby byly uvedeny a osvědčeny skutkové okolnosti,
na kterých nárok se zakládá, .ale také, aby nárok sám, předpokládaje pravdivost těchto skutkových okolností, byl právně a zákonem odůvoděn. — Tvrzený
nárok na provedení stavby arény zakládá se, jak rekursní soud
správně uvádí, na smluvě o dílo. Názor stěžovatelův, že tu
jde o smlouvu kupní, poněvadž objednaný má dodati sám látku
k provedení díla, nelze pokládá ti za správný. Ustanovení § 1166
obč. z. platí jen v pochybnostech a ne všeobecně. K provedení
objednaného díla nestačí v tomto případě jen podání stavebního
materiálu, nýbrž jest zapotřebí též pozemku, jehož
dodání jest věcí objednatele, takže tu o případ § 1166 obč. zák.
nejde. Sluší tedy potvrzený nárok posuzovati dle § 1168 obč. z.
Správné jest, že §§ 1165—1171 obč. z., obsahují specielní ustanovení o smlouvě o dílo, takže při posuzování nároku navrhovatelova v prvé řadě sluší přihlížeti k těmto ustanovením. V § 1168
obč. z. uvedena jsou práva a povinnosti objednaného v případě, když к provedení díla nedojde, zejména,
když se tak stane vinou objednatele. Nárok, aby bylo
dílo objednaným a proti vůli objednatele provedeno a tímto převzato, tam uveden není. I když
právní důvod nároku navrhovatelova a zejména otázka, je-li
smlouva o dílo se strany objednatele odvolatelná, v tomto
řízení, kde jde o pouhé prozatímně opatření, definitivně se neřeší, jest přece jisto, že vzhledem k cit. ustanovení § 1168 obč.
zák. tento tvrzený nárok, i kdyby skutečnosti jemu za podklad
sloužící byly pravdivý, jest při nejmenším právně pochybným. — Je-li ale tomu tak, pak nemůže býti pokládán za osvědčený ve smyslu § 389 ex. ř. a nemůže prozatimné opatření k jeho zajištění býti povolováno. — Pokud stěžovatel poukazuje v rekursu na svá práva autorská k dodaným
plánům a ke škodě, kterou utrpí na své pověsti, nebude-li dílo
objednané jím provedeno, nebylo prozatímně opatření ku zajištění takovýchto nároků navrhováno a nelze k nim hleděti. — Stížnost jest tedy bezdůvodná a nemohla se potkati s úspěchem. —
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 9. srpna 1921. RI 989-21-1.
Dr. Brotan.

Citace:

Jest smlouva o zadání stavby divadla smlouvou o dílo či smlouvou kupní? .... Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1921, svazek/ročník 60, číslo/sešit 11, s. 365-368.