Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 60 (1921). Praha: Právnická jednota v Praze, 400 s. + příloha
Authors:
= Právník, 60 (1921)
PDF

Rozhodnutí nejvyššího správního soudu ve veci výmazu
ochranné známky.


Naříkaným rozhodnutím bylo vysloveno, že neměla býti zapsána, a tudíž vymazána býti má slovní známka »Elektra« pro elektrotepelné přístroje a elektrotechnické zboží, kterou stěžovatelka dne 17. června 1919 č. 10942 k zápisu do rejstříku obchodní a živnostenské komory v Praze přihlásila. Opatření ono stalo se z důvodu, že slovní známka »Elektra« utvořena jest připojením koncovky »a« ke kmeni »Elektr«, z něhož se tvoří všechna slova mající vztah k elektřině, obsahuje tedy, jsouc určena pro elektrotepelné přístroje a elektrotechnické zboží, výlučně údaj o vlastnosti zboží jí chráněného, resp, o určení jeho a odporuje tím ustanovení § 1 známk. novelly ze dne 30. července 1895 č. 108 ř. z.
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost do tohoto rozhodnutí
podanou, uváživ toto;
Podle § 1 zákona ze dne 30. června 1895 č. 108 ř. z. jsou vyloučena ze zápisu jako slovní známky taková slova, která obsahují jedině údaj místa, času nebo způsobu výroby, vlastnosti
neb určení nebo ceny, množství aneb váhy zboží. Naříkané rozhodnutí vychází z náhledu, že slovo »elektra« jest ve smyslu
tohoto zákonného předpisu slovem, které pouze údaj vlastnosti
zboží slovem tím označeného obsahuje. Stížnost potírá náhled
ten, trvajíc ną tom, že slovo »elektra« jest slovo fantastické,
pocházejíc od jména dcery Agamemnonovy, či od slova »elektron« v řečtině jantar znamenajícího. S hlediska § 1 známk. novely z r. 1895, kterým byl změněn § 3 bod 2. zákona ze dne 6. ledna 1890 č. 19 ř. z., jest jedině rozhodným, jaký význam má toto slovo podle svého přirozeného a vžitého pojímání jeho v obecném životě. A tu jest notorické, pročež žádného důkazu nepotřebuje, že slovo elektra na prvý poslech nebo po prvém přečtení vzbudí v každém, ať zná původ slova toho či nikoliv, představu energie ve fysice elektřinou zvané a výrobek slovem tímto označený pojímá se všeobecně jako přístroj buď elektřinou činný, nebo elektřinu vzbuzující. Označil-li by se tudíž tímto slovem přístroj elektrotepelný, nebo jiné elektrotechnické zboží, pro něž se stěžovatelka zápisu slovní známky »Elektra« domáhala, vyjadřovalo by slovo to dle svého přirozeného významu výlučně vlastnost a určení zboží tohoto.
Nemohl se proto nejvyšší správní soud přikloniti k vývodům
stížnosti, které se snaží přesvědčiti, že slovo »elektra« jest slovo
fantastické nebo bájeslovné a musil stížnost jako bezdůvodnou
zamítnouti.
Rozhodnutí nejvyššího správního soudu ze dne 28. května 1920, č. 4688.
Dr. Flieder.
Citace:
Rozhodnutí nejvyššího správního soudu ve věci výmazu ochranné známky.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1921, svazek/ročník 60, číslo/sešit 2, s. 71-72.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).