§ 506 tr. z. Meze stížnosti k zachování zákona.

Nejvyšší soud jako soud zrušovaní obnovil rozsudek okresního
soudu v Č. B. ze dne 9. února 1920, jímž byl Rudolf H. obžaloby
pro přestupek podle § 506. tr. z. sproštěn podle § 259. č. 3. tr. ř.
Důvody: Uvedeným rozsudkem byl Rudolf H, sproštěn obžaloby pro přestupek § 506. tr. z., jehož prý se dopustil tím,
že v březnu 1919 v Č. B. podvedl nesplněnou přípovědí manželství a zneuctil Eleonoru K. Okr. s. vzal sice svedení Eleonory K. za prokázané, shledal vsak, že nesplnění slibu manželského nestalo se bez důvodů, nýbrž proto, že obžalovaný se dověděl, že K. byla pro zločin dle § 5. a 85. tr. z. trestána a že porodila mimo manželství, dítě, jež nebylo jím splozeno. K odvolání veřejného žalobce byl naproti tomu obžalovaný rozsudkem krajského jako odvolacího soudu v Č. B. ze dne 12. června 1920 přestupkem uvedeným uznán vinným. Odvolací soud stejně jako okr. soud nalézací dospěl ku přesvědčení, že obžalovaný Eleonoru K. svedl, ale neuznal důvody nesplnění slibu manželského za dostatečné. Rozsudek odv. soudu uvádí, že K. arciť byla předtím, nežli obžalovaný si s ní známost učinil, pro zločin § 5. a 85. tr. z. ku čtyřměsíčnímu, žaláři odsouzena, že však tato okolnost nemůže jí dnes, kdy se poctivě živí, nikým býti vyčítána a že bylo věcí obžalovaného, by před započetím svého poměru s K. se o její pověsti řádně informoval. Další tvrzení obžalovaného, že K. byla s jiným mužem v jiném stavu, není prý ničím dokázáno.
Ani rozsudek soudu prvé stolice ani rozsudek soudu odvolacího nezabýval se zneuctěním vedle svedení v § 506. tr. z. obsaženým. Zneuctěním ve smyslu § 506. tr. z. jest porušení panenské сti zahájením mimomanželských styků pohlavních. Pozbyla-li
dívka již panenské své neporušenosti, pohlavní zneuctění bylo již
provedeno a nemůže se opakovati při nějaké souloži následující.
Poněvadž K. sama doznala, že již před H. měla pohlavní styky
s jinými muži, nelze nazvati potomní její obcování s H. zneuctěním a tím padá tento zákonný znak.
Vzhledem k uvedenému nebylo by třeba zabývati se otázkou,
zdali obžalovaný z vážných důvodů odepřel slibu svému dostáti,
kdyby i v té příčině soud odvolací nebyl vyslovit názor právně
mylný, že totiž bylo věcí obžalovaného, by se před započetím
svého poměru s K. o její pověsti — že byla odsouzena pro zločin
— řádně informoval. Informace taková namnoze není ani možná, již z toho důvodu, že trestní rejstřík není určen pro veřejnost. I kdyby tu tedy bylo zneuctění, vyskytla se dostatečně taková okolnost, pro kterou H. .nesplniv slib manželství, nespadal
pod sankci § 506. tr. z.
Zmateční stížnost tvrdí sice ještě, že se ani soud prvé stolice ani soud odvolací nezabývaly správně pojmem, svedení a
pokud je zjistily, že se tak nestalo způsobem v § 270. č. 6 tr. ř.
uvedeným; dále tvrdí zmateční stížnost, že bylo také důvodné
podezření, že K. byla již s jiným mužem těhotnou, když s ní H.
začal známost, a že by tedy tu byla i další okolnost k neplnění
slibu manželského. V těchto dvou bodech vybočuje však zmateční
stížnost k zachování zákona z mezí § 33. tr. ř., neb touto cestou
možno přezkoumávati jenom porušení zákona a nikoliv výsledky
volného uvážení soudcovského, které v přestupkovém řízení není
vůbec možno přezkoumávati. (§ 362. č. 3 tr. ř., 480 odst. 2 tr. ř.)
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne
4. září 1920 Kг I 650 20.1 Dr. G.

*) Viz rozh. 14. května 1918 Kг. VI 107/18 (sbírka č. 4549).*)

Citace:

§ 506 tr. z. Meze stížnosti k zachování zákona.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1921, svazek/ročník 60, číslo/sešit 1, s. 37-38.