Nárok na přiměřenou odměnu podle § 1168 obč. zák. přísluší podnikateli bez ohledu na stupeň viny objednatele. Nejde tu o náhradu ušlého zisku, nýbrž o dílčí odměnu zahrnutou v celkové odměně za provedení objednaného díla.
Žalobce stavitel domáhal se na žalovaném zjednavším ho ku provedení stavby rodinného domku za úhrnnou částku 70 913 Kč zaplacení částky 5000 Kč (s 5% úroky od podání žaloby), kterýžto »minimální obnos« mu, jak v žalobě tvrdí, účtoval za plány, rozpočet, žádost o povolení stavby a škodu, jež mu vzešla obstaráním materiálu a na ušlém výdělku, a sice z toho důvodu, že se stavby sešlo, ježto žalovaný neměl na stavbu potřebných peněz.
Prvý soud na základě posudku znalcova, který uznal, že žalobce má z důvodu odměny za vykonané práce i náhrady za ušlý zisk nárok na částku okrouhle 9000 Kč, žalobě na zaplacení 5000 Kč, s 5 proc. úroky od podání žaloby, t. j. od 12. března 1929 vyhověl a odsoudil žalovaného k náhradě útrat sporu v částce 1476 Kč 14 hal. do 14 dnů pod exekucí.
Odvolací soud na základě vlastního volného uvážení podle § 273 c. ř. s., hledě k posudku znaleckému a prohlédnuv plánek, rozpočet a povolení stavební, uznal pouze částku 1500 Kč za přiměřenou, odvolání proto částečně vyhověl a rozsudek v odpor vzatý změnil tak, že jest žalovaný povinen zaplatiti žalobci 1500 Kč s 5 proc. úroky od 12. března 1929 do 14 dnů pod exekucí, kdežto ohledně částky 3500 Kč s přísluš. žalobu zamítl, a uznal dále, že útraty obou stran a obou instancí se navzájem zrušují.
Nejvyšší soud k dovolání žalobcovu uznal takto právem, že jest žalovaný povinen zaplatiti žalobci do 14 dnů pod exekucí obnos 3500 Kč, s 5 proc. úroky ode dne 12. března 1929. V téže lhůtě a pod týmiž následky, nahraď žalovaný žalobci na útratách řízení v první stolici 1270 Kč 10 hal., jako část útrat řízení v druhé stolici obnos 140 Kč 45 hal. a na útratách řízení dovolacího obnos 326 Kč 40 hal. Důvody: S odvolacím soudem nelze souhlasiti (§ 503 č. 4 c. ř. s.); na souzený případ použíti jest ustanovení §u 1168 o. z., podle něhož, sešlo-li s díla pro okolnosti nastalé u objednatele, má podnikatel nárok na smluvenou, pokud se týče přiměřenou odměnu. Že sešlo s díla pro okolnosti nastalé u žalovaného, je zjištěno. Nárok na odměnu přísluší podnikateli bez ohledu na stupeň viny objednatele. Nelze děliti požadovanou částku na náhradu za plán, za rozpočet, opatření stavebního povolení, na náhradu za škodu a ušlý výdělek, čili, jak odvolací soud praví, za ušlý zisk. I když žalobce k odůvodnění svého nároku a požadované částky uvedl, zač v jednotlivostech částku 5000 Kč žádá, jde o odměnu za objednané dílo, jež zahrnuto bylo v rozpočtové úhrnkové sumě 70 913 Kč.
Podle posudku znalce náleželo by žalobci na odměně celkem na 9000 Kč. Žalobce před sporem požadoval v dopisech ze dne 26. ledna a 23. února 1929 částku 3504 Kč. Soud není vázán na posudek znalců a odchýlení se od něho výtku dovolatelovu podle § 503 č. 3. c. ř. s. neopodstatňuje. V souzeném případě je použíti §u 273 c. ř. s. Usuzuje podle volného uvážení dovolací soud shledává onu částku, kterou žalobce požadoval před sporem, z požadované odměny za přiměřenou. Proto vyhověl částečně dovolání a změniv rozsudky nižších soudů uznal, jak shora ve výroku je uvedeno.
Rozhodnuti nejvyš. soudu ze dne 1. dubna 1932 č. j. Rv 102/31/1.
Dr. Jar. Koutník.