Připevnění nálepek neb označení při zastavení věcí movitých podle § 452 obč. zák. musí býti trvalé. Odstraněním jich, třeba náhodným, pomíjí právo zástavní a nelze je uplatňovati vůči třetím osobám, jež o něm nevěděly.
Z důvodů rozhodnutí nejvyššího soudu: Podle skutkového zjištění nižších soudů byly ovšem na zmíněné předměty upevněny nálepky »zastaveno pro firmu H. D. a spol.«, avšak během času se staly nečitelnými, odpadly a v době, kdy uvedené předměty byly exekučně zabaveny pro pohledávky dovolatelů, nebylo na nich již žádných nálepek. Nelze přisvědčiti právnímu názoru odvolacího soudu, že stačilo, že nálepky byly nalepeny na zabavené předměty a že další osud použitého znamení nemůže již míti žádného vlivu na platnost nebo neplatnost nabytého práva zástavního. Tento názor, jenž byl také vysloven v ojedinělém případě nejvyšším soudem (sb. n. s. čís. 4050), není udržitelný.
Účelem ustanovení § 452 obč. zák. jest právě ochrana obecenstva, jež poskytuje úvěr a má míti možnost a příležitost, aby se přesvědčilo o úvěruhodnosti zástavcově. Tomuto účelu však přirozeně může vyhověti jen takové označení značkami, které nelze odstraniti, tak aby skutečnost zabavení byla navenek trvale zřetelná, nemůže však vyhověti pouhé upevnění značek, jež by v příštím okamžiku mohly býti zase odstraněny, právě snad za účelem klamání obecenstva. Tu by šlo o úplně bezvýznamnou formálnost. Připevnění nálepek musí tedy býti trvalé. Označení podle § 452 obč. zák. má nahraditi uschování podle § 451 obč. zák. a musí proto býti trvalé. Odstraněním označení pomíjí zástavní právo právě tak, jako pomíjí vydáním věci z uschování.
Zmizely-li značky ať z jakékoliv příčiny, nelze zástavní právo uplatňovati vůči třetím osobám, jež o něm nevěděly. (Srov. rozh. sb. n. s. čís. 3161 a 4883.)
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 4. února 1932 č. j. Rv I 1360/30.
Dr. K.