Se zřetelem na ustanovení min. nař. z 23. srpna 1858, č. 129 ř. z. nemůže vykonávati soudnictví v trestních věcech policejních kancelářská síla pomocná.
V trestním řízení policejním prováděl výslechy obviněných a svědků, jakož i trestní nález vyhlásil, zaměstnanec kancelářské služby pomocné.
Žalovaný úřad odvolání, jež tyto nedostatky uplatňovalo, nevyhověl. Nejvyšší správní soud zrušil naříkané rozhodnutí, vycházeje z úvah:
Názor žalovaného úřadu, že práce, jež prováděl kancelářský pomocník, mají povahu jen prací pomocných, je nesprávný, neboť ani protokolární výslech obviněného a výslech svědků, ani ústní vyhlášení trestního nálezu za takové práce pokládati nelze. Výslech obviněného a svědků je podstatnou součástí trestního řízení, ve kterém má býti zjištěno, zda obviněný se nedopustil přestupku kladeného mu za vinu, a má tedy čin spáchaný obviněným býti objasněn zjištěním skutečností, jež po právní stránce v konkrétním případě padají na váhu. Ústní vyhlášení nálezu jest úředním výrokem o vině a trestu, a může podle povahy věd býti provedeno jen osobou, jež — jsouc k tomu povolána — o vině a trestu skutečně rozhodla. Majíc obdobu v soudním rozsudku, nemůže býti vyhlášení nálezu pokládáno za práci pomocnou. Nařízením ministerstva vnitra a spravedlnosti a nejvyššího úřadu policejního z 23. srpna 1858, 6. 129 ř. z. byly vydány na základě cis. rozhodnutí z 19. srpna 1858 předpisy o tom, kdo může vykonávati soudnictví ve příčině přestupku, jež přísluší vyšetřovati a trestati politickým a policejním úřadům. Ustanovení § 1 tohoto nař., podle něhož soudnictví ve příčině uvedených přestupků mohou vykonávati jen ti, kdo prokáži, že vykonali obecnou praktickou zkoušku ze správy politické [písm. c)] nebo zkoušku ze soudnictví policejního a politického tímto nařízením předepsanou [písm. f)], dosud zrušeno nebylo. Nemůže tedy podle toho vykonávati soudnictví v trestních věcech policejních kancelářská síla pomocná. Důvodně proto se vytýká ve stížnosti, že v tomto případě bylo trestní řízení v první stolici provedeno a trestní nález vyhlášen orgánem k tomu podle zákona nepovolaným, a že žalovaný úřad, který takový »trestní nález« potvrdil, dopustil se nezákonnosti.
(Nález z 27. listopadu 1937, č. 511/35-3.)