Odbytné nemanželského otce.

Dne 17. VI. 1937 uzavřel stěžovatel jako nemanželský otec dítěte F. H. H., narozeného dne 19. 11. 1931, s poručníkem a matkou dítěte smír, v němž se zavázal složití do jednoho měsíce odbytné v částce 8000 Kč. Při tom bylo také ustanoveno, že matka dítěte může používati úroků z tohoto obnosu na výchovu a výživu dítěte, že však na kapitál smí býti sáhnuto jenom v případě zjištěné nouze dítěte. Kdyby pak z tohoto důvodu kapitál byl vyčerpán před tím než dítě se může samo živi ti, může býti otec dítěte přidržen k nové alimentaci. Dne 2. VI. 1938 navrhla matka dítěte, aby jí byl vyplacen na výživu dítěte z odbytného měsíčně obnos 120 Kč, jelikož jak ona, tak i její manžel jsou bez zaměstnání, odkázáni jsouce jenom na podporu v nezaměstnanosti, v důsledku čehož octlo se i dítě v nouzi. Poněvadž přítomný poručník tyto údaje potvrdil, vyhověl prvý soud napadeným usnesením návrhu matky a vyrozuměl o tom také otce dítěte, jemuž usnesení bylo doručeno dne 4. VI. 1938. Tento podal proti tomuto usnesení dne 18. VI. 1938, tedy včas, rozklad, pokud se týče stížnost s návrhem, aby napadené usnesení pro vadnost řízení a proto, že neodpovídá zákonu, bylo zrušeno.
Jest předně otázka, zdali otec dítěte jest vůbec oprávněn k rekursu, kteroužto otázku prvý soud nadhodil v usnesení ze dne 11. VII. 1938, kterým rozkladu stěžovatele nebylo vyhověno. Jinými slovy jde o to, zdali jest považovali otce dítěte za účastníka ve smyslu § 6 zák. č. 100/31 Sb. zák. a nař. Na tuto otázku jest dle názoru rekursního soudu odpověděti kladně.
Odbytné jest totiž smluvní náhradou (ekvivalentem) za plnění, jimiž jest nemanželský otec povinen podle zákona svému dítěti. Podle hospodářského účelu jest odbytné úhradním fondem, z něhož mají býti placeny veškeré náklady na výživu, výchovu a zaopatření dítěte a jenž má podle vůle stran pro všecky tyto účely vystačiti. Kdyby nevystačil, pak by nastoupila podle § 166 obč. zák. podpůrná vyživovací povinnost matky a jejich rodičů.
V tomto případě však strany ujednaly, že dojde-li k té okolnosti, že by odbytné nevystačilo, má nastoupiti opět alimentační povinnost nemanželského otce.
V případě smíru o odbytném získávají obě strany určité výhody, jednak však berou na sebe i určité nevýhody. Nemanželský otec zajišťuje si složením odbytného v určité, pevně stanovené výši klid pro budoucnost. Má tedy stěžovatel v tomto případě zájem na tom, aby soud nedovolil, aby bylo sáhnuto na složený kapitál anebo aby se tak stalo jenom v omezeném rozsahu. Jest tudíž účastníkem řízení a jako takový musí podle § 18, odst. 2. zákona č. 100/31 pod zmatečností řízení [§ 41, lit. g) cit zák.] býti vyslechnut.
Poněvadž se tak nestalo, bylo usnesení zrušiti jako zmatečné a prvému soudu uložíti, aby znova rozhodl.
(Krajský soud v Litoměřicích, č. j. R V 595/38.)
Dr. Frydrych.

Citace:

Odbytné nemanžlského otce. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1938, svazek/ročník 77, s. 509-510.