K rozhodnuti o žádosti za přiznání odkladného účinku stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu podle § 17 zák. č. 36/1876 ř. z. resp. zák. č. 164/1937 Sb. je příslušným vždy úřad, který v základním sporu rozhodl jako úřad žalovaný.
Paragraf 17 zák. o nejv. správ, soudě č. 164/1937, který je ve věci, jež je na sporu, shodný s ustanovením § 17 zákona o správ. soudě č. 36/1876 ř. z., za jehož platnosti bylo naříkané rozhodnutí vydáno, stanoví, že stížnost k správnímu soudu nemá sama o sobě odkladného účinku. Stěžující si strana může však žádati o takový odklad u žalovaného správního úřadu, který jej povolí, nevyžadují-li veřejné zájmy okamžitého výkonu a vzešla-li by straně z tohoto výkonu nenahraditelná újma. Je tedy podle tohoto ustanovení příslušným k rozhodování o povolení odkladného účinku stížnosti žalovaný správní úřad, tedy onen úřad, který vydal rozhodnutí stížností k správnímu soudu napadené, o jehož odklad se jedná. Rozhoduje tedy o příslušnosti úřadu, povolaného k vyřízení žádosti o povolení odkladného účinku, právě fakt, zda tento úřad je v hlavním sporu úřadem žalovaným, takže je zcela irrelevantni, jak se to má s příslušností úřadu v hlavním sporu.
Nález z 29. dubna 1938, č. 6493/35-6.