Nový švýcarský trestní zákoník byl koncem minulého roku schválen švýcarskou Národní radou a nabude účinnosti 1. lednem 1942. Konečně bylo korunováno úspěchem dílo, započaté před více než čtyřiceti lety; pocházíť první osnova, proslulé dílo profesora Stoosse, z r. 1894. Tato i pozdější četné osnovy byly pak pro své vynikající vlastnosti vzorem mnohým pozdějším kodifikacím v oboru trestního práva, které namnoze svůj vzor předešly, sfavše se dříve zákony. Ve Švýcarsku byla uzákonění osnov na překážku okolnost, že šlo zároveň o sjednocení práva jednotlivých kantonů, které žárlivě střeží svoji samostatnost v oboru zákonodárném. I po sjednoceaú trestního práva hmotného zůstane kantonům vyhrazena zákonodárná úprava organisace soudní, práva procesního. trestního práva správního a výkonu trestu, pokud nebyly dotčeny některými předpisy trestního zákona. Jako osnovy, vyznačuje se i nový trestní zákon stručností, což je viděti již z toho, že čitá pouze 401 paragrafy, ačkoli obsahuje úpravu četných otázek, které někdy bývají předmětem zvláštních zákonů, jako zejména trestní právo mládeže. Pozornosti zaslouží, že zákon nezná trestu smrti, který ani dosud nebyl v četných kantonech připuštěn. Jako československá osnova z r. 1937 připouští i trestní zákon švýcarský změnu kvalifikace činu podle rozhodnutí soudce, a to v té formě, že soud může zločin posuzovati jako přečin a přečin jako přestupek.