Obecní dávku z masa a obecní poplatek za zvěropolicejní prohlídku masa a masných výrobků podle pravidel platných v r. 1932 v Liberci, co do rozhodných ustanovení shodných se vzorcovými pravidly vl. nař. ř. 143/1922, resp. č. 15/1928 Sb., jest platiti: z masa a masných výrobků, jež se dovážejí a prodávají vojenskými zátišími, zřízenými podle služ. předpisu branné moci Š-III-3.
Okolnost, jaký konečný účel podnikatel svou činností sleduje, stejně jako okruh kupců a zboží, na něž se omezuje, a posléze okolnost, pracuje-li se ziskem větším či menším, jsou právně irrelevantní pro posouzení otázky, lze-li nějakou činnost pokládati za činnost provozovanou po živnostensku, resp. k účelům obchodním.
Jedině rozhodným jest, provozuje-li se ona činnost tak, aby se dosáhlo nějakého zisku.
Organisace a činnost vojenských zátiší jest upravena služ. předpisem Š-III-3. Podle bodu 1 jsou vojenská zátiší výchovná zařízení vojenská, tedy zařízení provozovaná vojenskou správou. Bod 94 nařizuje, že musí býti snahou každého vojenského zátiší, aby bylo soběstačným a svoje výdaje mohlo hraditi z dosažených výtěžků různých vlastních podniků. Podle bodu 98 vlastní podniky vojenského zátiší mají mu zajistiti stálý příjem k úhradě režie, případných ztrát a k podpoře výchovné činnosti mezi vojíny. Takovým podnikem je mimo zábavné podniky prodejna a jídelna. Podle bodu 100 je prodejna a jídelna hlavním zdrojem příjmů zátiší. Musí býti spravována podle zásad obchodních. Podle bodu 101 ceny zboží musí (sice) býti nižší nežli jinde; ale k nákupní ceně smějí se připočítávati nejen skutečně placené výdaje dopravní, kalkulované ztráty z vysychání, provážení atd., daň z obratu, nýbrž i určitý — nejvýš 10% — zisk. Nakupovati smějí v prodejně i členové rodin gážistů. Bod 107 počítá s přebytky prodejny. Podle bodu 124 z výtěžků hradí se především režie, zbytku se použije ve prospěch vojínů, na předplatné časopisů, nákup a vazbu knih, na podporu výchovné činnosti a pod.
Z uvedených předpisů je patrno, že prodejna a jídelna vojenských zátiší jsou podniky vojenské správy, provozované tak, aby se nejen hradila režie, nýbrž aby se dosáhlo nadto určitého zisku. Jde tu tedy nepochybně o činnost, která má podstatný znak čin- nosti živnostensnké. Okolnost, že výše zisku je omezena a použití zisku vázáno na účely výchovné a kulturní, je irrelevantní.
Nález ze dne 21. ledna 1938 č. 10091/38.