Strena Dolenciana, Krekiana, Kuseiana, Skerliana. (I, díl, Lublaň 1937, str. 1—645). Pod uvedeným názvem vyšla nedávno literární pocta na pamět 60. narozenin profesorů lublaňské university M. Dolence, Jiřího Kreka, Jakuba Kušeje a Emiliana Škerlja. Vydaný svazek obsahuje příspěvky z platného práva, převážně jugoslávského; jen něco málo jest věnováno jiným oborům. Rozsah příspěvků jednotlivých autorů jest dosti nerovnoměrný; vedle článků, čítajících jen několik stránek, jsou ve spise i obsáhlé stati, jež by samy o sobě stačily na samostatnou monografii. K těmto posledním náleží zejména studie Dr. Čed. Markoviče, bývalého profesora na universitě v Subotici; je to vlastně obsáhlý posudek autorův o nové osnově občanského zákoníku pro Jugoslávii. Autor odmítá osnovu, vytýkaje jí mimo jiné, že se opírá o rakouský zákoník občanský z r. 1811 s novelami z r. 1914—1916, novelisujíc vlastně tedy dílo novelisované, aniž by dosahovala úrovně současných zákoníků a osnov. Ač osnova vykazuje v mnohém pokrok, přece jest autor mínění, že nevyhovuje ani systémem, ani obsahem, ani jazykem. Druhým obsáhlým příspěvkem jest německá studie vídeňského profesora Dr. H. Sperla o jugoslávském civilním procesu a právu exekučním; spisovatel zde podává v přehledném výkladu novoty, jež byly v uvedeném zákoně zavedeny na rozdíl od rakouského civilního řádu soudního a řádu exekučního. Tyto dvě studie tvoří skorém polovinu vydané publikace.
Jugoslávskému právu jsou dále věnovány příspěvky Dr. Zlatka Herková (Trestně právní odpovědnost při deliktech podle zákona o nepřímých daních), prof. Dr. Mladěna Peiveriče (Odpovědnost za pomocníky při splnění závazku), Vojka Koprivnika (Tři rozpravy k lesnímu zákonu) a prof. Dr. S. Zuglia (Vzájemný vliv žaloby pro zmatečnost a žaloby za obnovu řízení). Záhřebský profesor Dr. B. Eisner přispěl studií, v níž srovnává manželské právo československé a jugoslávské osnovy občanského zákoníku (v jazyce německém). Dvě stati týkají se práva rumunského; obě jsou psány německy. Prvá z pera Dr. E. Mandicevschiho pojednává o manželském právu rumunském, druhou napsal Dr. Cornel Chiselita o nastávající reformě civilního procesu v Rumunsku. Jedna studie je z právních dějin o rodinném, a donačním statku ve Slavonii, celkem dosti úryvk ovitá, kterou napsal Dr. Jos. Bösendorfer; jedna spadá do práva mezinárodniho (o nynějším stavu ratifikace právních norem o dopravě zboží na moři z pera docenta záhřebské university Julia Mogana). Konečně zastoupeni jsou příspěvky členové německé university pražské, a to F. Sander statí o poměru státu k právu a Dr. Heinz O. Ziegler prací »Herrschaft und Legitimitát«, v níž autor podává své poznámky k otázce realistické státovědy. Celkem obsahuje vydaný svazek 13 příspěvků, z nichž téměř polovina (6) je psána německy.
Vydaný sborník dává nahlédnouti do oblasti platného práva, která nyní právníky v Jugoslavii zajímá. Jsou to převážně otázky reformy legislativy, jež stále ještě v různých oborech nevedla k žádoucímu sjednocení, ač jeho potřeba se obecně uznává. V Jugoslávii platí na př. pro právo občanské šest různých zákoníků, k nimž jakožto sedmé přistupuje ještě právo šeriatské, takže připomínka ve stati Makovičově, že lidé, žijící pod vládou různých zákonů, necítí se být občany jednoho státu, jest velmi na místě. Ale věc není tak snadnou při různých náboženských i národních názorech i při rozmanitých zvláštnostech a zřízeních jednotlivých složek jugoslávského státu, takže snaha o jednotné zákony dojde jen pozvolna ke kýženému cíli. T. Saturník.