Ke zřízení hrazení, jež se nezřizuje proti třídě neb ulici, je třeba stavebního povolení podle § 27 čes. stav. řádu (zákon č. 5/1889 z. z. čes.), je-li hrazení součástí stavby, která vyžaduje stavebního konsensu.
Hrazení není součástí stavby, není-li zřizováno na stavebním pozemku, na kterém je zřízena tato stavba.
Podle § 27 stav. řádu českého (zákon č. 5/1889 z. z. čes.) je pro zřízení hrazení třeba stavebního povolení jen tenkráte, zřizuje-li se hrazení proti třídě nebo ulici. Stavební řád tu vychází z předpokladu, že zřízením hrazeni nenastává zpravidla ohrožení veřejných zájmů, a proto předpisuje stavební povolem jen tenkráte, když hrazením mohou býti ohroženy ony specielní veřejné zájmy, které vyplývají ze vztahu hrazení k veřejným zájmům komunikačním.
Ustanovení stav. řádu, že ke zřízení hrazení je třeba stavebního povolení jen tehdy, jde-li o hrazení proti třídě nebo ulici, má arci svůj smysl jen tenkráte, jestliže je hrazení samostatným stavebním objektem, neboť jen tehdy je na místě rozlišovati mezi jednotlivými druhy »staveb«, o nichž stav. řád mluví v § 27, odst. 1. Jestliže však hrazení je součásti »stavby«, pak arci není možno říci, že by nebylo pro ně třeba stavebního povolení, neboť otázku tu nutno zodpověděti podle toho, co stav. řád předpisuje práyě pro ten druh »stavby«, jejíž součástí hrazeni je. Tato úvaha došla svého vyjádření již také v judikatuře tohoto soudu, zejména v nálezu Boh. A 4858/25.
Ovšem otázka, kdy je hrazení součástí stavby, která vyžaduje stavebního konsensu, musí býti řešena v prvé řadě z ustanovení stavebního řádu. Za jisté je pokládati, že o součásti stavby nebude lze u hrazení nikdy mluviti, jestliže není zřizováno na stavebním pozemku, na němž stojí ona stavba. To plyne z účelu a smyslu řízení, jež stavební řád předpisuje pro přeměnu pozemkových parcel na pozemky stavební, kteréžto řízení má podle stavebního řádu vždy udělení stavebního konsensu předcházeti (srovnej nález Boh. A. 7611/28). Děje se tak totiž buď v řízení parcelačním podle §§ 10 a násl. stav. řádu, anebo kde parcelaoního řízení není třeba — postupem stanoveným v § 6 stav. řádu. K formální přeměně pozemkové parcely na pozemek stavební podle § 6 stav. řádu dochází pak buď v samostatném řízení nebo involvuje kvalifikaci pozemku stavebního v sobě stanovení stavební čáry (srv. nález Boh. A 369/20), anebo po případě i udělení stavebního konsentu (srv. nález býv. rak. správ. soud. dvoru ve Vídni Budw. A. 6392/1908). Vždy jde v podstatě o to, aby bylo zjištěno — ať již výslovně nebo implicite — zda určitá pozemková plocha se hodí k tomu, aby z ní byla utvořena jednotka pro zastavení způsobilá. Vyžaduje-li však stavební řád zásadně, aby, prve nežli se konsenituje nějaká stavba, byla plocha, které má býti k účelům onoho stavebního objektu použito, vymezena jako samostatná jednotka, od ostatní pozemkové plochy odlišná, pak zajisté není možno za součást stavby, která je na takovéto jednotce postavena, pokládati hrazení, které se zřizuje mimo tuto jednotku.
Nález ze dne 11. února 1938 č. 1803/35-4.