Rozhodovati o předpisu pojistného podle zákona č. 221/1925 Sb. je povolán okresní sbor léčebného fondu veřejných zaměstnanců.
Podle § 13, odst. 1 zákona č. 221/25 Sb. provádí pojištění podle tohoto zákona Léčebný fond veřejných zaměstnanců se sídlem v Praze, jehož orgány jsou ústřední sbor a jeho představenstvo a okresní sbory (§ 14); § 16 stanoví, že pro obvod každého okresního úřadu se zřídí okresní sbor, v jehož čele stojí přednosta okresního úřadu nebo jeho zástupce; kancelářské práce okresního sboru obstarává okresní úřad.
Z ustanovení §§ 20 a 24 pak plyne, že rozhodovací kompetence v otázkách pojištění podle cit. zákona jest rozdělena mezi ústřední sbor a okresní sbory: Paragraf 20 určuje kompetenci ústředního sboru a stanoví v bodu 9, že ústřední sbor rozhoduje s konečnou platností o stížnostech do opatření okresního sboru. Ježto o předpisování pojistného podle zákona nerozhoduje ústřední sbor, kdyžtě tato pravomoc v § 20 uvedena není, nemůže býti pochybností o tom, že toto oprávnění nutno subsumovati pod bod 1, § 24, kde se okresnímu sboru přikazuje »povinnost bdíti nad prováděním léčebné péče v okresu«, neboť i takováto agenda spadá pod uvedený pojem, resp. pod pojem »opatření okresního sboru« ve smyslu § 20, bodu 9. Z toho plyne, že o předpisu pojistného rozhoduje v první stolici okresní, v druhé stolici ústřední sbor (srov. i nález Boh. A 11786/35). Nikterak však ze zákona nelze vyčísti, že by okresní úřad jako takový byl oprávněn předepisovati pojistné, tedy vydávati rozhodnutí, jimiž se stanoví způsobem právní moci schopným povinnost zaměstnavatele k placení pojistného, neboť nehledíc k tomu, že by bylo k založení této pravomoci okresního úřadu, který stojí zcela mimo orgány, pojištění podle tohoto zákona provádějící, výslovného zákonného předpisu, omezuje zákon sám součinnost okresního úřadu jen na obstarávání kancelářských prací, pod kterýžto pojem nelze však zahrnouti nějakou činnost judikující.
Paragraf 5 vládního nařízení č. 145/26 Sb. ovšem stanoví, že předpis pojistného ..... provede okresní úřad hned po učiněné přihlášce a vydá platební výměr. Kdyby se toto ustanovení mělo vykládati tak, že vydávání platebního výměru, t. j. stanovení platební povinnosti zaměstnavatele, je věcí okresního úřadu, bylo by ovšem v rozporu se zákonem, neboť ani pod pojem »zapravování« (§ 33 zák.) nelze vydávání platebního výměru subsumovati, avšak po názoru nejvyššího správního soudu cit. § 5 a stejně i § 2, odst. 2 téhož nařízení, když mluví o »předpisování«, má toliko ten význam, že kancelářskou práci spojenou s vydáním platebního výměru, t. j. s předpisem pojistného spojenou, obstará okresní úřad, neboť »kancelářskou prací« nelze již pojmově rozuměti vydávání autoritativních aktů, pod které přece spadá stanovení platební povinnosti.
Nález ze dne 2. listopadu 1938, č. 6182/35-5.