Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 77 (1938). Praha: Právnická jednota v Praze, 596 s.
Authors:
(6
Rozhodčí komise podle zákona o záv. výborech č. 330/1921 Sb. není oprávněna ukládali volebnímu výboru provedení doplňovací volby ve smyslu § 58, odst. 3 zákona č. 75/1919 Sb. v případě, že nemohly býlí obsazeny všechny mandáty závodního výboru proto, že volební skupina nejmenovala tolik kandidátů, kolik mandátů na ni připadlo.
Jest sice pravda, že ani zákon č. 330/1921, ani volební řád, vydaný na základě zmocněaii daného § 11 cit. zákona vlád. nařízením č. 2/1922 Sb., nemá výslovného ustanovení o tom, co má nastali v případě, když při přikazování mandátů jednotlivým volebním skupinám se objeví, že některá volební skupina nejmenovala ani tolik kandidátů, kolik mandátů na ni připadlo, takže nemůže svými kandidáty obsaditi všechny mandáty, jež jí připadly. Z této okolnosti však po názoru soudu ještě neplyne, že by tu byla v zákoně mezera. Především dlužno přihlédnouti k tomu, že předpisy zákona čís. 330/1921 jsou sice předpisy juris cogentis, avšak jen v tom smyslu, že zřízení závodního výboru nezávisí na vůli majitele závodu, ano, že je proti němu i vynutitelné. Avšak zřízení závodního výboru, jenž podle svého poslání jest zastupitelstvem zaměstnanců závodu, nemůže býti vynuceno proti vůli těchto zaměstnanců samých, zejména nemohou tito zaměsitnanci býti žádnými prostředky přinuceni, aby provedli volbu, která jest jediným zákoarným prostředkem, jímž závodní výbor může býti zřízen (srov. nález Boh. A 8376/30). Zřízení závodního výboru je tedy kogentnim jen vůči podnikateli, kdežto na straně zaměstnanců je toliko fakultativní, takže tito mcnhou zřízení tohoto orgánu, jež jim je ponecháno, pasivním chováním na př. nepodáním kandidátek) vůbec zmařiti. Tím méně mohou býti zaměstnanci, sdruženi ve volební skupině, nuceni jmenovati určitý počet kandidátů, aby mohla býti obsazena veškerá místa v závodním výboru.
Pro správnost tohoto názoru mluvi i ustanovení § 20, odst. 2, posl. věta zákona č. 330/1921 Sb., podle něhož jest provésti novou volbu teprve tenkráte, klesl-li počet členů závodního výboru spolu s náhradníky pod polovici. Z toho je jasně patrno, že zákonodárce sám počítal s tím, že počet členů závodního výboru s náhradníky může býti menší než počet členů stanovených § 10 zákona o závodních výborech, že však této okolnosti nepřikládal žádné právní relevance na tak dlouho, dokud počet členů závodního výboru spolu s náhradníky neklesl pod polovici.
Může-li však závodní výbor během svého funkčního období platně fungovati i při menším počtu členů, pak nelze shledati důvodu, proč by závodní výbor, který, jak shora dovoženo, by nemusil býti vůbec ustaven, nemohl hned při svém složeni míti menší počet členů, jestliže obsazení všech mandátů je z důvodu malého počtu kandidátů na kandidátní listině uvedených nemožné, a jestliže tento menší počet jeho členů není na překážku tomu, aby výbor sám mohl platně fungovati.
Nález ze dne 29. ledna 1938 č. 7056/35-5.
Citace:
Rozhodčí komise podle zákona o záv. výborech č. 330/1921 Sb.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1938, svazek/ročník 77, číslo/sešit 3, s. 200-201.