Učitel veřejné školy národní, který nastoupil vojenskou službu presenční prvého dne v měsici, nemá nárok na polovinu měsíčního platu podle § 4 zák. č. 279/1934 Sb. z. a n. o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech.
Podle § 4 ve spojení s § 10 zák. č. 279/'1934 Sb. přísluší osobě v učitelské službě, jejíž platové poměry jsou upraveny podle zák. č. 104/26 Sb., povolané k vojenské službě presenční, v měsíci, ve kterém nastoupí vojenskou službu presenční, za dny do nastoupení této služby polovina měsíčního platu; ode dne opětného nastoupení civilní služby až do konce měsíce přísluší mu za každý den jedna třicetina měsíčního platu.
Je sice pravda, že nastoupením služby »v měsíci« lze rozuměti podle obyčejného významu slov nastoupení služby v každý den, a tedy i v prvý den měsíce, leč nelze přehlédnouti, že podle dalšího znění uvedeného místa zákona jest státnímu zaměstnanci (učiteli veřejné školy národní) vyplatiti polovinu měsíčního platu jen za dny do nastoupení této služby« (t. j. presenční služby vojenské). Mluví-li zákonodárce o »dnech v měsíci do nastoupení vojenské služby presnční«, vyjadřuje po názoru soudu jasně a zřetelně, že to mohou býti toliko dny, které předcházejí dnu nástupu presenční služby vojenské v tomto měsíci, a tedy dny ztrávené učitelem v dosavadní jeho službě a contrario služby vojenské. Z toho plyne, že polovina měsíčního platu je úplatou za dny výkonu činné služby učitelské. Předpokládá tedy uvedený předpis, že učitel veřejné školy národní v měsíci, ve kterém nastoupil presenční službu vojenskou, konal také činnou službu učitelskou. Správnosti tohoto výkladu nasvědčuje znění pravidla druhé věty cit. § 4, podle něhož náleží učiteli při návratu z vojenské služby presenční pro zbytek měsíce za každý den činné služby učitelské jedna třicetina měsíčního platu. I toto pravidlo honoruje tedy skutečnou službu civilní a liší se od pravidla věty prvé jen způsobem odměny: podle tohoto se určuje odměna paušálem, u onoho se odměna vyměřuje podle dnů skutečné služby civilní.
Nález ze dne 22. prosince 1937 č. 2983/36-4.