Pro otázku přípustnosti snížení činovného ve smyslu § 8, odst. 4 vl. nař. č. 252/1933 Sb. je u zaměstnance bydlícího ve společné domácnosti s rodiči právně nerozhodnou skutečnost, že se stravuje mimo tuto domácnost.

Podle ustanovení odst. 4, § 8 vl. nař. č. 252/33 Sb. svobodným státním zaměstnancům, kteří bydlí ve společné domácnosti s rodiči, z nichž alespoň jeden jest veřejným zaměstnancem v činné službě, snižuje se činovné o 30%.
Ustanovení odst. 4 jest zařáděno do předpisu, který jedná o snížení činovného, v odst. 1—3 u manželů a v odst. 4 u svobodného státního zaměstnance, který bydlí s rodiči ve společné domácnosti. Kdežto ustanovení odst. 1—3 předpokládá žití nebo nežití manželů ve společné domácnosti, předpokládá v odst. 4 bydlení státního zaměstnance ve společné domácnosti s rodiči.
Norma ta rozeznává tedy jednak mezi žitím a bydlením ve společné domácnosti, nestanoví sice, co rozuměti těmito pojmy, z obecného jejich významu však plyne, že pojem žití a bydlení ve společné domácnosti nejsou pojmy totožné, nýbrž od sebe odlišné. Kdežto »žití« ve společné domácnosti znamená společné obstarávání všech životních potřeb členů domácnosti, »bydleti« ve společné domácnosti značí obstarávati společně ukojení jen jedné potřeby životní, totiž potřeby bydlení se členy domácnosti v jednom bytě. Je tedy pojem bydleli ve společné domácnosti užší než pojem žití. Nelze tedy ani ze vzájemné souvislosti slov »bydlí ve společné domácnosti« vyvozovati, že jde nejen o obstarávání ukojení potřeby bytové, ale i o obstarávání ukojení ostatních potřeb životních. Správnost tohoto stanoviska podporuje i úvaha, že činovné je určeno především k úhradě nákladů na byt (srovn. nález Boh. A 14183/38).
Nález ze dne 2. září 1938, č. 4536/35-6.

Citace:

Pro otázku přípustnosti snížení činovného. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1938, svazek/ročník 77, s. 541-541.