Z judikatury nejvyššílio správního soudu ve věcech administrativních.
Nárok na důchod invalidy, jemuž byla odňata trafika dříve mu propůjčená, jest od doby odnětí posuzovati podle předpisu § 3 požitkového zákona.
V důsledku toho je pro vyměření důchodu na rok, následující po odnětí trafiky, rozhodný příjem, který měl válečný poškozenec v kalendářním roce předchozím, kdy ještě trafiku měl. Do tohoto příjmu započítává se také příjem pocházející z trafiky.
Podle § 4, odst. 1 zák. č. 142/1920 Sb. ve znění zák. č. 39/1922 Sb. přísluší válečnému poškozenci, jemuž byla propůjčena trafika, nárok na důchod tenkráte a potud, když a pokud příjem z tohoto podniku nepřevyšuje o 100% požitky, jež by mu jinak podle tohoto zákona příslušely. Ze slov »tenkráte a potud, když a pokud« plyne, že ustanovení to přichází v úvahu jedině pro onu dobu, ve které válečný poškozenec má, resp. měl příjem z podniku v § 4, odst. 1 řečeného zákona označeného. V tom smy.slu ustanovuje také vlád. nařízení č. 363/1922 Sb. v odst. 3 k § 4 zákona, že změna, vyplývající z propůjčeni nebo z odnětí podniku v ustanovení tom označeného, provede se podle možnosti od prvého dne měsíce následujícího propůjčeni nebo odnětí podniku. Výraz »podle možnosti znamená, že změna ta provede se ihned, jakmile jsou dány všechny předpioklady pro toto opatření. Vzdal-li se stěžovatel provozování trafiky, nevztahovala se na něho od prvého dne měsíce, následujícího po Odnětí tabáční trafiky, ustanovení § 4, odst. 1 cit. zákona. Od tohoto dne platí pro stěžovatele všeobecné předpisy, stanovící podmínky nároku na důchod, tedy i ustanovení § 2 zákona.
Podle § 2 ve spojení s vl. nařízením č. 363/1922 Sb. má poškozenec nárok na důchod, jestliže příjem jeho, dosažený v kalendářním roce předcházejícím roku, pro který o nároku na důchod
má býti rozhodnuto, nepřekročil-li Kč 5000—, resp. hranici zvýšenou podle § 3 cit. zákona o 10% na každou osobu, žijící s poškozencem ve společné domácnosti, k jejíž výživě je poškozenec podle zákona povinen přispívali a skiuitečně přispívá. Rozhodný pak je, jak nejvyšší správní soud konstanitně judikuje ("srovnej na př. nález Boh. A 11958/35), a jak také je stanoveno vl. nařizením č. 363/1922 Sb. k § 2 cit. zákona, příjem, tvořící základ pro ukládání daně z příjmu (důchodové), a to příjem dosažený v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž se jedná o přiznání nebo zastavení důchodu.
Nález ze dne 5. ledna 1938 č. 3646/35-5.