Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 64 (1925). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:

Je propůjčení mlýna a spojené s ním pily za úplatu nájmem či pachtem?


Prvý soud ve sporu vyhověl námitce nepřípustnosti pořadu práva a soudní příkaz na vyklizení a odevzdání mlýna a pily žalobci zrušil s odůvodněním, že v daném případě podle smlouvy pronajaty byly pila a mlýn žalovanému k libovolnému nakládání, avšak bez povinnosti k mletí a pilaření, byly mu tudíž dány jmenované objekty k užívání a že jde o smlouvu nájemní podle § 1091 obč. z., na kterou vztahuje se ustanovení zákona k ochraně nájemců té doby platného.
Soud rekursní zrušil usnesení prvé stolice a nařídil jednání ve věci samé bez ohledu na namítanou nepřípustnost pořadu práva.
Poukázal v důvodech na znění § 1091 obč. z., podle něhož je rozdíl mezi nájmem a pachtem v tom, že při nájmu propůjčuje se nájemní předmět k pouhému užívání, kdežto při pachtu k tomu, aby z něho přičiněním a pilností docilováno bylo užitků, a že nutno pachtovní smlouvu spatřovati všude tam, kde hlavním účelem propůjčení místností je provozování živnosti s vynaložením zdatné činnosti hospodářské, kde tedy jde o hospodářské využití věci. Tak tomu je i v daném případě, kde mlýna a pily nelze už podle obecného pojmu jinak hospodářsky rozumně užívati, než když se pachtýř o provozování živnosti mlynářské a řezání dřeva svou prací přičiní.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu s odůvodněním:
V tomto sporu je prozatím řešiti jen otázku, zda jde o pacht či nájem. Dovolací rekurs postřehl sice správně rozdíl mezi oběma, záležející v tom, zda předmět smlouvy dává se v požívání neb v užívání, dovozuje však mylně, že jde o toto druhé. Rozhodná jest totiž skutečnost, že v tomto případě nejde o propůjčení pouhých místností, neb budov k provozu živnosti, nýbrž, že s budovami propůjčeno bylo i strojové zařízení mlýna a pily, jak je patrno z ustanovení smlouvy, týkajících se oprav strojů i soustavy.
Z toho vyplývá, že smlouva nemá za předmět pouze místnosti, v nichž by nájemce mohl provozovati svou živnost, nýbrž že předmět nájmu je zároveň předmětem hospodářského využití, jak vyžaduje § 1091 obč. zák. k pachtu. Nejde tu o propůjčení budov jen k tomu cíli, by nájemce užíval jich jako prostředku k hospodářské činnosti, nýbrž o požívání zařízené mlýnské budovy i zařízení pily, z nichž má žalovaný svým přičiněním nabýti užitku, čímž dána je podmínka podle § 1091 obč. zák.
Nelze proto na sporný poměr použíti zákona o ochraně nájemců z 26. dubna 1923 číslo 85 Sb. z. a n. a není proto závady, by jednáno a rozhodnuto bylo o námitkách podaných proti rozkazu na odevzdání v řízení sporném.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 1923 č. j. R I 999/23/1. Dr. Žemlička.
Citace:
Je propůjčení mlýna a spojené s ním pily za úplatu nájmem či pachtem?. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, číslo/sešit 4, s. 143-144.