K výkladu §u 519 č. 2 c. ř. s.

(srv. Právník, 1925, seš. 1 a 2) píše nám p. Dr. Bauer, advokát v Liberci: »Nemýlím-li se, nedošla při výkladech pro i contra náležité pozornosti jedna okolnost, která by podle mého mínění neměla býti přehlížena. Předpis §u 519 č. 3 je od předpisu §u 519 č. 2 oddělen nikoli čárkou, nýbrž středníkem, právě tak jako norma v č. 2 obsažená je středníkem oddělena od č. 1. Tato skutečnost zdá se mně, kromě velmi pozoruhodných vývodů p. Turečkových, mluviti rovněž pro správnost mínění Horova a Ottova, jím zastávaného; neboť kdyby byl úmysl zákonodárcův směřoval k tomu, aby nejenom ve případě § 519 č. 3, ale i ve případech § 519 č. 2 byl rekurs závislým na tom, aby byl v usnesení odvolacího soudu vyhrazen, bylo by jistě č. 2 od č. 3 odděleno nikoli středníkem, nýbrž čárkou.

Citace:

K výkladu §u 519 č. 2 c. ř. s.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, číslo/sešit 7, s. 287-287.