Není nevčasnou žaloba o zrušení spoluvlastnictví Společného domu podle §u 830 obč. zák., namítá-li žalovaná pouze, že prodejem domu společného pozbyta by bezplatného bytu a provozovny k mandlování prádla.
Z důvodů nejvyššího soudu:
Dovolání uplatňující pouze dovolací důvod §ů 503 čís. 4 c. ř. s., spatřuje nesprávné právní posouzení odvolacího soudu v jeho názoru, že újma, která by dovolatelce vznikla prodejem společného domu, že by totiž pozbyla bezplatného bytu a místnosti, ve které provozuje mandlování prádla ve společném domě, nemůže biániti rozdělení společné věci.
Jest přisvědčiti mínění odvolacího soudu, že nelze se nadití, že by v nedlouhém čase pominul nedostatek bytů, který jest zjevem poválečným, již více let trvajícím, zvláště při nynějším všeobecném poklesu stavebního podmkání. Má tedý bytový nedostatek ráz trvalý, a nemůže jím býti odůvodněn dočasný odklad zákonného práva spoluvlastníkova na zrušení společenství majetku mezi rozvedenými manžely, byt i prodejem společné nemovitosti byla dovolatelka připravena o dosavadní výhodu bezplatného bytu a provozovny, ježto tímto jejím osobním prospěchem nemůže býti na neuičito odsunován zákonný právní nárok spoluvlastníkův na prodej společné věci podle §u 830 obč. zák.
Nabízela-li se ostatně dbvolatelka polovici domu manželova koupiti z volné ruky, může tak uciniti i ve dražbě a tím dosavadní místnosti si zachovati, nebo s novým vydražitelem nájemní smlouvu o nich ujednati.
Důvod objektivní nevčasnosti požadovaného prodeje dovolání ani podrobněji neprovádí. Mlhavé budoucí poměry nemohou přijití vůbec v úvahu.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 19. května 1925 Rv I 633/25. Dr. Grešl.