Pátá konference o mezinárodním právu soukromém v Haagu. V době od 12. října do 7. listopadu tohoto roku sešli se v Haagu zástupci 22 států, aby jednak pokračovali po 21 letech v práci, kterou IV. konference v r. 1904 nedodělala (sem patří mezinárodní úprava úpadku a pozůstalostí), jednak, aby pokusili se o úpravu otázky nové, t. j. vykonatelnosti cizozemských rozsudků. Vedle toho jednalo se také o některé dodatky k dohodě procesní a o právu manželském, ujednaným již na IV. konferenci. Konference byla zahájena dne 12. října t. r. v paláci mírovém, kde se konaly i všechny porady schůzí plenární; po zahájení a uvítání účastníků zástupci vlády holandské zvolen byl předsedou konference U. B. C. J. Loder, soudce při »Cour Permanente de Justice International« a bývalý první president tohoto tribunálu, pod jehož předsednictvím byla rozhodována otázka Javoriny. V plenární schůzi usneseno utvořiti čtyři komise, do nichž vyslal každý stát své zástupce. Prvá komise zabývala se úpravou mezinárod. práva konkursního, druhá vykonatelností cizozemských rozsudků, třetí úpravou práva pozůstalostního a čtvrtá shora uvedenými dodatky ke smlouvë o mezinárodním právu manželském а k dohodě procesní. Republika naše byla zastoupena v komisi I. а II. universit. prof. Horou, v komisi III. odbor. přednostou v min. spravedlnosti drem Spirou a v komisi IV. min. radou v min. zahraničí drem Halfarem.
Komise se zabývaly velmi důkladně jednotlivými otázkami spadajícími do toho kterého oboru a vypracovanými ve zvláštních dotaznících vládou holandskou, načež podíle výsledku těchto velmi zajímavých porad byly vypracovány redakčním výborem osnovy smluv, o nichž konány opět porady komisí, načež výsledky v komisích získané byly předloženy plenární schůzi konané dne 7. listopadu t. r.
Pro obtíže, jež se stavěly v cestu sjednání mezinárodních smluv kolektivních, bylo upuštěno tentokráte od tohoto úmyslu a konferenci vytčen úkol, aby vypracovala pouhé smlouvy vzorné, na jejichž základě by jednot1 ivé státy pak uzavíraly vlastní smlouvy. Účelu tohoto bylo dosaženo jak co do úpravy mezinárodního práva úpadkového, tak i co do vykonatelnosti cizozemských rozsudků. Vzorná smlouva ve věcech pozůstalostních ztroskotala o otázku zásad upravujících příslušnost k řízení pozůstalostnímu. Sluší podotknouti, že právě otázky úpravy příslušnosti to bylу i při smlouvě o vykonatelnost cizozemských rozsudků, jež činily největší potíže a zabraly nejvíce času. Ale kdežto zde se podarło tyto obtíže překlenouti, nepodařilo se to při smlouvě o pozùstalostech. Bylo proto usneseno ponechati zatím tuto věc nedojednánu a podrobiti jí nové úvaze při konferenci příští.
Doufáme, že budeme moci v našem časopise přinésti podrobné zprávy o sjednaných vzorných smlouvách a tím informovati naše čtenáře o vyhlídkách na další vývoj mezinárodního práva soukromého.